Rudolf II. Samotář na trůně
„Ať září císařova hvězda“ – tak znělo motto význačného panovníka, od jehož úmrtí letos uplynulo 400 let. Oblíbená pohádka z padesátých let Císařův pekař – Pekařův vylíčila
císaře Rudolfa II.
jako směšnou figurku a pravý opak moudrého vladaře. Přitom český lid ho měl v oblibě a zprávy o jeho skonu přijal se zármutkem. Jaký byl podivínský Habsburk doopravdy? A jaké tajemství tutlal světu až do svého neslavného skonu?
Rudolf II. byl teprve třetím Habsburkem na českém trůnu poté, co v českých zemích roku 1526 vymřeli Jagellonci. Jeho rod patřil k nejmocnějším evropským dynastiím, významnější však tehdy byla španělská větev (král Filip II.), vedle níž rakouští Habsburkové působili jako
chudí příbuzní. V kapse však měli významný trumf – císařskou hodnost, kterou už získali prakticky dědičně. Římského císaře sice po staletí volil sbor sedmi kurfiřtů, avšak v době,
kdy Rudolf nastupoval vládu, byl titul udělován již více než sto let jen Habsburkům.
Rudolf II. se narodil roku 1552 coby budoucí dědic císařské hodnosti, českého a uherského královského titulu a tradičních Habsburských držav v Německu a Rakousku. Jeho rodiče – císař Maxmilián II. a sestra španělského krále Marie Španělská – byli bratranec a sestřenice (Rudolfovi dědové byli bratři) a v rodině nechyběly ani další obdobné sňatky, které měly posílit vazby mezi španělskou a rakouskou větví. Genová jednotvárnost si však začala vybírat daň. Rudolfovou prabábou byla kastilská královna Johana Šílená a u španělského dvora se mluvilo o tom, že malý dědic trůnu také není duševně v pořádku. Rudolfův otec proto větřil příležitost a souhlasil s tím, aby jeho nejstarší synové Rudolf a Arnošt byli vysláni ke španělskému dvoru na vychování.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2012
Mincovnictví USA (6)
Sběratelé, rarity a pamětní mince
Ve 20. letech 19. století přestaly být mince pouhým platidlem a staly se ceněným dokladem bohaté historie USA. Sběratelé pátrající po raritách se nezřídka stávali oběťmi podvodů ze strany obchodníků nebo dokonce samotné mincovny, kde docházelo k ilegální doražbě vzácných ročníků. Ražba pamětních mincí zahájená roku 1892 dokázala oslovit nejen sběratele ale i širokou veřejnost.
Počátky numismatiky v USA
V době, kdy mincovna ve Filadelfii razila roku 1792 své první mince, v USA neexistovali sběratelé. Jinak tomu ale bylo v Anglii, kde se intenzivně sbíraly tokeny a rané anglické a antické ražby. Byli to právě angličtí sběratelé, kteří si povšimli prvních amerických mincí, a ty si našly cestu do britských mincovních kabinetů. První sbírky na půdě USA vznikaly ve 20. letech 19. století a spolu s nimi se objevil zájem o vzácné ražby. Mince, která se dočkala titulu „Krále mincí USA“ vděčí za svůj vznik snaze USA získat obchodní koncese v Ománu a Siamu. Součástí daru tamním vládcům byly i mincovní sady, obsahující všechny autorizované nominály od 1/2 centu až po eagle. Když ale ministerstvo zahraničí chtělo roku 1834 sady odeslat, ukázalo se že chybí dolar a eagle s ročníkem 1804. Záznamy mincovny prozradily, že roku 1804 sice bylo vyraženo 19 570 dolarů a 3757 eagle, ale jednalo se o ročníky 1802 a 1803.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2015.
