E-shop Karel IV.. Přehled kategorie.





SMART MINCE ZLATO
( 2 produktů v prodeji.)



MOSTY ČESKÉ REPUBLIKY
( 4 produktů v prodeji.)
Pamětní zlaté mince ČNB z cyklu Mosty České republiky. K dostání na zlate-mince.cz



KULTURNÍ PAMÁTKY TECHNICKÉHO DĚDICTVÍ
( 3 produktů v prodeji.)
Pamětní zlaté mince ČNB z cyklu Kulturní památky technického dědictví. K dostání na zlate-mince.cz



HRADY
( 1 produktů v prodeji.)



DESET STOLETÍ ARCHITEKTURY
( 4 produktů v prodeji.)
Zlaté pamětní mince ČNB z cyklu Deset století architektury. Rozšiřte svou sbírku o tyto zlaté mince. K dostání na zlate-mince.cz
Zlaté pamětní mince ČNB z cyklu Deset století architektury. Rozšiřte svou sbírku o tyto zlaté mince. K dostání na zlate-mince.cz
Česká mincovna v Jablonci bude mít nového majitele.
Na smlouvách o prodeji více než devadesáti procent akcií společnosti Jablonex Group, se stále pracuje.

Jablonec n.N. -

Česká mincovna přitom není státním podnikem jak se mnoho občanů stále domnívá, ale stejně jako jiné subjekty, které razí medaile je v soukromém vlastnictví. Patří do skupiny Jablonex Group.

Jablonex Group vznikl před čtyřmi lety fúzí několika větších firem na Jablonecku. Proto budou majitelé prodávat společnost jako celek, ne po jednotlivých provozech či divizích.

O prodeji akcií největšího českého vývozce skla a bižuterie Jablonex Group, s 1800 zaměstnanci a ročním dvoumiliardovým obratem, rozhodlo vedení loni v srpnu. Součástí prodeje skupiny tedy je i prodej České Mincovny, kde se razí všechny české mince a významná část produkce českých medailí z drahých kovů.

Nový majitel akcií měl být původně znám v polovině, poté na konci ledna. Jednání o prodeji však nadále probíhají. V této souvislosti se očekávají možné potíže skupiny slovenských investorů, která o nákup Jablonexu projevila zájem se získáním úvěrů pod vlivem současné hospodářské krize. Většina bank dnes s poskytnutím úvěrů váhá a vyhlídky sklářského průmyslu na získání bankovní podpory obecně jsou velmi nízké.

Prodej skupiny včetně České Mincovny organizuje společnost Pricewaterhouse Coopers.



Ze světa kovových známek (2) Platidla internačních táborů
Platidla s platností zřetelně ohraničenou plotem z ostnatého drátu nebo vysokou zdí prorostlou palebnými posty, to jsou táborová platidla – platební prostředky moderní společnosti.



Převážná většina těchto platidel vznikla ve XX. století1, kdy četné válečné konflikty, počínajíce búrskou válkou (1899–1902), byly příznivou dobou pro vznik a široké rozšíření platidel zejména zajateckých táborů, které pro internované nepřátelské vojáky tiskly či razily obě bojující strany2. Totalitní režimy XX. století zavedly v koncentračních a pracovních táborech a věznicích speciální platidla i v mírových dobách3, zvláštní platidla s označením Quittung (potvrzenka) obíhala v Němci zřízených židovských ghetech druhé světové války.
Většina táborových platidel – poukázky a potvrzenky, patří do oblasti notafilie. Mince a kovové známky byly ve válečných dobách raženy pro nedostatek kvalitních barevných kovů ponejvíce ze zinku, železa a hliníku4, a tak vzhledově připomínají soudobá nouzová platidla. Táborová platidla však nebyla vydána pro nedostatek oběživa v době krize peněžního systému a nejsou tudíž nouzovými platidly, s nimiž byla v minulosti často i na základě vnější podoby v numismatické literatuře spojována a zaměňována. Měla většinou charakter peněžních pracovních známek5, které byly popsány v M+B 1/2011. Jejich nominální hodnota zněla na domácí měnu, nemusela ale být striktně závislá na jejím kurzu.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2011

BANKOVKY ČESKOSLOVENSKA Výstava v Teplicích
Teplické muzeum ve spolupráci s místními sběrateli připravilo výstavu papírových platidel našich babiček.

