Svatý Václav Český patron na moderních ražbách
Odkaz nejznámějšího českého světce a zemského patrona svatého Václava byl po staletí vděčným tématem tvůrců mincí.
A tradice rozhodně nekončí ani v moderní době:
díky volnému konkurenčnímu prostředí je legendární kníže na ražbách zobrazován častěji než kdykoliv předtím. Připomeňme si některé z nich.
Změna politického systému v roce 1989 byla začátkem nové éry české mincovní a medailérské tvorby. Tři roky po takzvané Sametové revoluci vzniká Česká mincovna, která navázala na mincovnu v Kremnici. V roce 2011 se na českém numizmatickém trhu objevil další silný hráč - Pražská mincovna. Ani jeden z producentů nevynechává možnost připomenout českého světce na výročních či mimořádných ražbách. K zajímavým a dějepisně poučným počinům patří repliky historických mincí se svatým Václavem. Tou je i tolar, jehož originál začal razit olomoucký biskup František kardinál Dietrichstein. Mocný církevní hodnostář totiž v roce 1608 získal od císaře Rudolfa II. mincovní privilegium. Tím bylo olomouckým biskupům navráceno právo, které garantovaly už listiny z jedenáctého století. Na lícní straně tolarové mince je zobrazena postava legendárního českého patrona se štítem a korouhví. Rub zdobí tři Dietrichsteinovy znaky rozbíhající se od středu v úhlech po sto dvaceti stupních. Stříbrná replika navíc obsahuje letopočet 2004 a značku mincovny.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2013
Heraldika na mincích a medailích (3) Ve znamení kříže
Dotyk středověké heraldiky je neúplný, pokud zahrnuje jen znaky zemské, rodové a městské.
Dotyk středověké heraldiky je neúplný, pokud zahrnuje jen znaky zemské, rodové a městské. Čtenáři předchozích dvou dílů našeho vyprávění chybí heraldika církevní. Abychom se s ní aspoň letmo seznámili, musíme se vrátit až k okamžiku, který předcházel první křížové výpravě.
Svah při okraji francouzského města Clermont byl plný vzrušeně gestikulujících lidí. Z davu se opakovaně ozývalo volání „Deus le volt“ (Bůh tomu chce) a nad hlavami zástupů se tu a tam objevovaly dokonce tasené meče. Papež Urban II., který právě ukončil svou plamennou řeč ke shromážděným, sledoval s mírným překvapením účinek svého proslovu. Nemohl tušit, že právě dalekosáhle zasáhl do vývoje dějin středověku.
27. 11. 1095 v Clermontu končilo zasedání církevního koncilu a témata, o kterých se jednalo, většinou nebyla v ničem převratná. Na závěr koncilu papež vyzval všechny západoevropské křesťany nejen k zajištění bezpečnosti poutníků, ale i k osvobození svatých míst z rukou nevěřících. Podobné výzvy zazněly už předtím, ale tentokrát byla odezva neobvykle silná a spontánní. Místo obvyklých nikam nevedoucích akademických debat začala rovnou vznikat armáda. K těm prvním, kteří se chápali zbraní už na shromáždění v Clermontu, se začaly připojovat tisíce dalších po celé Evropě. Lidi všech stavů spojovala nesourodá směs motivací. Naděje na odpuštění hříchů vedle snahy utéct z nesnesitelných životních podmínek, ideály osvobození Božího hrobu vedle touhy získat kořist kdesi na východě. Všechny však sjednocoval kříž, který si malovali nebo přišívali na oděvy.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2014.
ZLATÉ MINCE .CZ