IDENTIT (=ANATOMIE) BANKOVEK Základní přehled (1)
S postupem rozvoje technologií, který je překotný a jen málo kdo stačí sledovat všechny směry vývoje, dochází také v bankovnictví k zásadním změnám v oblasti bankovního tisku.
Veškeré snahy jsou zaměřeny na potlačování možnosti vyrábět falsa a tím vydávat bankovky, které tuto možnost minimalizují, nebo téměř vylučují. Již dříve jsme se této problematice věnovali, především v příspěvku Sběratelství a studium bankovek a také v článku o verifikaci bankovek.
Zcela významná v oblasti anatomie bankovek je studie1, na které jsme měli možnost se podílet a která povyšuje notafilii vskutku na vědní, nikoliv pouze sběratelský, obor. (1Hans de Heij et al.; Designing Banknote Identity. DNB Occasional Studies Vol.10/No.4 (2014) 398 stran) Také z dílny IBNS byla v roce 2006 vydána studie o anatomii bankovek. Tato práce se věnovala topice nejvýznamnějších ochranných prvků na bankovkách. S vývojem technologií tisku bankovek se v literatuře objevuje termín identit bankovek. Lze jej vysvětlit jako anatomii bankovek poukazující na detaily, které jsou svým způsobem specifické a zásadně nemění základní anatomii totožných bankovek. Co má anatomie a identit bankovek společného je ta skutečnost, že dochází k jejich vývoji jak v čase, tak také ve formě. Lze se setkat proto s literaturou zabývající se bankovkami z pohledu anatomie a identitu pro oblast afrických zemí, zemí Jižní Ameriky, arabských států nebo zemí, které používají hebrejštinu, hindštinu či sinhálštinu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2016.
Josef Úprka Mistři české numismatiky
Akademický sochař Josef Úprka se narodil 29. září 1939 v Hroznové Lhotě na Slovácku.
K umění měl velice blízko už od dětství: jeho dědem byl významný moravský malíř Joža Úprka, tatínek Jan byl rovněž malířem a navíc měl i keramickou dílnu. Numizmatická tvorba Josefa Úprky je velmi pestrá. Vůbec první pamětní medaili vytvořil pro muzeum Jana Amose Komenského v Uherském Brodě v roce 1974. K jeho nejznámějším dílům patří například pamětní medaile k návštěvě papeže Jana Pavla II. na Velehradě (1990). Do dnešní doby realizoval kolem třiceti ražených medailí, k těm je však nutno připočíst celou řadu pamětních medailí litých. Výtvarník je rovněž autorem lícní strany poslední československé oběžné desetikoruny, která nese portrét Aloise Rašína. V sedmdesátých a osmdesátých letech Josef Úprka spolupracoval s halenkovským zvonařem Josefem Tkadlecem na výzdobě litých zvonů.
Jak vnímáte medaili či minci z filozofického pohledu?
Podívejte se, papír shoří, ale ražby nebo medaile odlité do kovů přetrvávají věky. Vždyť archeologové dodnes nacházejí mince, které jsou svědectvím o dobách minulých.
Bylo mnoho lidí, kteří měli nějakou fixní ideu a šli za ní celý život, nebo něco významného dokázali. Ať už to byli třeba Komenský, Hus nebo Karel IV., určitě si zaslouží, aby jejich odkaz byl zaznamenán do něčeho téměř nezničitelného. Z jiného pohledu je to také vyjádřením úcty těmto osobnostem a zhodnocení toho, co za svůj život udělaly.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2014.
