100. VÝROČÍ WASHINGTONSKÉ DEKLARACE
500 Kč 2018
Česká národní banka vydala stříbrnou minci u příležitosti 100. výročí vzniku Prohlášení nezávislosti československého národa, které předznamenalo vznik samostatného státu. Pamětní mince v nominální hodnotě 500 korun je k dostání od 17. října 2018.
Prohlášení nezávislosti československého národa, známé také jako Washingtonská deklarace, vzniklo ve dnech 13. až 16. října 1918 a o den později, 17. října 2018, je Tomáš Garrigue Masaryk předal americké vládě a prezidentu Woodrowu Wilsonovi. Deklarace požadovala úplnou samostatnost českého a slovenského národa a spojení Čechů a Slováků v jednom nezávislém státě. Tento základní dokument tehdejšího zahraničního odboje formuloval zásady občanských svobod, vnitřní i zahraniční politiku a státní systém budoucího Československa. To vzniklo jen o 11 dnů později, 28. října 1918. Prohlášení nezávislosti československého národa určené v době svého vzniku především dohodov ým mocnostem vypracovala prozatímní československá vláda. Vytkla v něm hlavní cíle nového státu, ve kterých se distancovala od mírových nabídek ústředních mocností usilujících o kompromisy v otázkách státní samostatnosti Čechů a Slováků.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2019.
HERALDIKA NA MINCÍCH A MEDAILÍCH (12) Zednáři – bratrstvo humanistů nebo zlovolná sekta?
Barokní katolicizmus byl v druhé polovině 18. století už za zenitem, jeho pozice ve společnosti však byla i nadále silná.
Zároveň se ale ve vyšších kruzích šířily sympatie k novému duchovnímu bratrstvu zvanému svobodní zednáři. Církev to sledovala se vzrůstající nelibostí. Do tajemného společenství, mezi jehož obecně deklarovanými cíli bylo zejména mravní a intelektuální povznesení lidstva, se totiž hlásili nejen úředníci, vojáci a aristokrati, ale i řada kněží.
Jednoho večera roku 1762 vyšel Jan Adolf hrabě Kounic na nádvoří malostranského paláce, který před několika měsíci koupil. Nastoupil do kočáru a zanedlouho již vcházel do slavnostně osvětleného sálu jiného pražského paláce. To už ale nebyl hrabětem Kounicem. Dveřník ho ohlásil jako „Rytíře stříbrné koruny“. A protože jeho spolubratři už čekali jen na něj, mohla ceremonie zednářské lóže započít. Velká francouzská revoluce nebyla jen výbuchem hněvu té části společnosti, která neměla co ztratit. Starý společenský model narušovali po předcházející dlouhá desetiletí sami členové privilegovaných vrstev. Pevná barokní koalice aristokracie a vysokého kléru dokázala dlouho udržovat status quo. Její mladší členy však tradiční hodnoty přestávaly lákat. Zednářství se pro ně stalo alternativou a časem dokonce módou. Působilo přitažlivě na všech úrovních a členem lóže se proto mohl stát jak neznámý provinciální úředník, tak František Štěpán Lotrinský, manžel Marie Terezie.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2016.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
