Zlato Mince

Moderní podnikání v českých zemích.

Moderní podnikání v českých zemích.


Průmyslové a obchodní podnikání české vznikalo hlavně koncem devatenáctého století, ačkoliv v některých odvětvích, jako na př. v železářství, textilu, sklářství, kožařství atd. jsou podniky více nežli 100 let staré. Průmysl byl tedy zakládán za předpokladů a poměrů, jež se podstatně změnily po světové válce zejména po stránce odbytové a dopravní. Stal se z 50 až 75% průmyslem vývozním, který se musí neustále vyrovnávat se zahraniční soutěží. Tato stálá soutěž, dále vnitrozemská poloha jakož i prostřední přírodní bohatství nutí české podnikání, aby pracovalo co nejhospodárněji. Tento znak podnikání byl symbolicky vyjádřen také tím, že r. 1924 byl svolán do Prahy první mezinárodní sjezd pro vědeckou organisaci.

Podle sčítání z r. 1930 připadalo na průmysl a živnosti 34.94%, na obchod, dopravu a peněžnictví 12.96% obyvatelstva. Tento podíl stále vzrůstá na úkor zemědělství. Od sčítání r. 1921 vzrostlo obyvatelstvo o 8.2%, avšak v téže době zmenšil se podíl zemědělství o 5.26%, zatím co v průmyslu a živnostech počet vzrostl o 13.1%, v obchodu, dopravě a peněžnictví o 32%. Vzrůst průmyslu postupuje tedy úměrně se vzrůstem počtu obyvatel, kdežto vzrůst v obchodu je rychlejší, následkem nových úkolů, jež se na distribuci kladou. Každoroční přírůstek nových pracovních sil nalézá obživu v průmyslu a obchodu, a tím tato odvětví počínají nabývati převahy nad zemědělstvím. Není však, a po dlouhou dobu ještě nebude porušena přirozená rovnováha mezi oběma složkami podnikání. Tato rovnováha, která určuje též obchodní politiku státu, způsobuje, že české průmyslové a obchodní podnikáni vzrůstá jen přirozeným vývojem z vlastních prostředků.

V podnikání převládá podnik malý a střední. Podle statistiky z r. 1930 připadá ze všech podniků 91.9% na podniky zaměstnávající od 1 do 5 zaměstnanců. Jen 2.2% všech podniků zaměstnává více nežli 20 zaměstnanců. Na jeden průmyslový a živnostenský podnik připadá průměrně 6 zaměstnanců, v obchodu dokonce jen 2.2. Jenom některá průmyslová odvětví vykazují, z důvodů technologických, jež určují jejich velikost, větší průměr nežli 20 zaměstnanců. Jsou to: kovoprůmysl (20.5), chemický průmysl (29), pivovarnictví (37.5), cukrovarnictví (101), koksárenství (121) a hornictví (290). Tento vysloveně malopodnikový ráz průmyslové výroby je také důsledkem specialisované výroby jakostního zboží. Na druhé straně, u podniků velkých pokračuje soustřeďování, projevující se hlavně u podniků akciových. Jde při tom o slučování horizontální i vertikální. Statistika průměrného kapitálu těchto společností je ukazatelem tohoto postupu: r. 1925 činil průměrný kapitál K 5,800.000. — , v roce 1935 již K 6,800.000. — , i když bereme ohled na nové společnosti a na zvýšení akciového kapitálu.

Velký počet podniků s malou odbytovou základnou na domácím trhu vedl přirozeně k úmluvám o odbytu a ceně, t. j. ke kartelisaci, jež je dalším významným rázem našeho průmyslového podnikání. Kartelů podle stavu z r. 1936 je 787, z nichž 641 mezi stranami jen tuzemskými, zbytek i se stranami zahraničními. Největší část, 41%, připadá na kartely upravující odbyt a ceny, 27% připadá pouze na úpravu odbytu, 14% na úpravu ceny. Tento stav je ochranou nesoustředěného průmyslu proti nezdravé soutěži a snahou po uspořádané kontrole trhu. Dává pevný podklad kalkulační. Kartelovým zákonem z r. 1934 se kontroluje činnost kartelů s hlediska spotřebitelů.

