AKTUALIZUJTE STRÁNKU: Stiskem kláves F5 obnovíte plný obsah této stránky.
Zlato Aukce

Aukce #01790 - Sada 1Oti mincí KPTD v špičkové kvalitě.

AUKCE

Číslo aukce: #  01790  
Zahájení aukce: 23.08.2012  
Aukce končí:
 
03.09.2012
 
 
Vyvolávací cena: 101000,00 Kč  
Dosažená cena: 101001,00 Kč
(Nick85650)

 
Cílová cena (kup teď): 135000,00 Kč  
Minimální příhoz : 1,00 Kč  
Minimální nabídka : 101002,00 Kč  
Příhozů: 1  
TATO AUKCE JE UKONČENA!



POPIS

KULTURNÍ PAMÁTKY TECHNICKÉHO DĚDICTVÍ je cyklus 10ti mincí z ryzího zlata, který Česká národní banka vydala od roku 2006 do roku 2010. Tato kolekce mincí mimořádným způsobem reprezentuje české kulturní dědictví.


STAV

Sada 9ks mincí chybí Losiny!!!Včetně 9 ks certifikátů.


VÍTE, ŽE:

Obdarujte svou sestru tím správným dárkem. Bude z něj mít opravdu velkou radost a bude na něj vzpomínat. Vybrat dárek pro sestru není vždy jednoduché, i když je to člověk, kterého známe nejvíce. Chceme, aby pro něj byl dárek jedinečný. Dárek pro sestru by měl připomínat to, co jste společně prožili. Vyjádřit vazby, které vydrží do konce života.


ČASTO HLEDÁTE
mince a medaile z oblasti, která vás osobně zajímá. Možná vaši pozornost zaujmou právě tato témata:

Albert Eva Ing Silvestr Valentýn
ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Získáte exkluzivně pouze u nás.

Mobilizační státovky Bankovky vzor 1938

Československo již od počátku 30 let obezřetně sledovalo nejen agresivní rétoriku, ale i ekonomické a vojenské posilování svého západního souseda, který ovlivňováním německé menšiny stále více podněcoval separátní nepokoje uvnitř republiky.

Československo již od počátku třicátých let obezřetně sledovalo nejen agresivní rétoriku, ale i ekonomické a vojenské posilování svého západního souseda, který ovlivňováním německé menšiny stále více podněcoval separátní nepokoje uvnitř republiky. Proto již od poloviny třicátých došlo k zahájení příprav na obranu republiky vůči případné agresi. Nešlo jen o vyzbrojování armády, výstavbu pohraničních a vnitrozemských pevností, ale také o plánování peněžního oběhu v době války a to včetně nám dnes dobře známých mobilizačních státovek (též označovány jako vzor 1938).

Sledujeme-li historii těchto platidel, musíme se ohlédnout až k roku 1936, kdy Národní banka československá (NBČS) ve spolupráci s ministerstvy národní obrany a financí zahájila přípravy k plánovaní peněžního oběhu pro případ války. Vzhledem k předpokladu, že v průběhu obranných bojů ustoupí vojska z hlavního města, sídla NBČS a tiskárny bankovek, bylo nutné vybudovat v bezpečnější oblasti od bojiště náhradní sídlo a prozatímní tiskárnu. Náhradním sídlem1 správa určila lázeňské město Rajecké Teplice na západním Slovensku. Tiskárna se poté vystavěla nákladem 160 tis. Kč v obci Harmanec nacházející se přibližně 12 km od Banské Bystrice. Do nové haly se následně počítalo s nákupem zařízení za 3 miliony Kč. Kromě vlastního strojového parku měly být v případě nutnosti další tiskařské stroje přivezeny z Prahy. Pokud by se ukázalo, že válečné nebezpečí pominulo, plánovalo se zde tisknout nižší nominály, čímž by se ulehčilo pražské tiskárně.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2012



JERUZALÉM ZE ZLATA – CARDO

Nová 20šekelová mince

Již po osmé vydává Izraelská banka (Bank of Israel) ve spolupráci s Israel Coins & Medals Corporation zlatou builionovou minci v nominální hodnotě 20 NIS, tentokrát s motivem hlavní ulice starověkého Jeruzaéma zvané Cardo.

V římsk ých městech byly dvě hlavní ulice, které se navzájem kolmo protínaly – Via Cardinalis a Via Decumana. Cardo bylo hlavní ulicí, srdcem města a obchodním centrem spojujícím Jeruzalém ze severu na jih. Po potlačení Bar Kochbova protiřímského povstání (132–135 nl.) přebudoval císař Hadrián Jeruzalém na moderní římské město s názvem Aelia Capitolina, v němž bylo zakázáno Židům žít. Cardo začínalo na severu u Šchemské brány a spojovalo město s jeho jižní částí. V 6. století byzantsk ý císař Justinián I. (527– 565) prodloužil Cardo na jihu až k Sionské bráně, aby umožnil pohodlnější přístup k jím zbudovanému Novému kostelu Matk y Boží jinak zvanému Nea Ekklesia Theotokos nebo též kostel Nea.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2018.

VÍCE O ČASOPISU DALŠÍ ČLÁNKY

NEAKTIVNÍ COOKIES

Vypnuté cookies nám nedovolují ladit tyto stránky dle vašich preferencí. Jejich aktivací nám umožníte lépe pečovat o vaše pohodlí. Více o cookies.
©2003-2024 Zlaté mince - Numismatika. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování textů a fotografií je bez písemného souhlasu zakázáno.

RESPEKTUJEME VAŠE SOUKROMÍ.

Tyto stránky upravujeme pro vaše individuální požadavky pomocí cookies. Jsou bezpečné, bezplatné a umožňují nám 'ladit' tyto stránky a nabízet ve slevě zboží dle vašich osobních preferencí. K jejich použití je vyžadován váš souhlas. Více podrobností se dozvíte na stránce cookies ...