Peníze, nebo život? Interaktivní výstava
Možná vaše děti nebo vnoučata nechápou vaši vášeň pro sbírání peněz všeho druhu. To proto, že nevědí, co všechno peníze v životě znamenají.

Muzeum hlavního města Prahy přišlo s projektem, díky němuž by se situace mohla trochu změnit. Výstava o penězích, na které si mohou především hrát, možná v jejich srdcích probudí sběratelského ducha. A o dědice sbírky budete mít postaráno.

Výstava Peníze, nebo život? funguje jako hra. Při vstupu děti dostanou svoji osobní spořicí kartu, na kterou se jim načte malý virtuální kapitál. Tyto peníze pak používají na různých stanovištích výstavy a během hry se seznamují s důležitými situacemi souvisejícími s penězi. Ty můžou na jednotlivých místech vydělávat, měnit, spořit, investovat či darovat na prospěšnou věc.
Na multimediálních kvízových stanicích si děti zase ověří své nově nabyté znalosti. Smyslem výstavy je dětem nejen ukázat funkci peněz v naší společnosti, ale také to, že je důležité s nimi zodpovědně hospodařit a že ne všechno lze za peníze koupit.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2013.

Úvod do grošového období (11) Padělky, falza, kopie a poklady
Od okamžiku, kdy existují mince, existuje současně i snaha po jejich padělání. Z numismatického hlediska dnes rozlišujeme mincovní padělky a falza.



Zatímco padělek byl zhotoven za účelem obohacení výrobce uvedením padělku do oběhu ve funkci platidla a je tedy dobovým dokladem. nepoctivosti a padělatelství; numismatické falzum bylo zhotoveno v pozdější době a jeho určením je oklamat sběratele. Mincovní padělek je tedy cenným historickým dokumentem a pramenem, často cennějším než originál padělané mince (srov. např. měděné groše Václava IV.). Naproti tomu falzum je bezcenným produktem nepoctivého jednání.
Vedle padělků a falz existuje ještě třetí kategorie nepůvodních ražeb a jimi jsou kopie a napodobeniny. V případě pražských grošů byla během 20. století v ydána celá řada mincí, které se inspirovaly obrazem pražských grošů nebo pražské groše více či méně obrazově imitovaly. K takov ým kopiím patří např. pamětní kutnohorský groš ražený v období 1. Československé republiky, dále pamětní groše prodávané jako turistický suvenýr ve Vlašském dvoře v Kutné Hoře (hliníkové odražky si mohli návštěvníci sami v yrazit), of iciální ražby medailového charakteru nebo mince z řady replik středověkých mincí brněnské f irmy Antiquanova medailéra Petra Souška. Tyto repliky se zpravidla obrazem, značkou, často i kovem odlišují zřetelně od originálů. I přesto se ale poměrně často najdou poctiví prodejci, kteří neváhají kopii v ydávat za originál. Zvláště aukční servery jsou takových případů plné – viz také diskuse na sberatel.com.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2012