Aukce #02549 - 1983 - b.k. - 100 Kčs

Aukce #02549 - 1983 - b.k. - 100 Kčs - Jaroslav Hašek

POLOŽKA
1983 - b.k. - 100 Kčs - Jaroslav Hašek

AUKCE

Číslo aukce:	# 02549
Zahájení aukce:	15.04.2013
Aukce končí:	29.04.2013
Vyvolávací cena:	180,00 Kč
Dosažená cena:	300,00 Kč (Nick60641)
Cílová cena (kup teď):	300,00 Kč
Minimální příhoz :	1,00 Kč
Minimální nabídka :	301,00 Kč
Příhozů:	5

TATO AUKCE JE UKONČENA!

POPIS

Pamětní stříbrná mince v hodnotě 100 Kčs
Autor: Štefan Novotný

průměr: 29 mm
hmotnost: 9 g
ryzost: 500/1000 Ag

provedení b.k.

VÍTE, ŽE:

Exotické mince ze zlata a stříbra. Prohlédněte si výběr nejzajímavějších titulů exotických států. Zahraniční zlaté a stříbrné mince jsou vhodnou formou investice a u sběratelů jsou velmi oblíbené. Vyberte si z naší nabídky zahraničních mincí.

ČASTO HLEDÁTE
mince a medaile z oblasti, která vás osobně zajímá. Možná vaši pozornost zaujmou právě tato témata:

Pat a Mat

MEZI DVĚMA KORUNAMI

Cesta k československé koruně

Zavedení Rakousko-Uherské koruny předznamenalo téměř čtvrtstoletí stability, které nemalou měrou přispělo k hospodářskému rozmachu Předlitavska z přelomu 19. a 20. století. Debaty o podobě nové měny vyústili v březnu 1892, kdy se drtivá většina rakouských ekonomů přiklonila ke vzniku nové měny, která měla být úzce spojena se zlatým standardem.

Následnou peněžní reformou z 2. srpna 1892 byla tak dosavadní zlatková měna nahrazena měnou korunovou a to v poměru 2:1. Základní jednotkou se stala Koruna (K), která se dále dělila na 100 haléřů. Jeden stříbrný zlatník se tedy rovnal dvěma korunám. Zlatý obsah se na základě nařízení ustanovil na 0,304878 g, což odpovídalo množství 3280 korun ražených z jednoho kilogramu zlata. Počátek nové měny se ustanovil k 1. lednu 1900, společně s tím bylo dohodnuto, že stávající státovkový dluh, který činil v úhrnné výši 312 milionu se z rovných 70 % rozdělil na vrub Předlitavska, přičemž zbylých 30 % připadlo uherské části monarchie.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2019.

Wiener Währung 200 let od zavedení vídeňské měny

František1, nejstarší syn císaře Leopolda II. (1790–1792) nastoupil vládu po náhlém úmrtí svého otce 1. března 1792.

František1, nejstarší syn císaře Leopolda II. (1790–1792) nastoupil vládu po náhlém úmrtí svého otce 1. března 1792. Bylo to v době francouzské revoluce a první polovinu jeho vlády provázely dlouhotrvající a vyčerpávající válečné konflikty (války s Francií proti její vojenské expanzi), které byly pro Rakousko spojeny s bolestivými územními ztrátami a se stále se zhoršující hospodářskou situací.

Tyto události byly pochopitelně provázeny neustále se zvyšující potřebou peněz na válečné potřeby. Rakouský stát svá vydání financoval vydáváním (tištěním) stále většího množství nekrytých papírových peněz. Pohromou pro rakouské finance byly především reparace po prohrané válce s Francií roku 1809. Od poloviny roku 1810 kurz bankocedulí nezadržitelně padal. Obrovské vládní výdaje spjaté s napoleonskými válkami směřovaly zemi zákonitě ke státnímu bankrotu. Měnovou reformou ze dne 20. února 1811, vyhlášenou 15. března, byla snížena hodnota bankocedulí emitovaných v roce 1800 a 1806 a dílčích měděných mincí na pětinu, což znamenalo, že za 100 zlatých v bankocedulích se platilo 20 zlatých v nové měně – nazývané vídeňská. Stát tak odepsal 80 % svých dluhů na úkor obyvatelstva. Tento drastický postup způsobil na dlouhou dobu nedůvěru obyvatelstva v papírové peníze. Státní bankrot tedy byl vyhlášen 15. března 18112 a měl pro monarchii a její obyvatelstvo velmi neblahé důsledky.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2012.

VÍCE O ČASOPISU DALŠÍ ČLÁNKY

Aukce #02549 - 1983 - b.k. - 100 Kčs - Jaroslav Hašek

MEZI DVĚMA KORUNAMI

Wiener Währung 200 let od zavedení vídeňské měny

NEAKTIVNÍ COOKIES