Investor a Sběratel 2013 Veletrhy lákají k výhodným nákupům
Již po třetí budou mít sběratelé a investoři možnost navštívit od 5. do 7. září na výstavišti v pražských Letňanech mezinárodní veletrh investičních příležitostí do zlata, mincí, medailí a drahých kamenů – INVESTOR.
Akce nabízí jedinečnou příležitost porovnat a nakoupit komodity s investičním potenciálem od několika desítek předních českých a zahraničních firem.
Investor se koná současně s 16. ročníkem mezinárodního veletrhu poštovních známek, mincí, pohlednic, telefonních karet a ostatního sběratelství SBĚRATEL. Veletrhy jsou největším setkáním sběratelů ve střední a východní Evropě a účastní se jich řada poštovních správ, mincoven a prodejců, které na jiné podobně zaměřené akci v ČR nenajdete.
Investiční a sběratelský artikl každoročně nabízí více než 260 firem z 35 zemí, mezi které stabilně patří také Pražská mincovna. Ta minulý rok pro návštěvníky připravila ražbu pamětního medailonu veletrhu Sběratel z ryzího stříbra v omezeném množství pouhých 399 kusů. Sběratelskou cenu medailonu zvyšoval fakt, že každý medailon se razil přímo na veletrhu zvlášť pro každého zákazníka a číslo ražby se tak odvíjelo od času, kdy stánek Pražské mincovny navštívil. Pražská mincovna i letos představí spoustu novinek. Například stříbrnou uncovou medaili s „morbidním˝w“ tématem Kostnice Sedlec. Ten největší tahák ale zatím tají a odhalí ho až přímo na veletrhu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2013.
Jak se dělá mincovna (2) Jak vznikla myšlenka založit mincovnu
Než se dostanu na samotnou podstatu problému, musím se vrátit ve svých vzpomínkách do roku 1992, kdy bylo jasné, že se Československo (ČSR) rozpadne, daleko zpět do vysokoškolských let.
Jedná se o období mezi roky 1966 až 1971, kdy jsem v Praze studoval na VŠE. Do té doby jsem byl přesvědčen, že ČSR je moje milovaná republika, která nemá žádné vnitřní problémy.
Tak jsem se tomu učil ve škole a slyšel všude kolem sebe. A Slováci jsou naši bratři. Že tomu tak nebude navždy, to jsem pochopil, až když jsme občas jako studenti v Praze flámovali se svými slovenskými spolužáky. Najednou jsem nechápal, že v povznesené náladě a bez zábran Slováci velebí období Slovenského štátu a vykřikují hesla, kterým jsem vůbec nerozuměl. Svůj vztah ke slovenským spolužákům jsem nezměnil, ale bylo mi jasné, že není něco tak, jak jsem si do té doby myslel. Doba po roce 1968 mi pak potvrdila, že v Čechách je to trochu jiné než na Slovensku. Vůbec mi nešlo do hlavy, proč existuje tolik odlišností
ve státoprávním uspořádání mezi oběma částmi jedné republiky. Když přišel listopad 1989, to už jsem měl mnoho životních zkušeností a bylo mi jasné, že Československo se nemůže pohromadě dlouho udržet. Znova jsem si vybavil nacionalistické řeči svých bývalých spolužáků. Pozorně jsem sledoval odlišné vystupování českých a slovenských polistopadových politiků a bylo zřejmé, jak to s celistvostí republiky myslí vážně.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2012.
