AKTUALIZUJTE STRÁNKU: Stiskem kláves F5 obnovíte plný obsah této stránky.
Zlato Aukce

Aukce #00495 - 660 let od Korunovace Karla IV. českým králem - Ag Proof

AUKCE

Číslo aukce: #  00495  
Zahájení aukce: 21.02.2011  
Aukce končí:
 
07.03.2011
 
 
Vyvolávací cena: 1250,00 Kč  
Dosažená cena: 1400,00 Kč
(Nick19017)

 
Cílová cena (kup teď): 1400,00 Kč  
Minimální příhoz : 50,00 Kč  
Minimální nabídka : 1450,00 Kč  
Příhozů: 2  
TATO AUKCE JE UKONČENA!



POPIS

Stříbrná pamětní medaile 1 Oz
Autor: ak. soch. Zbyněk Fojtů
Rytec: Lubomír Lietava/Tomáš Lamač, Alžběta Slámová, DiS.
Ražba: Česká mincovna a.s./Pražská mincovna

průměr: 37 mm
hmotnost: 31.1 g
ryzost stříbra: 999/1000 Ag
hrana hladká
limit provedení proof: 3500 ks
limit provedení b.k.: 399 ks
limit provedení patina: 399 ks
semise: prosinec 2007


VÍTE, ŽE:

Máte v práci kolegyni, kterou chcete potěšit originálním dárkem? Každý den se vídáte v práci. Trávíte spolu podstatnou část pracovního týdne. Sdílíte společně své trable a úspěchy. Dobrý vztah je nezbytností. V průběhu celého roku se najde mnoho příležitostí dát kolegyni dárek.


ČASTO HLEDÁTE
mince a medaile z oblasti, která vás osobně zajímá. Možná vaši pozornost zaujmou právě tato témata:

Karel IV. T. G. Masaryk Svatý Václav český lev moravská orlice
ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Získáte exkluzivně pouze u nás.

STŘÍBRNÁ PLAKETA

k otevření velvyslanectví USA v Jeruzalémě

Nedávno, 14. května uběhlo sedmdesát let od založení Státu Izrael. (Podle židovského kalendáře to bylo 5. ijaru roku 5708, což letos dle gregoriánského kalendáře připadlo na 20. duben).

Prohlášení nezávislosti Izraele předcházela rezoluce č. 181 přijatá 29. listopadu 1947 Valným shromážděním OSN o rozdělení Britské mandátní Palestiny na dva státy – na arabský a židovsk ý. Jeruzalém měl mít zvláštní status, tzv. corpus separatum. Město mělo bý t pod mezinárodní správou a nemělo bý t součástí ani jednoho z budoucích států. Tuto rezoluci přijala většina zemí sdružených tehdy v OSN a přijala ji i židovská reprezentace mandátní Palestiny. Všechny arabské a muslimské země, včetně arabské palestinské reprezentace, rezoluci odmítly. Podle plánu se měl Tel Aviv stát hlavním městem budoucího židovského státu. Den po v yhlášení nezávislosti Izraele, tedy 15. května 1948 byl tento napaden čt yřmi armádami sousedních arabských států a Iráku. Začala první izraelsko-arabská válka čili válka za nezávislost. V průběhu bojů vojska Arabské legie (budoucí jordánská armáda) obsadila celý Východní Jeruzalém, tj. Staré Město s Židovskou čtvrtí. Její obyvatelé, kteří ji bránili, byli nuceni nakonec uprchnout a mnozí padli do arabského zajetí.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2018.



Intronisační ražby Vyšehradské kapituly

Královská kolegiátní kapitula sv. Petra a Pavla na Vyšehradě vznikla díky knížeti a prvnímu českému králi Vratislavovi.

Tento panovník, vládnoucí v letech 1061–1092 hrál důležitou roli v evropské politice jako nejbližší spojenec římského císaře Jindřicha IV. Za politickou a vojenskou pomoc císaři, zejména při tažení do Itálie, kde čeští bojovníci v roce 1083 významnou měrou pomohli k dobytí Říma, získal pro svou osobu královskou hodnost.

Historie Vyšehradské kapituly

Korunovace, uskutečněná 15. 6. 1085 v katedrále Sv. Víta na Pražském hradě, jednoznačně svědčila o velkém vzestupu panovnické moci a významu českého státu v kontextu evropské politiky.
Problémem vlády Vratislava byla jeho vlastní rodina, konkrétně jeho bratr Jaromír, v letech 1068–1070 pražský biskup. Spory s ním oslabovaly vnitřní stabilitu země. Tuto situaci Vratislav řešil geniálním tahem. Z Pražského hradu přesídlil na Vyšehrad, kde 29. 6. 1070 založil kolegiátní kapitulu. Alexandra II., římského papeže, požádal o její vynětí (exempci) z biskupské pravomoci a přímé podřízení papežské kurii, aby mohla plnit funkci protiváhy pražského biskupství a svatovítské kapituly. Papež sice potvrdil zřízení kapituly s titulem capitulum peringina (tj. velmi významná kapitula), s právem jejím členům nosit sandále a mitru, vlastní exempci však vyhlásil až papež Lucius II. listinou z 11. 4. 1144.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2011.

VÍCE O ČASOPISU DALŠÍ ČLÁNKY

NEAKTIVNÍ COOKIES

Vypnuté cookies nám nedovolují ladit tyto stránky dle vašich preferencí. Jejich aktivací nám umožníte lépe pečovat o vaše pohodlí. Více o cookies.
©2003-2024 Zlaté mince - Numismatika. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování textů a fotografií je bez písemného souhlasu zakázáno.

RESPEKTUJEME VAŠE SOUKROMÍ.

Tyto stránky upravujeme pro vaše individuální požadavky pomocí cookies. Jsou bezpečné, bezplatné a umožňují nám 'ladit' tyto stránky a nabízet ve slevě zboží dle vašich osobních preferencí. K jejich použití je vyžadován váš souhlas. Více podrobností se dozvíte na stránce cookies ...