HRAD BOUZOV Zlatá mince 5000 Kč 2017 I
Třetí zlatou mincí nominální hodnoty 5000 Kč z cyklu Hrady České republiky je mince Hrad Bouzov, kterou vydala Česká národní banka 30. května 2017 na základě vyhlášky č. 119/2017 Sb.
Třetí zlatou mincí nominální hodnoty 5000 Kč z cyklu Hrady České republiky je mince Hrad Bouzov, kterou vydala Česká národní banka 30. května 2017 na základě vyhlášky č. 119/2017 Sb.
Bouzov byl původně gotický Hrad bergfritového typu, tedy stavba se štíhlou útočnou věží. Postaven byl na přelomu 13. a 14. století a prvními doloženými majiteli byli pánové z Búzova. V následujících staletích opakovaně měnil majitele a také svou podobu. Vybudován byl obytný kamenný palác, předhradní prostor obehnaný příkopem a poté i souvislá hradba, která posílila obranyschopnost hradu. Po požáru v 16. století zůstal přechodně neobydlen a v 17. století byl využíván jako pevnost a vězení. V roce 1696 byl hrad prodán Řádu německých rytířů, který ho nechal zchátrat. Až v letech 1895– 1910 byl hrad rozsáhle přestavěn do dnešní romantické podoby z prostředků velmistra Řádu arcivévody Evžena Habsburského. Některé stavby byly zbořeny a nahrazeny novými, jiné byly citlivě opraveny a prolíná se tak v nichněkolik stavebních slohů v čele s gotikou a renesancí. V roce 1939 byl hrad zabaven nacisty a sloužil jako skladiště konfiskátů, až v roce 1945 přešel do vlastnictví československého, nyní českého státu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2017.
Královna Viktorie Zajímavosti britského mincovnictví z let 1838–1901
24. května uplynulo 195 let od narození královny Viktorie.
Princezna, která nikdy neměla nastoupit na trůn, se stala nejdéle vládnoucím anglickým panovníkem. Její dlouhá vláda byla zajímavá i z numismatického hlediska. Pod vlivem Francie se Británie pokusila o decimalizaci, v Královské mincovně působil talentovaný William Wyon, sochy tvořili Joseph Boehm a Thomas Brock.
Život
Alexandrina Victoria se narodila 24. května 1819 v Kensingtonském paláci v Londýně. Jejím otcem byl Eduard, vévoda z Kentu a Strathearnu, čtvrtý syn krále Jiřího III., matkou Victoria Sasko-Coburg-Saalfeldská. Ani jeden z Viktoriiných strýců po sobě nezanechal dědice a tak se po smrti Viléma IV. 20. června 1837 Viktorie stala královnou Spojeného království. Přes nesouhlas Viléma IV. se Viktorie nakonec 10. února 1840 provdala za prince Alberta of Sasko-Coburského a Gotha, se kterým měla během 17 let devět dětí. Díky nim se Viktorie později stala známou jako „babička Evropy“ a měla vnoučata téměř na všech evropských dvorech.
Viktorie nebyla pouhou loutkou v čele státu, ale snažila se aktivně zasahovat do politiky. To mělo za následek řadu skandálů, které poškodily královninu pověst. Ta byla nečekaně zachráněna díky atentáům. Na královnu, projíždějící se v kočáře po Londýně pravidelně útočili političtí radikálové, zhrzení básníci nebo různí pomatenci. Útočníci kupodivu pokaždé vyvázli s poměrně mírnými tresty a vůči královně se zvedla vlna sympatií. Sama Viktorie prý poznamenala, že všechno to střílení na ní stojí za to, protože je díky němu vidět, jak je lidmi milována.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2014.
