Numismatist’s safe Návod pro jednoduchou a rychlou obsluhu
V předchozím čísle časopisu Mince a Bankovky jsme vám představili program pro správu numismatických sbírek. Mnoho čtenářů nám psalo, že by se rádi tomuto softwaru dostali na kloub.
Pro uživatele méně sběhlého v práci s počítačem může být maličko matoucí. Na tomto návodu však ukážeme, jak je program jednoduchý a jak uživateli vychází vstříc.
První start programu je velice jednoduchý. Po spuštění aplikace stiskněte z nabídky tlačítko Přidej. V následujícím dialogu vytvořte název své sbírky.
Označte nově vytvořenou sbírku a tlačítkem Otevři do ní vstupte. Tlačítko Přejmenuj umožňuje změnit název sbírky.
Nyní můžete připravit parametry své sbírky. V menu Odkazy vstupte postupně do všech nabídek, v nichž si následujícím způsobem můžete vytvořit šablony pro periodicky se opakující parametry, jako je například stát, mincovna, panovník, tvar, typ mince apod.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2011.
Ferdinand I. (V.)
Nástup vlády, holdování ve Vídni 1835 a jedna unikátní ražba
Před 180 lety, v roce 1835, se ujal vlády poslední korunovaný český král z rodu habsburského – arcivévoda rakouský Ferdinand,1 jako rakouský císař toho jména první, jako uherský a český král v posloupnosti habsburských panovníků pátý.
Ferdinand převzal vládu po smrti svého otce císaře Františka I. dne 2. března 1835. Korunovace rakouských císařů měly být prováděny podle částečně převzatých říšských tradic. Jako korunovačních insignií mělo bý t používáno Rudolfov y tzv. domácí koruny z roku 1602 a žezla s říšským jablkem, jež k ní dal zhotovit císař Matyáš po roce 1612. K vlastnímu aktu korunovace touto korunou a k provedení s tím spojeného obřadu však nikdy nedošlo, i když panovníci titul rakouského císaře používali. Proto nástup císaře Ferdinanda I. připomínají pouze dvě pamětní medaile a korunovační ražby logicky chybí. Císař Ferdinand patřil sice k nejoblíbenějším habsburským panovníkům, ale on sám ovšem ve skutečnosti nikdy nevládl. Jeho otec před smrtí fakticky složil vládu v monarchii do rukou kancléře Metternicha a státní rady. Na systému rakouské vlády se tak po smrti Františka I. prakticky nic nezměnilo a rakouská zahraniční i vnitřní politika byla i nadále vedena v duchu metternichovského absolutismu. Byla to „absolutní monarchie bez monarchy“.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2015.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
