E-shop Investiční diamanty. Přehled kategorie.





INVESTIČNÍ ZLATÉ SLITKY
( 33 produktů v prodeji.)
Švýcarské slitky z ryzího zlata. Dodávané s certifikátem. Osvobozeno od DPH. Slitky 1g - 20g vhodné především jako dárek. Slitky 1 Oz a vyšší vhodné jako investiční zlato.



INVESTIČNÍ ZLATÉ MINCE
( 37 produktů v prodeji.)
Zlaté investiční mince (Gold Bullion) v ryzostech 900 až 999.9. Garantem ryzosti je emitující stát. Obyvkle bez dalších certifikátů. Osvobozeno od DPH.



INVESTIČNÍ ZLATÉ MEDAILE 1 KG
( 8 produktů v prodeji.)
Investiční medaile z drahých kovů vydávané s omezeným, velmi nízkým nákladem. Zhodnocení investice je umocněno růstem poptávky na sběratelském trhu.



INVESTIČNÍ STŘÍBRNÉ SLITKY
( 5 produktů v prodeji.)
Slitky z ryzího stříbra jsou oblíbenou a dostupnou formou dlouhodobé investice do drahých kovů. Není osvobozeno od DPH. K dostání na zlate-mince.cz



INVESTIČNÍ STŘÍBRNÉ MINCE ČNB
( 4 produktů v prodeji.)
České stříbrné mince jsou pro svou krásu a dostupnost oblíbeným dárkem k nejrůznějším příležitostem. Sběratelé si oblíbili především stříbrné mince ve špičkovém provedení jejichž cena po letech výrazně stoupá a jsou pro mnohé z nich výhodnou investicí. U nás je získáte za nejvýhodnější cenu na trhu.



INVESTIČNÍ STŘÍBRNÉ MINCE
( 4 produktů v prodeji.)
Mince z ryzího stříbra jsou oblíbenou a dostupnou formou dlouhodobé investice do drahých kovů. Není osvobozeno od DPH.



INVESTIČNÍ STŘÍBRNÉ MEDAILE 1 KG
( 21 produktů v prodeji.)
Investiční medaile z drahých kovů vydávané s omezeným, velmi nízkým nákladem. Zhodnocení investice je umocněno růstem poptávky na sběratelském trhu.



INVESTIČNÍ PLATINA
( 1 produktů v prodeji.)
Platina. Nejtvrdší a taky nejcennější ze všech drahých kovů. Není osvobozeno do DPH.



INVESTIČNÍ DIAMANTY
( 2 produktů v prodeji.)
Vybrané kameny s nejlepším brusem. Certifikované diamanty dodávané v bezpečnostních obalech. Hodnocení 4C. Certifikace nezávislou laboratoří HRD.
Vybrané kameny s nejlepším brusem. Certifikované diamanty dodávané v bezpečnostních obalech. Hodnocení 4C. Certifikace nezávislou laboratoří HRD.
ČESKÉ OBĚŽNÉ MINCE vzoru 2000
Díky politické a měnové stabilitě, ale také střízlivým technickým parametrům, stále umožňujícím ražbu za velmi přijatelných podmínek, vyrábějí se současné české oběžné mince již 25. rokem.

Po stažení haléřových hodnot po 10, 20 a 50 haléřích, které již neplnily funkci oběživa, jsou platné a i stále nově vyráběné všechny korunové hodnoty po 1, 2, 5, 10, 20 a 50 Kč vzoru 1993. Tuto řadu přerušují, resp. doplňují, jen dvě další oběžné mince, 10 a 20 Kč vzoru 2000.

