E-shop Senát ČSR - návrh na vydání československých dukátů

Zpráva rozpočtového výboru o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1564) o vládním návrhu zákona o ražbě československých dukátů. Tisk 1587.

 
Zpravodaj sen. dr. Horáček: 



Thunovský palác ve sněmovní ul.
sídlo senátu ČSR


Československý Dukát
sv. Václav s praporcem



Československý Dukát
Dvouocasý lev



 

Slavný senáte! Nikoli bez jakéhosi pohnutí ujímám se dnes slova k tomuto referátu. Jedná se ovšem o věc celkem střízlivou, o ražbu nových mincí. Ale uvědomíme-li si, že tato předloha byla posledním činem tak tragicky zesnulého bývalého ministra financí dr. Al. Rašína na dráze jeho velkorysé a cílevědomé politiky valutní, a slyšíme-li, jak právě tento návrh na ražbu československých dukátů tak přirostl mu k srdci, že ještě v posledních dnech svého života na smrtelné své lůžko dal si přinésti tento obrázek staročeských svatováclavských dukátů. (Ukazuje obrázek staročeských dukátů) a jím se obíral, tedy neubráníme se tesklivému dojmu a s pietou přikročíme k projednávání této záležitosti.

Jest známo, že všeobecně se u nás touží a volá po stabilisaci naší měny. Ale ovšem tato stabilisace bude jen tehdy dokonalá, když jednotka peněžní, která je měřítkem hodnot, bude se vyznačovati pevnou, nezměnitelnou hodnotou. To se stane teprve tehdy, až bude tato jednotka peněžní představovati určitou váhu drahého kovu, neboť zlato, jak známo, je dnes stále ještě tím nejstálejším statkem, který nemění své hodnoty. A proto přes všechny různé moderní peněžní teorie bude jediné východisko k úplně nápravě a stabilisaci měny teprve tenkrát, až budeme moci se vrátiti k měně zlaté.

Ovšem tento okamžik je odsunut ještě do daleké budoucnosti, neboť i kdybychom snad mohli si dnes opatřiti k tomu účelu dostatečnou zásobu zlata - a jak známo, podle našeho zákona o budoucí československé cedulové bance bude třeba, aby 35 % všech obíhajících bankovek bylo kryto zlatem nebo zlatými devisami - tedy přece ještě by nebylo možno, abychom zavedli zlatou měnu. Neboť zlatá měna v podstatě své předpokládá směnitelnost bankovek za zlato, to jest aby každý na požádání za své bankovky obdržel u cedulové banky stejný obnos ve zlatě. Taková směnitelnost bankovek za zlato není možná v našich poměrech, poněvadž nemáme žádné záruky, že by toho nebylo hojně používáno a že by se skutečně bankovky ihned nepředkládaly bance k výměně za zlato, kteréžto zlatoby se buď schovávalo, anebo by odplývalo do ciziny. Neboť bude záležeti především na tom, aby naše mezinárodní bilance byla trvale aktivní, poněvadž jen taková trvalá aktivnost obchodní bilance zaručuje, že zlatodo ciziny neodplývá, nýbrž naopak, že z ciziny připlývá. Jak řečeno, tento okamžik jest nám ještě vzdálený a nezbývá než postupovati na dosavadní dráze, vyráběti, šetřiti, abychom jednou dospěli k tomu, že budeme moci měnu zlatou zavésti.

Avšak předložený návrh nemá také za účel zavedení nějaké zlaté měny, třeba nám zavádí zlaté mince, dukáty, poněvadž tyto mince nemají býti měnou. Pod měnou rozumíme jen takové peníze, které jsou zákonným platidlem, t, j., které musí každý přijímati a kterým může každý neomezeně platili. Tyto dukáty nebudou zákonným platidlem, nýbrž budou jen tak zvanou obchodní mincí, t. j. penězi dobrovolně užívanými, které vlastně nebudou představovati než také jakýsi druh zboží. Kdo chce, bude si je kupovati, bude jich snad různé používati, ale nikdo nebude nucen je přijímati a jimi platiti.

Zdálo by se tedy snad, že je zbytečné takové obchodní mince u nás zaváděti. Ale důvody pro to jsou dvojí. Jeden, řekl bych, je důvod jaksi etický, mravní. Jest to atributem státní samostatností, aby stát měl své peníze a zejména dnes, aby stát měl své peníze zlaté. A tyto zlaté peníze nám budou symbolem naší dřívější samostatnosti, neboť my jsme měli takovéto peníze s obrazem vévody Václava až do bělohorských dob. Je to tedy jakousi mravní povinností našeho státu, když nabyl opět samostatností, aby zase k tomu symbolu své státní samostatnosti se vrátil.

Druhým účelem této předlohy jest, aby se vyhovělo legitimní touze a hladu po penězích, tak zvané thesauraci. Jest to něco psychologicky vysvětlitelného, zejména v dobách porušení měny a nedá se to nijakými předpisy nebo zákony zameziti. Lidé prostě nedůvěřují, ať již právem či neprávem peněžním ústavům a rádi schovávají své peníze doma a když už je chtějí tedy schovávati, jest zajisté lépe, když budou schovávati takové plnohodnotné peníze zlaté, než jako dnes papírové státovky nebo peníze drobné, tedy vnitřně bezcenné.

