NÁMĚTOVÁ NOTAFILIE (7) Hory na bankovkách
Vedle významných osobností se na bankovkách ponejvíce setkáváme s přírodními motivy.
V předchozích dílech jsme probrali už nespočet osobností. Od politiků, vědců, umělců až po křesťanské světce. Velice vděčným námětem jsou i významné hory. Tento fenomén se nevyhl ani našim bankovkám. Už na československé pětitisícikoruně z roku 1920 můžeme spatřit památnou horu Říp. Na kterých dalších papírových platidlech nalezneme slavné hory, se podíváme na následujících stránkách.
Mount Everest
Mount Everest neboli Čomolungma (Matka hor) se nachází v pohoří Himaláje na pomezí Čínské provincie Tibet a Nepálu. Se svými 8848 m n. m je nejvyšší horou světa. Název získala na památku slavného britského geodeta George Everesta, který se v 19. století zasloužil o její průzkum. Až do roku 1852 nesla označení Peak XV. Jen málo kdo ví, že Mount Everest je sice nejvyšší, ale na Zemi i přesto existují hory ještě vyšší. Pakliže bychom totiž výšku neměřili od hladiny moře, ale od úpatí až po samotný vrchol, předstihla by Mount Everest havajská sopka Mauna Kea, která se tyčí do výše 4205 m n. m. Pokud k ní připočítáme výšku od úpatí, které se nachází na mořském dně, zjistíme, že Mauna Kea je vysoká více než 10 058 m.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2017.
Heraldika na mincích a medailích (3) Ve znamení kříže
Dotyk středověké heraldiky je neúplný, pokud zahrnuje jen znaky zemské, rodové a městské.
Dotyk středověké heraldiky je neúplný, pokud zahrnuje jen znaky zemské, rodové a městské. Čtenáři předchozích dvou dílů našeho vyprávění chybí heraldika církevní. Abychom se s ní aspoň letmo seznámili, musíme se vrátit až k okamžiku, který předcházel první křížové výpravě.
Svah při okraji francouzského města Clermont byl plný vzrušeně gestikulujících lidí. Z davu se opakovaně ozývalo volání „Deus le volt“ (Bůh tomu chce) a nad hlavami zástupů se tu a tam objevovaly dokonce tasené meče. Papež Urban II., který právě ukončil svou plamennou řeč ke shromážděným, sledoval s mírným překvapením účinek svého proslovu. Nemohl tušit, že právě dalekosáhle zasáhl do vývoje dějin středověku.
27. 11. 1095 v Clermontu končilo zasedání církevního koncilu a témata, o kterých se jednalo, většinou nebyla v ničem převratná. Na závěr koncilu papež vyzval všechny západoevropské křesťany nejen k zajištění bezpečnosti poutníků, ale i k osvobození svatých míst z rukou nevěřících. Podobné výzvy zazněly už předtím, ale tentokrát byla odezva neobvykle silná a spontánní. Místo obvyklých nikam nevedoucích akademických debat začala rovnou vznikat armáda. K těm prvním, kteří se chápali zbraní už na shromáždění v Clermontu, se začaly připojovat tisíce dalších po celé Evropě. Lidi všech stavů spojovala nesourodá směs motivací. Naděje na odpuštění hříchů vedle snahy utéct z nesnesitelných životních podmínek, ideály osvobození Božího hrobu vedle touhy získat kořist kdesi na východě. Všechny však sjednocoval kříž, který si malovali nebo přišívali na oděvy.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2014.
ZLATÉ MINCE .CZ