České vynálezy, které ovlivnily svět - DIVIŚ BLESKOSVOD - stříbro
SPECIFIKACE
Stříbrná pamětní medaile
Autor: Petra Kobrlová, DiS.
Rytec: MgA. Miroslav Schovanec, DiS.
Ražba: Česká mincovna
průměr: 34 mm
hmotnost: 16 g
ryzost: 999/1000 Ag
hrana hladká s opisem
limit provedení standard: 1000 ks
emise: listopad 2011
České vynálezy, které ovlivnily svět, DIVIŠ BLESKOSVOD
VÍTE, ŽE: Česká mincovna a.s. není státní podnik? Je to běžná, soukromá společnost. V Čechách žádná státní mincovna neexistuje! Obě české mincovny, Pražská i Česká splňují technické požadavky ČNB, kladené na ražbu oběhových mincí ČR.
KATEGORIE
České medaile ze zlata, stříbra, platiny Události
Česká mincovna (Jablonec nad Nisou) Emisní plán ČM 2011
Diskrétní balení zásilky
Plné pojištění zásilky v ČR i v SK
Stříbrná pamětní medaile
Autor
Petra
Kobrlová,
DiS.
Rytec
MgA.
Miroslav
Schovanec,
DiS
Ražba: Česká mincovna a.s.
Emitent: Česká mincovna a.s.
Emitentem není Česká národní banka!
Nejedná se o oficiální, státní emisi České republiky...
průměr: 34 mm
hmotnost: 16 g
ryzost stříbra: 999/1000 Ag
hrana: hladká s opisem
limit : 1000 ks
emise: listopad 2011
provedení: b.k.
České vynálezy, které ovlivnily svět, DIVIŠ BLESKOSVOD
Prokop Diviš (26. 3. 1698 - 21. 12. 1765) – český katolický kněz, přírodovědec, vynálezce a léčitel. Mezi jeho nejznámější vynálezy patří uzemněný bleskosvod, dříve nesprávně nazývaný hromosvod. Původním jménem Václav Divíšek vystudoval jezuitské gymnázium ve Znojmě. Jako velmi talentovaný získal podporu od premonstrátského kláštera v Louce u Znojma, kam po ukončení škol vstoupil a zároveň přijal jméno Prokop Diviš. Vysvěcen na kněze byl v roce 1726 a o tři roky později se stal učitelem v klášterní škole, kde vyučoval teologii a filozofii. Sám intenzivně pokračoval ve svém vzdělávání. Roku 1733 obhájil své práce hned na dvou vysokých školách: v Salzburgu získal doktorát z teologie a v Olomouci z filozofie. V roce 1754 Diviš sestrojil první uzemněný bleskosvod na světě. Vztyčen byl 15. června v Příměticích u Znojma, kde vynálezce působil jako správce farnosti. Podle Divišovy představy mělo zařízení tvořené čtyřmi stovkami uzemněných hrotů na 42 metrů dlouhé nosné tyči, zabránit bouřce odsáváním elektřiny z atmosféry. I když tato myšlenka nebyla zcela přesná, jako bleskosvod toto poměrně složité zařízení sloužit mohlo. Ve světě se později ujal jednodušší a účelný jednohrotový bleskosvod, který šest let po Divišovi sestrojil Američan Benjamin Franklin. Zajímavostí je, že v roce 1759 Divišův bleskosvod v Příměticích strhli rozzlobení vesničané, kteří se domnívali, že neobvyklé zařízení je původcem ničivého sucha.
Divišův zájem o elektřinu měl ale mnohem širší záběr: jako hudebník sestrojil podivuhodný strunný nástroj poháněný elektřinou (zvaný Denis d'or), statickou elektřinu využíval k léčbě, pečlivě zaznamenával výsledky svých pozorování a publikoval.