Jak už jsme vás informovali v minulém čísle našeho časopisu, V lednu jsme zvali, nyní pro vás poodhalujeme zákulisí příprav této akce.

Samotné přípravy výstavy se datují až k počátku dubna 2015, kdy PhDr. Lucie Kursové z archeologického oddělení mě oslovila s nabídkou uspořádání výstavy na zdejším zámku na téma „Bankovky Československa“. Kontaktoval jsem svého kolegu a kamaráda Jana Šenfelda z pobočky ČNS Teplice, který se specializuje na Československé a Německé bankovky, zda by do tohoto projektu šel spolu se mnou. Na schůzce s Lucií jsme si řekli, co by se mělo vystavovat, připravili jsme seznam dostupných bankovek z našich sbírek, předběžně vypočetli rozsah a počet výstavních klipů. Od Lucie jsem si nechal poslat rozměr klipu, z kterého jsem vytvořil jeden zkušebnís celkovou vizualizací, včetně rozložení a hlaviček.V červnu jsem se sešel s Lucií a kurátorem numismatické sbírky teplického muzea Mgr. Viktorem Kellerem, kterého jsme seznámili s naší dosavadní prací a možnostmi jakými může muzeum do výstavy přispět.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2016.



Jeruzalém ze zlata Řada investičních mincí s památkami Jeruzaléma
Jeruzalém byl hlavním městem starověkého Izraelského království za panování králů Davida a Šalomouna

(10. stol. př.n.l.) a po jeho rozpadu, roku 931 př.n.l., se stal hlavním městem Judského království, v němž až do roku 586 př.n.l. kralovali panovníci Davidovy dynastie.

Tehdy byl Jeruzalém dobyt vojsky babylónského krále Nebúkadnesara II. a Šalomounův chrám, jenž představoval náboženské, kultovní a kulturní centrum židovského národa, byl zničen. Judsko s Jeruzalémem připadlo Babylónii a velká část Židů byla odvedena do babylónského zajetí. Když Peršané roku 539 př. n. l. porazili Babylóňany a Judsko se stalo perskou provincií, tak se souhlasem krále Kýra II. začal postupný návrat Židů do Jeruzaléma a jeho okolí. Jeruzalém se opět stal hlavním městem autonomní perské provincie Jehud a roku 515 př. n. l. tam byl zasvěcen druhý Chrám, který existoval až do konce prvního protiřímského povstání, kdy jej roku 70 n. l. zničil Titus. Jeruzalém byl hlavním městem Judska za vlády Alexandra Velikého (332–323 př. n. l.) a jeho nástupců a zůstal jím i po dobytí samostatnosti panovníky z dynastie Hasmonejců v letech 142–37 př. n. l. Za vlády kontroverzního judského krále Heroda I. Velikého (37–4 př. n. l.) bylo v Jeruzalémě postaveno velké množství nádherných staveb a velkolepě přestavěn Chrám. Jeruzalém zůstal po Herodově smrti hlavním městem římské provincie Judaea až do roku 132 n. l., kdy císař Hadrianus rozhodl o jeho přebudování na římské pohanské město Aelia Capitolina, jehož dominantou byl na Chrámové hoře nově postavený chrám Jupitera Kapitolinského.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2014.

www.Zlate-Mince.cz - Investiční zlato. Zlaté investiční mince. Zlaté investiční slitky. Stříbrné mince. Limitované ražby a medaile Pražské mincovny, České mincovny a Mincovny Kremnica, mince ČNB a NBS. ©2003-2018 Zlaté mince - Numismatika