Charakteristickým znakem českého podnikání je složení dělnictva. Průměrně připadá 50% všeho dělnictva na pracovníky školené a vyučené, 20% na zaučené a 30% na nezručné (nekvalifikované, pomocné). Velký počet dělnictva vyučeného je důsledkem vyspělého učňovského školství a povinné výuční doby v řadě řemesel průmyslového podnikání. Tento stav odpovídá také potřebě malopodnikání, jež vyžaduje velmi dokonalé řemeslníky, zaručující jakostní výrobu, a pracující tedy více ručně nežli strojně. Tím také se vysvětluje poměrně malý počet hnací síly připadající na 1 dělníka. Kdežto ve Spojených státech připadá na 1 dělníka 4.86 k. s. instalovaných v hnaném strojním zařízení, v Německu 2.61, Anglii 2.56, Italii 2.14 a Francii 1.78 k. s., připadá v našich zemích jen 1.27 k. s. Po stránce vnitřní organisace přijalo české podnikání všechny znaky moderního průmyslu a obchodu západních zemí, avšak pouze v rozsahu, který odpovídá jeho povaze a potřebě. Jest to především normalisace výrobků, která je jednotně řízena od roku 1922 Českou normalisační společností. Normalisace zasáhla hluboce do našeho průmyslu a docílila snížení výrobních i prodejních nákladů. Vyvážila tím nevýhody kusové výroby, jež je hlavním znakem našeho průmyslu. Dosud vydáno 135 norem základních vedle 570 norem speciálních a velkého počtu norem elektrotechnických. Připojením k normalisaci mezinárodní získal vývozní průmysl mnoho soutěžních výhod. Dalším charakteristickým znakem průmyslu je péče o lidského činitele, jež se stala společnou záležitostí jak zaměstnavatele, tak i zaměstnance. Nebyla vyvolána jen pokročilým sociálním a pracovním zákonodárstvím, nýbrž i převahou malého a středního podnikání, ve kterém lidská, ruční práce je rozhodující složkou výroby. Proto již od r. 1921 zabývá se Psychotechnicky ústav, založený Masarykovou akademií práce výzkumem práce a pracovníka. Psychotechnické zkoušky zaměstnanců při přijímání se staly velmi běžným zjevem v českých podnicích, hlavně při přijímání učňů. Péče o lidského činitele vedla též k vybudování ochrany před úrazem a nemocemi, které jinak vedou k velkým ztrátám v podnikání, jež byly odhadnuty na 1 miliardu K ročně. Tato ochrana se řeší doplněním strojů a nářadí opatřením ochranným, fysiologickým zkoumáním odolnosti lidského těla, zlepšováním hygienických podmínek v podnicích a výchovou zaměstnanců. Snaha po hospodárnosti vedla též k využití materiálu, k racionální výrobě tepelné energie, a k použití těch zásad hospodárné organisace, jež umožňují kusové a sériové výrobě využívati výhod výroby hromadné a plynulé. Malopodnikový ráz našeho českého průmyslu a obchodu vytvořil jako typickou formu podnikání rodinný podnik, vyrábějící jakostní zboží buď kusově nebo nejvýše v malých sériích, a rostoucí přirozenou cestou z vlastních prostředků. Přes to však téměř v každém oboru průmyslové výroby vyrostly velké podniky, jejichž organisační forma a způsob vývoje jsou cenným přínosem modernímu světovému industrialismu.

V hornictví a železářství jsou to zejména dva podniky, které vynikly nad světovou úroveň: Báňská a hutní společnost a Vítkovické horní a hutní těžířstvo.

