ZE SVĚTA KOVOVÝCH ZNÁMEK (37) Jídelní známky II
V minulé části byly popsané známky, o jejichž účelu vypovídaly na nich uvedené legendy, např. Abonnement či Speise Mark nebo oběd v předplacení, někdy doprovázené vyobrazeným talířem s pokrmem.
Další větší skupinou jídelních známek jsou známky hostinců, na kterých je pouze vyobrazený příbor. Vznik většiny z nich lze pravděpodobně vročit do období od posledního kvartálu XIX. století do první sv. války, v ojedinělých případech ještě do raného období první republiky. Jde již o moderně zhotovené známky, při jejichž ražbě byla užívána rubní razidla z nabídky ražebny, proto se motivy opakují u známek různých vydavatelů.
Známek s příborem je známá řada typů. Starším ražbám je společné uspořádání obrazu – na vrchu je obyčejně lžíce směřující většinou koncem na 12 h, pod ní nůž čepelí na 2 h a dole vidlička hroty na 10 h. Přehled základních typů je na vyobrazení č. 1. Jak vidno, vyskytují se ozdobná rámovaní se šesti či sedmi obloučky, čtyřpásy, perlové kruhy někdy v kombinaci s hladkými kruhy a také několik atypických rubních typů známých v současnosti pouze z jediné známky. V kontextu účelových známek střední Evropy se zdá, že z ikonografického hlediska je tato skupina pravděpodobně ryze česká. V Menzelově katalogu známek s německou legendou nejsou jídelní známky s příborem žádné, kromě dvou pražských1. Příbor je na německých ražbách vyobrazen pouze na několika známkách sloužících jako zálohy při jeho zapůjčení.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2017.
Miliónové mince Dva extrémně vzácné desetidukáty v aukci
V minulém čísle jsme se zabývali nejdražšími českými mincemi. Ani jsme se nenadáli
a pořadí rekordmanů se může výrazně změnit. Do aukce se totiž dostávají dva
výjimečně vzácné kusy.
Žádné prvenství není na věky. Aukční rekord za nejdráže prodanou českou minci v českých aukcích (2 691 000 Kč v 39. Aukci AUREA Numismatika 3. 12. 2011 za pražských Matyášův 10 dukát 1613) bude pravděpodobně atakovat desetidukát zimního krále Fridricha Falckého ražený v Praze roku 1620 a Valdštejnův desetidukát z roku 1631 (naposledy se jiný kus prodal v 45. Aukci AUREA Numismatika 19. 5. 2012 za 2 574 000 Kč).
Valdštejnové
Valdštejnové odvozují svůj rodový původ od Markvarticů a jako samostatný rod vystupují již od počátku 13. století. Nejznámější osobností této šlechtické rodiny je nepochybně Albrecht z Valdštejna (1583–1634). Jeho osudy spjaté s vojenskou kariérou jsou dobře známy – příklon k Ferdinandovi II. za stavovského povstání mu přinesl posléze obrovský majetek a především zcela ojedinělé společenské postavení. Vír probíhající třicetileté války jej vynesl do výšin, učinil z něj vojevůdce a politika celoevropského významu. Valdštejnova touha po moci a především podezření, že usiluje o český trůn však předznamenalo i jeho pád – s císařovým vědomím byl zavražděn v Chebu 25. 2. 1634.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2013
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU