Medené mince Márie Terézie … a ich obeh v Uhorsku
Mincovníctvo Márie Terézie sa vyznačuje veľkou rôznorodosťou. Počas jej vlády sa produkovalo veľké množstvo rôznych typov mincí, ktoré prešli mnohými zmenami.
V tomto príspevku sa budem podrobnejšie venovať špecifickej téme, ktorou bola razba medených mincí. Tiež je dôležité vyjadriť sa k ich obehu na území dnešného Slovenska, kde bolo v posledných rokoch evidovaných niekoľko nových a nepublikovaných nálezov. Tie môžu napovedať viac o obehu týchto mincí v našich krajinách.
Razba medených mincí v habsburských krajinách patrí medzi veľmi zaujímavé javy. Ich produkcia bola vyvrcholením neúspešnej vojny s Pruskom v rokoch 1756-1763, ktorá je známa ako sliezska vojna. Habsburská monarchia v nej utrpela sériu drvivých porážok, po ktorých prišla o významnú hospodársku oblasť Sliezska. Po tomto období sa v Rakúsku spomalil hospodársky rast a nastali vážne ekonomické problémy. Z toho dôvodu bola razba drobných mincí drahá a uvažovalo sa o ich náhrade za medené mince. Najmenšie nominály boli nepraktické, lebo boli vyrábané na malých strieborných kotúčikoch, čo sťažovalo manipuláciu pri každodenných platbách. Preto boli nové medené mince oveľa väčšie a hrubšie, čo ešte zvýšilo ich dôveryhodnosť. Napriek tomu, že išlo o kreditné mince, hmotnosť medi v nich sa približovala hodnote kovu. Napríklad medený grajciar dosahoval úradnú hmotnosť až 11,38 g. Ich atraktivitu zvyšoval aj fakt, že uvedené mince boli mimoriadne prepracované aj po umeleckej stránke. Na uhorských medených minciach sa nachádzal portrét Márie Terézie. Na reverze sa nachádzala Madona s dieťaťom a nápisy boli umiestnené v krásnej barokovej kartuši. Tým sa zvýšilo aj estetické hľadisko týchto mincí. Napriek tomu, že sa prvé medené mince začali produkovať za vlády Márie Terézie v rokoch 1749-1750 vo viedenskej mincovni, ich skutočná razba sa začala až na začiatku 60-tych rokov 18. storočia. Patent o ich zavedení vyšiel síce v nemeckých a českých krajinách až 27. septembra 1760, ale s ich razbou sa začalo už v predchádzajúcom roku. S ročníkom 1759 totiž poznáme medené fenigy, ½-fenigy razené vo viedenskej mincovni, či poltury z Kremnice.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2013
WWW.ZLATE-MINCE.CZ součástí českého kulturního dědictví.
Stránky www.Zlate-Mince.cz byly vybrány Národní knihovnou ČR jako kvalitní zdroj, který by měl být uchován do budoucna a stát se součástí českého kulturního dědictví.
Stránky jsou archivovány několikrát ročně a jejich záznam je součástí České národní bibliografie a katalogu NK ČR.
"Vzhledem k tomu, že množství dokumentů přístupných online je obrovské a tyto publikace zveřejňované na Internetu jsou velmi rozdílné kvality, vybírá Národní knihovna ČR ty nejlepší z českých internetových stránek tak, aby byly trvale uchovávány dokumenty, jež mají dokumentární hodnotu pro současné i budoucí generace a tvoří národní kulturní bohatství."
Ochranu a uchování těchto dokumentů zajišťuje od roku 2000 Národní knihovna ČR ve spolupráci s Moravskou zemskou knihovnou a Ústavem výpočetní techniky Masarykovy univerzity.
Internetový katalog zlatých a stříbrných mincí české státnosti od roku 1918, který provozujeme na jednoduché adrese www.Zlate-Mince.cz patří svým rozsahem k naprosto ojedinělým stránkám i v evropském měřítku. Představuje ucelený a úplný přehled mincí ražených na našem území Československým státem a po rozdělení Českou a Slovenskou republikou.
Více než 2400 stránek poskytuje informace o technických parametrech mincí, nabízí detailní fotografie vzácných titulů i zajímavosti z české mincovní tvorby.
Tyto stránky pomáhají především investorům kteří chtějí do drahých kovů investovat a vytvořit si vlastní zlaté rezervy. Nabízí základní informace o fungování trhu s fyzicky alokovaným investičním zlatem.