Báňská a hutní společnost byla založena r. 1906, ačkoliv je vlastně pokračováním nejstarších železáren, jež již r. 1770 zpracovávaly v nynějším kraji společnosti železnou rudu. Dříve než její podniky byly roztrženy nedávnými přesuny hranic, společnost dolovala uhlí, vyráběla koks s vedlejšími výrobky, surové železo, ocel, válené výrobky, plech, drát, hřebíky, řetězy atd. Zaměstnávala, v době největšího využití, 25.000 dělníků a 2000 úředníků. Ve výrobě plechu byla největším podnikem v Evropě. Kromě technologické vyspělosti své výroby (mechanisace dobývání uhlí, snížení množství odpadků, využití vedlejších výrobků, racionální tepelné hospodářství) obohatily podniky společnosti moderní průmysl propracováním organisačních metod pro přípravu, plánování a kontrolu práce. Také sociální instituce společnosti jsou příkladem řešení poměru mezi podnikáním a zaměstnavatelem v moderním průmyslu. Patří sem bytová péče, zdravotnictví, zábrana úrazům, nemocenská péče, hygiena, rekreace dělnictva atd.

Vítkovické horní a hutní těžířstvo bylo založeno r. 1828. Kromě výroby příbuzné se společností, právě uvedenou, je k podniku přičleněna velká strojírna s kotlárnou a mostárnou, jejíž výrobky najdeme v celém světě. Podnik v době největšího využití zaměstnává 35.000 zaměstnanců. V technologii přispěl podnik svým výzkumem o páře k vývoji tohoto odvětví. Celému průmyslu ukázal pak nové cesty hospodárného využití lidské síly. Aby snížil počet úrazů, zřídil podnik r. 1923 vlastní psychotechnický ústav, který provedl od té doby přezkoušení všech prací, jejich vzájemné ohodnocení, a snížil počet úrazů v některých odděleních až o 70%, celkem asi na polovinu úrazů r. 1923.

V kovoprůmyslu je uvést zejména podnik Akciová společnost dříve Škodovy závody v Plzni, založený r. 1865, který si vydobyl světového jména nejen svými výrobky, ale i organisační vyspělostí své výroby. Podniky zaměstnávají v době největšího využití 35.000 zaměstnanců. Po roce 1918 provedena rozsáhlá normalisace výrobků i výrobních postupů a výrobního zařízení, a zhospodárněna spotřeba tepla a energie.

Ve sklářském průmyslu zvláštní zmínky zasluhuje podnik Mühlig-Union, který vyřešil pracovní podmínky své zracionalisované zmechanisované výroby. Tento podnik, ležící dnes na území, které bylo r. 1938 odstoupeno Německu, byl založen r. 1891, vyrábí tabulové sklo a láhve, a zaměstnává v době největšího využití 1400 zaměstnanců. Podniku se podařilo zmírniti důsledky zmechanisované práce tím, že přešel na 4 směny, takže zkrátil týdenní pracovní dobu na 40 resp. 42 hodin u nepřetržité výroby tabulového skla. Tím se mu podařilo udržet a v některých odděleních i zvýšit počet dělnictva přes to, že jak výroba skla, tak i výroba lahví je nyní úplně zmechanisována. Sociální důsledky této úpravy zmírnil podnik rozvinutím sociální péče o nezaměstnané, kterým poskytnuta pomoc, a zvýšenou péčí o zaměstnance podniku.

