MISTŘI PADĚLATELÉ (1) Giovanni da Cavino a Nicolaus Seeländer
Pravá nebo falešná? Tuto otázku si sběratelé mincí kladou po celá staletí.
Falza ke škodě sběratelů nejsou záležitostí posledních desetiletí, již renesanční numismatici se museli potýkat s podvodníky vyrábějícími „rarity“. Kdo byli první padělatelé, co je vedlo k výrobě falz a podařilo se jim obelstít tehdejší sběratele?
Říká se že, padělání mincí je staré jako mince samy a totéž platí také padělcích mincí ke škodě sběratelů. Mince byly sbírány již v antice a zájem o ně neopadl ani v ranném středověku. V Itálii 14. století pak s příchodem humanismu vypukla doslova sběratelská horečka. Humanisté a šlechta fascinovaní „nově objeveným“ Římem začali utrácet obrovské sumy za antické umění a věci denní potřeby. Mezi první známé sběratele mincí patřil i florentský básník a učenec Francesco Petrarca (1304–1378), který se na základě studia ikonografie a epigrafiky snažil spojit jemu předložené římské mince se zprávami antických autorů. Numismatika byla od počátku výsadou mocných a bohatých. Italské šlechtické rodiny jako Sforza v Miláně, Este ve Feraře a Medici ve Florencii rozmnožovaly své sbírky po mnoho generací. Inventář sbírky vyhotovený rok po smrti bankéře a politika Cosima de Medici (1389–1464) obsahoval 100 zlatých a 503 stříbrných antických mincí.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2016.
NÁMĚTOVÁ NOTAFILIE (4) Spisovatelé na bankovkách
Mezi vděčné motivy papírových platidel patří především umělci.
Vedle proslulých malířů a hudebních skladatelů se pak po nejvíce setkáváme i se spisovateli. Někteří z nich, jako na příklad James Joyce, jsou u nás takřka neznámí, naopak jiní jako Johann Wolfgang Goethe dosáhli světového ohlasu daleko za hranicemi své země.
Hans Christian Andersen
Dánský spisovatel Hans Christian Andersen se narodil 2. dubna 1805 v Odense na ostrově Fyn. Pocházel z chudých poměrů a prakticky až do svých čtyřiceti let byl závislý na podpoře mecenášů. Otec, který se živil jako krejčí, mu zemřel v 11 letech a mladý Hans musel zanechat studia a nastoupit do továrny. Ve 14 letech přesídlil do Kodaně, kde se živil coby loutkoherec a zpěvák. Zde se později seznámil s ředitelem divadla Jonasem Collinem, který ho poslal na studia a zajistil mu stipendium krále Frederika Vi. Na gymnáziu ve Slagelse, odkud později přešel na školu v Helsingoru, kde zůstal až do roku 1827. Ve škole Andersen patřil spíše k podprůměrným žákům a později na tuto dobu vzpomínal jako na nejčernější a nejtrpčí roky svého života. Už před nástupem do školy byl vášnivým milovníkem literatury a znal nazpaměť i celé Shakespearovy hry. Později psal romány, básně, divadelní hry a především pohádky. Svou první knihu s názvem Duch v Palnatakově hrobě vydal už v roce 1821, nesetkala se však s velkým úspěchem a ne lépe na tom byly i další jeho knihy.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2017.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
