Olympijská mince Památka na moderní olympiádu
Novodobá olympijská tradice už přežila více než stovku let. S každou další olympiádou je
jasnější, že přetrvá dál, protože kromě sportovního ducha živí olympiády i spousty lidí. Olympijské hry mají samozřejmě i své numismatické památky.
K oživení olympijské tradice došlo v roce 1896 a v roce 1914 se poprvé přidaly i zimní olympijské hry. Přesto, že od začátku novodobé olympijské tradice známe suvenýry v podobě
medailí a plaket, na první olympijskou minci si numismatici museli počkat až do roku 1951. Tehdy bylo finskou vládou povoleno vydat první olympijskou minci v hodnotě 500 markkaa, která měla propagovat hry v roce 1952. Tato mince cirkulovala s běžnými oběhovými mincemi a bylo jí vyraženo poměrně velké množství. Minci se dostalo poměrně velké popularity a tak se z vydávání olympijských mincí stala (výnosná) tradice. Až na výjimky se později vydávaly
vždy jen mince pamětní, které se do oběhu vůbec nedostaly.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2012.
MISTŘI PADĚLATELÉ (2) Carl Wilhelm Becker
Začínající sběratel, který se stal obětí podvodníka, aby později svými falzy podváděl jiné.
Známý obchodník s mincemi u kterého nakupoval i Goethe a později všemi opovrhovaný padělatel. Carl Wilhelm Becker je dnes považovaný za největšího padělatele historických mincí všech dob.
Život a první falzum
Carl Wilhelm Becker se narodil roku 1772 ve Špýru. Jeho otec vlastnil obchod s vínem a vykonával čestný městský úřad s titulem rady a tak očekával, že Carl Wilhelm půjde v jeho stopách. Becker mladší měl ale umělecké vlohy a toužil se stát sochařem. S tím však jeho otec nesouhlasil a poslal syna do Bordeaux aby se vyučil obchodníkem. Carl Wilhelm se roku 1795 oženil a otevřel si ve Franfurtu obchod s vínem. O numismatiku se Becker začal zajímat kolem roku 1796 a ve snaze rozšířit svoji sbírku o římskou minci naletěl podvodníkovi. Jistý baron von Sch***m z Mnichova mu prodal zlatou minci císaře Commoda. Jak se později ukázalo, jednalo se o padělek a Becker se vypravil za nepoctivým prodejcem, aby mu minci vrátil. Baron se jeho stížnosti vysmál a jen poznamenal, že mu to patří, protože se nemá plést do věcí, kterým nerozumí. V této hodině, jak říká Becker v jednom ze svých deníků, získal morální výzbroj na to stát se padělatelem. Uražený Becker se vrhl do práce, aby získal potřebné numismatické znalosti a v mincovně v Mnichově se vyučil řezačem razidel. Brzy byl schopen začít vyrábět vlastní razidla a falšovat mince. Později se skutečně dočkal své pomsty a baronovi, který ho podvedl, prodal falešnou vzácnou zlatou minci.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2016.