Aztécký kalendář

 
Doporučujeme
- Libertad 1 Oz
- Seznam  mexických mincí

Aztécký kalendář neboli Kámen Slunce (Piedra del Sol)

"Kamene Slunce" je bazaltový disk o průměru 3,6 m a hmotnosti 24 tun. Byl odhalen při stavbě katedrály ve městě México, kde se dříve nacházelo centrum aztécké říše Tenochtitlán. Ačkoli jeho pravý původ zůstává dosud neobjasněn, nejvíce se o něm zmiňují aztécké prameny, podle nichž dostal i všeobecně známé jméno. Kromě počítání dnů, měsíců, let a dalších cyklů sloužil i k získávání údajů o drahách jednotlivých planet. Aztécký disk je kruhový a v jeho středu je vytesán v kružnici malý sluneční kotouč s tváří boha slunce Tonatiuha.

Aztécký kalendář.

Aztékové znali tři způsoby odměřování času - cyklů posvátného, obřadního kalendáře 260denního, kalendáře slunečního 365denního a tzv. systém Venuše, který měl 584 dnů, což je doba, kdy se velká hvězda znovu objeví na stejném místě. Jmenovali se TONALPOHUALLI [tonalpovalli] - v jazyku nahuatl Počet osudů - kalendář obřadní, nebo také věštecký či rituální, XIUHPOHUALLI [šivpojalli] - v nahuatl Počet let je druhý, sluneční kalendář a HUEHUETUZTLI [vevetustli] - v nahuatl Velká velká doba byl třetím kalendářním systémem aztéckého orloje, tzv. systém Venuše.

Vyšší časovou jednotkou bylo 52 let XIUHTLALPILLI - svazek let, čili cyklus, který byl dán opakováním roků se stejnými názvy. Třináct čísel spolu se čtyřmi "použitelnými" znameními totiž dává 52 možných kombinací. Konec takového období byl oslavován obřadem Nového ohně. Aztékové nejprve uhasili všechny ohně v chrámech i v jednotlivých domech, a pak oheň znovu zažehli na vrcholku hory v hrudi obětovaného mladíka a roznesli jej do všech míst své země. Docházelo k tomu vždy o půlnoci a byl to důležitý milník v životě celé společnosti. 52 cyklů slunečního kalendáře odpovídá také 73 cyklům kalendáře obřadního. Každých 52 let se tedy oba kalendářní systémy sešly znovu ve výchozím bodě (260 × 73 = 365 × 52 = 18 980 dnů).

V jednom nahuaském století trvajícím 52 let, měl každý ze čtyř směrů 13 let pro svůj vliv. A v každém roce byly dny rozdělené do série pěti "týdnů" v trvání třinácti dnů [5 × 13 = 65 dnů], ty tvořily přesně 4 skupiny [65 × 4 = 260 dnů], z nichž každá měla přiřazeno znamení odpovídající jedné ze čtyř světových stran (v tab. zvýrazněno), které bylo neměnné. V disku kalendáře jsou tyto čtyři cykly znázorněny ve třetím kruhu od středu.

Jak je výše uvedeno, znamení je dvacet. Dvacítka byla u všech středoamerických indiánů základní početní jednotkou, protože používali dvacítkový matematický systém, který odvodili z počtu prstů na rukou a nohou. Čtyřikrát pět prstů je dvacet čili celý člověk. Dvacet znamení následovalo jedno po druhém v neustálém sledu za sebou. Obě množiny (1-20 a 1-13) pak vytvářely 260 jedinečných kombinací díky tomu, že třináctka je prvočíslo.