ZPRÁVA PRO SBĚRATELE MINCÍ ČNB: ČNB uzavírá objednávkové období na další emise mincí. Ověřte si, zda máte na svém účtu závaznou rezervaci na mince 5000 Kč Hrad Švihov, 200 Kč První pražská defenestrace a 500 Kč Zahájení vydávání československých platidel
E-shop Koruna císařů Svaté říše římské

Koruna císařů Svaté říše římské

The Crown of the Holy Roman Empire

Koruna vážící 3,5 kg byla zhotovena v západním Německu ve 2. polovině 10. století. Skládá se z osmi destiček, z nichž čtyři jsou pokryty emailem s vyobrazením tří starozákonních králů: Davida, Šalamouna a Ezechiáše (s prorokem), čtvrtá pak vyobrazením Ježíše Krista se dvěma anděly; čelní a temenní destičku spojuje oblouk, nad čelem je kříž (pozdější práce).


The Crown of the Holy Roman Empire

čelní pohled

The Crown of the Holy Roman Empire

pohled ze strany

The Crown of the Holy Roman Empire

detail koruny

The Crown of the Holy Roman Empire

pouzdro koruny

Koruna byla odznakem světské i duchovní moci panovníka; především představovala symbol duchovní – sepětí panovníka s Kristem a panovníkovu moc posvěcenou skrze korunu Bohem; proto byly korunovační klenoty Svaté říše římské vnímány jako svátostiny teprve po korunovaci touto korunou byl panovník právoplatným a nezpochybnitelným císařem.

Říšská koruna měla vždy zvláštní právní postavení, ale také neobyčejně velký kulturní význam, který souvisel mimo jiné s velmi dlouhou historickou tradicí Svaté říše římské, nadnárodního celku, který formálně zanikl v roce 1806; byla tedy i symbolem kontinuity této říše.

Na budování kultu říšských klenotů jako svátostin měl velký podíl právě císař Karel IV., z jehož iniciativy se začalo pravidelně konat „ukazování klenotů“ věřícím v kapli Božího těla na Dobytčím trhu (Karlově náměstí) na Novém Městě pražském; pro tuto příležitost nechával Karel IV. klenoty a další svátostiny ze svého pokladu převážet každoročně z Karlštejna do Prahy, kde byly vždy první neděli po Velikonocích, ukazovány věřícím v českém prostředí císařská koruna je – nebo by se měla opět stát – symbolem vlády císaře Karla IV., doby, kdy české země tvořily skutečné politické srdce Evropy a Praha byla dočasným hlavním městem říše.

Karel IV. získal císařské korunovační klenoty do svého držení v roce 1350. Klenoty byly uchovávány nejprve v Praze na Pražském hradě, po císařské korunovaci v Římě (1355) vybral Karel IV. jako místo jejich trvalého uložení hrad Karlštejn. Karlštejn opustily klenoty na příkaz Karlova syna Zikmunda na počátku husitských válek, který je z Čech odvezl do Uher a poté trvale uložil v Norimberku; místo uložení klenotů bylo pomyslným středem říše.

Originál koruny je dnes vystaven ve vídeňském Hofburgu, kopie jsou v Cáchách, ve Frankfurtu a na hradě Trifels v Porýní – Falci.
 

-oOo-



Turnov 2008 - Speciálními postupy, které napodobují práci starých mistrů, vyrábí šperkař Jiří Urban z Turnova kopii císařské koruny Svaté říše římské, která je jednou z nejvzácnějších středověkých památek.

Ne každý je ochoten a schopen pustit se do tak náročné práce. Koruna císařů Svaté říše římské patří mezi nejvzácnější evropské památky. Její originál je umístěný ve vídeňském Hofburgu, kam ho nechal za husitských válek převézt Zikmund Lucemburský. „Ve Vídni jsem byl několikrát, mám vyjednán exkluzivní přístup k originálu. Trvalo mi dva a půl měsíce, než jsem si pořídil a zkompletoval všechnu potřebnou dokumentaci. Koruna navíc není v nejlepším stavu, pohromadě drží jen drátky, není moc bezpečné s ní příliš manipulovat, proto se na ní často jen dívám,“ uvádí šperkař.

Říšská koruna byla vytvořena na konci prvního tisíciletí, korunován jí byl i Karel IV. Váží asi 3,5 kilogramu, složena je z osmi zdobených desek s perlami a drahými kameny, nechybí ani smaltované ozdoby. Koruna je ze zlata, Jiří Urban tvoří repliku ze stříbra. „Mám trochu obavu, aby to stříbro uneslo, zlato je pro práci přece jen tvárnější. Místo velkých drahých kamenů bude na replice skleněná kompozice, menší kameny budou přírodní. Velký problém byl sehnat náhradu perlového drátu, kterého potřebuji na 70 metrů. Nakonec ho vyrobili v jablonecké Bižuterii na starém, předválečném stroji,“ přibližuje Jiří Urban.

Původní odhad na výrobu repliky zněl 14 měsíců a zhruba 2640 hodin. „Bude to nejmíň dvojnásobná doba. Až s postupem prací zjišťuji, do jak náročné zakázky jsem se dal zlákat. Tým kolem mě čítá šest lidí, je tu kamenář, brusič, sklář, odborník na smalty. Na zakázce pracuji sedm dnů v týdnu, teď v létě jedu na dovolenou, ale měl bych strach, že se dostanu do skluzu, takže co můžu, beru s sebou,“ říká Urban. Jak dodává, ničeho nelituje, jako duchovně založený člověk je pro něho neuvěřitelně prestižní, když jeho práce bude umístěna hned vedle legend gotického umění, navíc v posvátné Kapli svatého kříže na Karlštejně.

Po dokončení bude klenot vystaven tam, kde kdysi býval jeho originál, na Karlštejně. Císařskou korunu, kterou měl na hlavě Ota Veliký, Karel IV. a další významní panovníci Svaté říše římské, tvoří osm bohatě zdobených desek plných perel, drahokamů, obrazů ze smaltu a podobně. Koruna patří mezi nejvzácnější středověké památky. Měla být symbolem sjednocené křesťanské říše.

Na světě jsou pouze tři kopie říšské koruny. Tu čtvrtou teď vyrábí v Čechách právě pan Urban. Práce na replice koruny jsou ale teprve na začátku a finální podoby se korunovační klenot dočká nejdříve za rok.

Středočeský kraj, který za repliku zaplatí 800 tisíc korun, chce korunou vrátit Karlštejnu to, kvůli čemu byl postaven, a zároveň posílit turistický ruch. „Nepochybujeme o tom, že 800 tisíc korun se regionu mnohonásobně vrátí v podobě zvýšeného cestovního ruchu," prohlásil tiskový mluvčí Středočeského kraje Martin Kupka.
 

www.Zlate-Mince.cz - Investiční zlato. Zlaté investiční mince. Zlaté investiční slitky. Stříbrné mince. Limitované ražby a medaile Pražské mincovny, České mincovny a Mincovny Kremnica, mince ČNB a NBS. ©2003-2019 Zlaté mince - Numismatika