V Jablonci vyrazili největší platinovou medaili
Ojedinělým počinem se od středy může chlubit Česká republika. V Jablonci nad Nisou byla ve středu 4. listopadu vyražena zřejmě největší platinová investiční medaile na světě.
V Jablonci vyrazili největší platinovou medaili
Jablonec nad Nisou - Ojedinělým počinem se od středy může chlubit Česká republika. V Jablonci nad Nisou byla ve středu 4. listopadu vyražena zřejmě největší platinová investiční medaile na světě. Půlkilogramový kotouč vzácného kovu s motivem pražského Chrámu svatého Víta měří v průměru 85 milimetrů. „Technická kvalita medailí v této fázi dosahuje tak pětadevadesáti procent. Ještě před expedicí je čekají konečné úpravy,“ poznamenal vedoucí technické přípravy výroby jablonecké mincovny Josef Pazour, když ihned po ražbě kontroloval jeden z prvních exemplářů.
Předlohu zpracoval Vladimír Oppl
O návrh se postaral akademický sochař a medailér Vladimír Oppl, který má na svém kontě už celou řadu zrealizovaných návrhů medailí a mincí. Je mezi nimi například i česká dvacetikoruna a dnes už neplatný padesátihaléř. Prestižní časopis World Coin News mimochodem v roce 1999 uznal jeho minci Nové město pražské za Nejkrásnější zlatou pamětní minci na světě. „Jsem velmi rád, že jsem se mohl podílet na vzniku této unikátní medaile. Myslím, že právě Chrám svatého Víta, jako jedna z největších českých památek, si tuto poctu zaslouží,“ svěřil se autor.
Připomínka kardinála Schwarzenberga
Medaile zobrazuje Chrám svatého Víta z jedné strany, z druhé pak klečícího Bedřicha kardinála Schwarzenberga, katolického kněze, který se významně přičinil o dostavbu katedrály. Reliéf doplňuje číslovka 995 udávající ryzost kovu v tisícinách. Emise této výjimečné medaile dosáhne počtu čtyř set kusů. Cena jednoho činí téměř šest set tisíc korun. Už nyní je možné si tuto investiční a sběratelskou lahůdku, která je první z plánované série Významné stavby, rezervovat například na stránkách www.Zlate-Mince.cz
Popisek
Autor návrhu platinové medaile, akademický sochař Vladimír Oppl,
si prohlíží první vyraženou medaili.
Zaháňská mincovna V rukou Albrechta z Valdštejna
Ctižádost a kariéra Albrechta z Valdštejna by se dala vyjádřit dvěma slovy – bezbřehé ambice, jež nakonec vyústily v jeho netradiční noční popravu v Chebu.
Na vrcholu moci se však Valdštejnovi dostalo výsad, které císař uděloval nemnohým. Vévodského titulu a mincovního práva. Frýdlantský vévoda je využil beze zbytku hned ve dvou mincovnách, východočeském Jičíně a slezské Záháni.
Zaháňsko, od roku 1549 léno české koruny získal Albrecht z Valdštejna roku 1627 jako náhradu za dlužný žold armádě. Není pochyb o tom, že císař si císař sliboval od přítomnosti svého oblíbence mezi tolika protestantskými knížaty rychlý nástup katolicismu a vytlačení dánských mansfeldovských vojsk ze Slezska. Valdštejn tento předpoklad splnil dokonale a v samotném zaháňském knížectví zavedl tvrdou rekatolizaci. Vypudil protestantské kněze, povolal do země jezuity a nechal si vystavět na místě zbořených měšťanských domů velkolepý zámek.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2013
