K svatbě

MALEY GROSS Malé groše Rudolfa II .
Co přinesla doba Rudolfa II. nám numismatikům? Na to je jednoznačná odpověď: MALÝ GROŠ.

Je poměrně hodně sběratelů vládních mincí zemí Koruny české, kterým učarovala jedna z nejkrásnějších a typově nejrozmanitějších českých drobných mincí tolarové měny – malý groš. Šestnácté století a počátek sedmnáctého je v dějinách českého mincovnictví obdobím velmi významným.

Za doby Rudolfa II. pracovaly v Čechách čtyři mincovny: Praha, Kutná Hora, Jáchymov a České Budějovice, jež se mimo jiné všechny podílely na ražbě malých grošů. Proč byl malý groš vlastně zaveden? Pro zodpovězení této otázky se musíme vrátit až do roku 1561. V srpnu tohoto roku byl pro všechny země Koruny české vydán nový řád o minci. Toto nařízení bylo jedním z kroků, kterými chtěl císař Ferdinand I. (1526–1564) upevnit ústřední královskou moc a omezit vliv stavů. Jeho cílem bylo vytvoření hospodářsky a nábožensky jednotné říše pod nadvládou Habsburků. Nový řád o minci vycházel z říšského mincovního řádu, který byl již rok před tím uveden do praxe v rakouských zemích. Byla zavedena jednotná měna, jejímž základem byl říšský zlatník/gulden (60 krejcar). Tento měnový systém sjednotil mincovnictví všech habsburských zemí mimo Uherské království. Z dřívějších typicky českých mincí se udržela pouze ražba bílého a malého peníze, jež byly potřeba především pro vnitřní směnu. Nadále směl obíhat pražský groš. Mincovní řád z roku 1561 nebyl v českých zemích přijat s velkým nadšením, protože stavům nebylo příliš po chuti utužování ústřední královské moci. Odpor byl nakonec tak silný, že císař Maxmilián II. (1564–1576) musel v roce 1573 potvrdit usnesení českého sněmu, že se země Koruny české vrátí opět k tolarové měně. Jelikož však nebyl ihned vydán nový mincovní řád, zahájily české mincovny ražbu mincí podle starého mincovního řádu Ferdinanda I. ze září 1547. Na základě toho byly v Čechách od roku 1573 raženy tyto mince: tolar a jeho díly, bílý groš, bílý peníz a malý peníz.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2012

CHANNEL ISLANDS A LUNDY Mincovnictví závislých území Britské koruny (2)
Ačkoliv byly Channel Islands (Normanské ostrovy) od 11. století vlastnictvím anglické Koruny, vždy na nich obíhaly francouzské mince.

Oba bailiwicky v 19. století zavedly vlastní měnu: doubles na Guernsey a části šilinku na Jersey. Lundy sice nepatří mezi závislá území ale bylo by škoda nezmínit zajímavý příběh spojený s mincemi tohoto nevelkého soukromého ostrova.

Channel Islands
Ostrovy známé pod souhrným názvem Channel Islands (Normanské ostrovy) se nacházejí v kanálu LaManche, u pobřeží Normandie. Tvoří je dva bailiwicky: Bailiwick of Jersey a Bailiwick of Guernsey. Channel Islands byly od roku 933 součástí Normandského vévodství a po nástupu Viléma Dobyvatele na anglický trůn, připadly Anglii. Když se roku 1259 Jindřich III. vzdal nároku na Normandské vévodství, ponechal si Channel Islands, které byly od té doby spravovány jako vlastnictví Koruny, ale odděleně od Anglie. Během občanské války royalistické Jersey poskytlo útočiště Karlovi, princi z Walesu, zatímco Guernsey podporovalo Parlament. Během 2. světové války se Ostrovy staly jedinou částí Commonwealthu okupovanou Němci a byly i posledním osvobozeným místem v Evropě.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2016.