Co do podrobností tohoto zákona, obsahuje zákon vlastně většinou jen jisté mincovně-technické předpisy.

V § 1 jest ustanoveno, jak mají býti tyto dukáty těžké a velké. A jest zde řečeno, že se má z jednoho kilogramu ryzího zlata přibližně raziti 290 a půl takových dukátů, čili, že jeden dukát bude vážiti 1/290 a 1/2 kilogramu ryzího zlata. Tato váha byla vzata proto, poněvadž také naše staré dukáty z dob historických měly tuto váhu. Mohla by nastati pochybnost, nebylo-li by snad praktičtější raziti nové zlaté mince, dukáty v takové váze a v takovém objemu, aby se rovnaly na příklad zlatým desetifrankům. To by znamenalo, že by muselo býti raženo takových mincí z 1 kg ryzího zlata nikoliv 2901/2, nýbrž 3441/2, že by byly tedy o něco menší, a pak by měly váhu a hodnotu zlatých desetifranků dle soustavy mincovní t. zv, latinské. Ale proti tomu mluví dva důvody, jednak ten, že bychom tím právě opustili historickou kontinuitu našich nových dukátů s těmi starými dukáty, což ministr dr. Rašín chtěl právě zachovati, a za druhé bylo by zde jisté nebezpečí, že by se těchto dukátů, ačkoliv budou raženy jen na soukromý účet - ve státní mincovně, používalo ku platům do ciziny, poněvadž by to bylo výhodné, kdyby se rovnaly zlatým desetifrankům, A tu by bylo nebezpečí, že zlato, které jest u nás u soukromníků, by uplývalo, zejména při nepříznivé platové bilanci, do ciziny.

Proto setrváno bylo v § 1 na tom, aby váha dukátů rovnala se oněm starým dukátům a rovněž jejich ryzosti. Jak známo, zlaté mince nemohou býti raženy úplně z ryzího zlata, nýbrž proto, aby byly odolnějšími, resistentnějšími, musí to býti jistá směs s mědí. Ale toto legování jest celkem nepatrné, jak je viděti z §u 1.

§ 2 mluví o tom, jak budou vypadati tyto nové dukáty. Budou míti na líci obraz sv. Václava, čímž se budou právě přimykati k těm starým našim svatováclavským dukátům, které ukazují také obraz vévody Václava, a na rubu budou míti malý znak Československé republiky.

§ 3 mluví o tak zvaném remediu, to jest o jisté zcela nepatrné úchylce, která musí býti vždycky připuštěna, jelikož není možno, aby se při ražení zachovala až do jednoho tisíce gramů předepsaná váha. To jest obvyklé mincovně-technické opatření.

§ 4 má důležité ustanovení, že tyto dukáty budou jenom obchodními mincemi, t. j., že se bude jích jenom dobrovolně užívati a dále, že budou raženy na soukromý účet mimo první tisíc dukátů, které bude raziti stát a, které budou zvlášť očíslovány jako dukáty jubilejní, které mají býti vydány k pátému výročí prohlášení naší republiky. Ostatní dukáty ražené na soukromý účet budou předmětem soukromého obchodu.

To jsou tedy hlavní ustanovení této předlohy, jak vyšla z usnesení poslanecké sněmovny. Rozpočtový výbor podrobně se jí zabýval a doporučil schválení její v nezměněném znění.

A já mám jenom to přání, aby záhy byl vyplněn poslední odkaz zesnulého ministra financí dr. Aloise Rašína, aby tyto dukáty rozlétly se v den 5letého výročí samostatnosti naší republiky po celé vlasti, aby tyto dukáty hlásaly starou slávu bývalého českého státu, a aby k srdcím celého národa mluvily těmi tklivými slovy naší staré české hymny: Svatý Václave, vévodo české země, nedej zahynouti nám ni budoucím! (Výborně! Potlesk.)

Místopředseda Kadlčák: K slovu není nikdo přihlášen, rozprava jest skončena.

Přistupujeme k hlasování ve čtení prvém.

Prosím pány senátory, aby zaujali svá místa. (Děje se.)

O osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli (má 5 paragrafů) hodlám dáti hlasovati najednou.

Jsou proti tomu námitky? (Nebyly.) Námitky nejsou.

Kdo souhlasí s navrženou osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí ve čtení prvém, otištěnou v tisku 1564, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí jsou přijaty ve čtení prvém ve znění přijatém poslaneckou sněmovnou.

www.Zlate-Mince.cz - Investiční zlato. Zlaté investiční mince. Zlaté investiční slitky. Stříbrné mince. Limitované ražby a medaile Pražské mincovny, České mincovny a Mincovny Kremnica, mince ČNB a NBS. ©2003-2018 Zlaté mince - Numismatika