V každém průmyslovém odvětví, zejména pak v textilu, bylo by lze uvésti podnik, který přispěl k řešení těch otázek, jež moderní doba přináší dnešnímu industrialismu. Svérázné vyřešení těchto otázek, zejména spolupráce mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, skýtá podnik Baťa a. s. ve Zlíně. Od roku 1894 vyrostl tento podnik tak, že vyrábí nyní 176.000 párů obuvi denně. Zaměstnává 29.100 pracovníků. Podnik je vzorem moderně vybavených závodů, které uskutečnily všechny zásady dobře organisované plynulé výroby. Podnik provedl vertikální soustředění, aby dospěl k výrobní soběstačnosti a vyřadil meziobchod zavedením vlastních prodejen. Jeho přínos modernímu industrialismu spočívá však především v zavedení samosprávy práce, kterou prohloubil a včlenil v organisační systém, jenž je zároveň řešením otázky zaměstnanecké, protože má budit iniciativní poměr k výrobě. Organisace tohoto systému záleží v rozdělení podniku na 4 hlavní části: nákupní oddělení, výroba obuvi, prodejní oddělení a oddělení pomocná. Původně samospráva práce provedena jen ve výrobě obuvi, později přenesena na celý podnik. Každé oddělení je rozděleno na pododdělení, na př. ve výrobě obuvi na dílny vyrábějící po 2000 párech obuvi denně. Pro výrobu i pro nákup a prodej je stanoven program vždy na 6 měsíců předem. Tento program se rozděluje na menší jednotky, až i na 1 dělníka a je podkladem smlouvy, kterou vedoucí oddělení uzavírají se správou podniku. Zároveň s tímto plánem provedou se kalkulační předpoklady pro obraty oddělení. Každé oddělení samostatně nakupuje surovinu, nebo polotovar od předcházejícího oddělení, přičiní svoji operaci a prodá oddělení následujícímu. Zisk a ztráta závisí na výhodném nákupu, výši režie, dodržení plánu a na prodeji. Zaměstnanci podílejí se na zisku, vedoucí pak jak na zisku tak i na ztrátě. Vyúčtování se děje týdně. Systém Baťův rozděluje odpovědnost na všechny pracovníky. Pracovním plánem udává tempo výroby. Usnadňuje si tak řízení podniku. Starost o množství je ponechána oddělením (podíl na zisku), starost o jakost přejímá správa podniku. Přiblížení k výrobě plynulé umožňuje podniku jednoduchý organisační typ.

Také v obchodním podnikání, jak už pověděno, převládá typ malého, rodinného podniku. Moderní typy obchodního podnikání, jako obchodní domy, jednotkové domy a vlastní prodejny, se vyskytují poměrně řídce, což je odůvodněno celkovým stavem naší distribuce, jež dosud není tak zaplněna, aby byla odůvodněna tendence ke koncentraci. Dosud celkové distribuční náklady nedosáhly u nás té výše jako v západních zemích. Jestliže hodnota distribuovaných statků činila u nás r. 1930 184% (proti 100% výrobní hodnotě), činí v USA r. 1929 256%. Vyplývá z toho, že distribuce je u nás ještě ve vývoji a skýtá dosud možnosti obživy pro značnou část obyvatelstva. Tím je také vysvětlitelno, proč není u nás více těch typů obchodního podnikání, jež vznikají tehdy, když distribuční náklady jsou příliš vysoké a je tendence je snižovat.

Zvláštní formou obchodního podnikání v našich zemích jsou družstva. Jsou to jednak družstva v distribuci zemědělské, jednak prodejní družstva zaměstnanecká a živnostenská. Celkem je činno v republice 17.021 družstev s 1,675.087 členy, t. j. 11.3% obyvatelstva, s rozsahem obchodu K 16.5 miliardy ročně (včetně vkladů v úvěrových organisacích a prodeje výrobních a spotřebitelských družstev). Dlouholetý vývoj — datující se od roku 1860 — vybudoval tato družstva přes meze svépomocných institucí v podniky finančně velmi mocné a soutěžící s největšími podniky průmyslovými i obchodními.

Emanuel Šlechta
Zlatemince.cz - Investiční zlato. Zlaté investiční mince. Zlaté investiční slitky. Stříbrné mince. Limitované ražby a medaile Pražské mincovny, České mincovny a Mincovny Kremnica, mince ČNB a NBS. ©2003-2024 Zlaté mince - Numismatika. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování textů a fotografií je bez písemného souhlasu zakázáno.