U příležitosti přelomu druhého a třetího tisíciletí navrhla 10. března 1999 sekce peněžní České národní banky (dále jen „ČNB“) mimořádné peněžní emise v podobě pamětní bimetalové mince 2000 Kč s emisí na konci roku 1999 a oběžných mincí (někdy pracovně označovaných „příležitostné oběžné mince“) 10 a 20 Kč s emisí v průběhu roku 2000. V té době již byla v emisním plánu pamětní stříbrná mince 200 Kč k počátku nového tisíciletí s emisí na konci roku 2000. Rozložení emisí na konec roku 1999, průběh i konec roku 2000 bylo zdůvodněno obecně rozdílnými názory, kdy slavit příchod nového tisíciletí. Ten připadal na začátek roku 2001, ale již tehdy bylo zřejmé, že řada souvisejících aktivit bude zahájena již příchodem roku 2000. Dosti neobvyklé vydání i oběžných mincí mělo za cíl poskytnout vedle mincí z drahých kovů i běžně dostupné mincovní „suvenýry“ všem vrstvám obyvatelstva. Předpokládaný náklad každé hodnoty činil 10 000 000 kusů - u 10 Kč se jednalo přibližně o množství plánové do výroby v letech 1999 a 2000 (mincí 10 Kč měla ČNB velké zásoby a pro oběh se razily poprvé od roku 1996), u 20 Kč se jednalo přibližně o polovinu (nakonec však dvě třetiny) množství plánovaného do výroby v roce 2000. Z toho pak u obou hodnot vyplynul poměr výroby vzoru 1993 ročník 2000 a vzoru 2000.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2017.



Emise C II Nevydané bankovky a státovky
V průběhu a především po skončení druhé světové války se v československém peněžním oběhu vyskytovalo hned několik vzorů papírových platidel.

Zatímco druhou měnovou reformou1 se podař ilo částečně konsolidovat rozdílné ekonomické poměry v české a slovenské části republiky, tak i nadále zde zůstávala nevyřešená otázka volného / vázaného trhu a také několikerých druhů obíhajících platidel.

Od druhé poloviny čtyřicátých let tak Národní banka Československá (NBČS) ve spolupráci s ministerstvy financí (MF) a školství započala přípravy na nových mírových bankovkách, které by postupně nahradily stávající provizorní platidla. Nejdále v tomto směru pokročily práce na trojici nám dnes dobře známých a sběrateli hojně vyhledávaných bankovek o nominálních hodnotách 20, 100 a 1000 Kčs označované jako emise C II.
Ve sběratelské praxi se však můžeme setkat s tím, že do této emise bývají někdy řazeny i nevydané 10 Kčs vzor 1953 a 5000 Kčs vzor 1952, s jejichž nátisky se v různé fázi rozpracovanosti lze ojediněle setkat. Je však nutno zmínit, že jde o řazení de facto nesprávné, neboť pomineme-li skutečnost, že s jejich tiskem nebylo nikdy započato tak jak desetikoruna, tak pětitisícikoruna jsou nerealizovaná platidla tvaru B. V archivních materiálech se poté krom těchto dvou nominálů můžeme dočíst i o nerealizovaných2 5, 50 a 500 Kčs z kterých, vyjma pětikoruny, známe rovněž jen dílčí návrhy a tiskové zkoušky.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2012.

Pražské groše Jiřího z Poděbrad (1458–1471) Rekapitulace současného stavu publikovaných znalostí o typologii těchto raže
Typologii grošů Jiřího z Poděbrad publikovala již v roce 1973 Jarmila Hásková.

Přestože je vědecký přínos jejího typologického řazení nezpochybnitelný, obtíže spojené s používáním této práce jsou veřejně známým numismatickým tajemstvím a negativně se promítají do řady odborných studií. Nyní, po 40 letech od vydání původní typologie, předkládáme čtenářům M&B opravenou a aktualizovanou verzi této práce jako podnět k další diskusi, jež by měla být poslední zatěžkávací zkouškou nově připraveného řazení pražských grošů Jiřího z Poděbrad, jaké je v současné době k dispozici např. pro groše Karla IV. či Václava IV.

Se smrtí Václava IV. a s počátkem husitských válek ustává do té doby masivní ražba pražských grošů. Vzhledem k různorodosti názorů není dosud zřejmé, kdy byly groše se jménem tohoto panovníka raženy naposledy a není ani znám původ tzv. atypických grošů Václava IV. Probíhala-li ražba pražských grošů i po smrti Václava IV., pak již ve velmi omezené míře a potřebu hrubé mince nemohla saturovat ani zdaleka. Následující období je ve znamení nejen husitských nepokojů, ale s tím i logicky spojených nepříznivých ekonomických dopadů. K ozdravení a postupné stabilizaci situace dochází až v průběhu vlády Jiřího z Poděbrad (1458-1471). Za své vlády se Jiří z Poděbrad pokouší několikrát o dílčí měnové reformy [1], ale teprve nový mincovní řád vydaný 5. června 1469 představuje důkladnou reformu české měny. Po téměř půl století přichází na scénu opět pražský groš, ražený dle předhusitských metrologických parametrů [2]. Bohužel se tak děje až na sklonku vlády Jiřího z Poděbrad a tak i přes masivní produkci těchto ražeb je jejich množství poměrně malé, neboť ražba grošů s titulaturou GEORGIVS PRIMVS trvala zřejmě jen necelé dva roky.
Poměrně krátké období ražby pražských grošů Jiřího z Poděbrad se promítá i do vzhledu těchto ražeb. Při jejich prozkoumání lze konstatovat, že v průběhu ražby nedocházelo k žádným zásadním proměnám v zobrazení lva, nalézt lze jen nepatrné odlišnosti v kresbě koruny, na něž upozornila Nohejlová-Prátová [3]. Stejně tak se zásadně nemění písmo použité v opisech, vyskytují se jen drobné odchylky některých znaků. Z tohoto důvodu při zpracování typologie vymezuje Hásková, autorka doposud používané typologie, pouze jediný typ (typ I.), který dále člení na jednotlivé varianty dle kresby koruny a znamének použitých v oblasti kolem ocasu lva [4]. Později se o doplnění této typologie zasloužil Šafář, který doplňuje dvě podvarianty k variantě c [5]. Přes nesporný přínos zavedené typologie Háskové je však nutné konstatovat, že sama autorka s odstupem času vnáší do své typologie zmatek přiřazením konkrétních ražeb podvariantám, které neodpovídají vyobrazení v její typologii [6]. Jedná se především o kresbu písmene S ve slově GROSSI na reversu mince. V numismatické komunitě jsou tyto nesrovnalosti v obecném povědomí. Poukazuje na ně např. Brádle při popisu dvanácti pražských grošů Jiřího z Poděbrad [7] nebo Chvojka, určující pražské groše v táborském nálezu dle stejného typologického rozboru Háskové [8]. Snahy o určování dle původní typologie končí obvykle nezdarem, v lepším případě označením zkoumané mince jako tzv. křížená ražba, zatímco jednotlivé varianty zaznamenané v typologické tabulce se prakticky neobjevují.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2013



Miroslav Schovanec Mistři české numismatiky
Sedmatřicetiletý Miroslav Schovanec patří k mladší generaci českých výtvarníků specializujících se na numizmatiku.

Profesní dráhu začínal jako rytec v České mincovně, kde později pracoval také jako designer a operátor CNC strojů sloužících pro frézování razidel. Přesto, že s medailí začínal později, má už na svém kontě řadu povedených realizací. V současnosti patří do týmu specialistů Pražské mincovny, kde se loni uvedl medailí věnovanou Zdeňku Milerovi a jeho kreslenému hrdinovi Krtečkovi.

Máte rád pohádky o Krtečkovi? Asi tušíte, kam touto otázkou mířím.

Samozřejmě, kdo by ty půvabné pohádky rád neměl? Když se objevila možnost zpracovat Krtečka pro raženou medaili, neváhal jsem ani na chvíli. Zhostit se tohoto krásného tématu je zkrátka výzva, která se neodmítá. Karolíně Milerové, vnučce Zdeňka Milera a zakladatelce Nadace Zdeňka Milera, jsem předložil několik grafických návrhů. Z těchto nákresů si vybrala jeden, který jsem pak zpracoval do sádrových modelů a poslal ke schválení.
Z toho pak vznikly dvě zlaté medaile, z nichž jedna byla za sto padesát tisíc korun vydražena ve prospěch nadace a druhou Pražská mincovna, která získala práva na ražbu s motivem Krtečka, věnovala Nadaci Zdeňka Milera přímo.
Aukce se konala loni v říjnu v Praze, a pokud vím, dražily se i stříbrné medaile.
Ano, jednalo se o první stříbrné exempláře s pořadovými čísly jedna až pět. Další stříbrné medaile už jsou určené k volnému prodeji. Emisní limit je omezen na tisíc kusů.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2013

www.Zlate-Mince.cz - Investiční zlato. Zlaté investiční mince. Zlaté investiční slitky. Stříbrné mince. Limitované ražby a medaile Pražské mincovny, České mincovny a Mincovny Kremnica, mince ČNB a NBS. ©2003-2018 Zlaté mince - Numismatika