Rekordní dražba Nové nejdražší mince
Nejdražším českým mincím jsme se věnovali v pátém čísle loňského ročníku.
Je to ale téma, které se neomrzí. Zvlášť když se pořadí na špičce tak často mění. A změnilo se i v prosinci.
V 52. aukci firmy AUREA Numismatika konané v sobotu 7. 12. 2013 se dražila výjimečná nabídka mincí, převážně vysokých dukátových nominálů. Tuto aukci jsme v minulém čísle avizovali s tím, že možná padne další rekord. A tak se také stalo.
Na prvním místě musíme zmínit téměř unikátní saský 20dukát 1610, unikátní nejen vzácností, ale i luxusní zachovalostí. Z vyvolávací ceny 2,2 mil. Kč vystoupal až na neuvěřitelných 6,5 mil. Kč (bez aukční přirážky) a zařadil se tak na první místo v historické tabulce nejdráže prodaných mincí v českých aukcích všech dob (dosud byl nejdráže prodaný ruský zkušební rubl carevny Anny z roku 1730 za 5 mil. Kč, 5,5 mil. Kč s dražební přirážkou, v roce 2003 z Prokopovy sbírky). Další miliónové dražby z této aukce jsou dva 10dukáty – zimního krále Friedricha Falckého a vévody Albrechta z Valdštejna (4,05 mil. Kč a 2,6 mil. Kč). Poslední položka prodaná za milion korun byl velmi vzácný pražský tolar Ferdinanda II. z roku 1630, s největší pravděpodobností zkušební nebo darovací mince. V aukci byly nabízeny i mince za nižší částky, přesto v řádu statisíců bylo prodáno množství mincí. Aukce se tak zařadí mezi sběratelské události nejen sezony, můžeme říci, že událostí několika posledních let.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2014.
Ze světa kovových známek (5) Výtahové známky
Provoz a údržba výtahů byly v první polovině XX. století hrazeny částečně prostřednictvím kovových známek, které tak byly svým účelem, k němuž byly vyraženy, obdobou známek k samoobslužné úhradě jízdného městské dopravy.
Provoz a údržba výtahů byly v první polovině XX. století hrazeny částečně prostřednictvím kovových známek, které tak byly svým účelem, k němuž byly vyraženy, obdobou známek k samoobslužné úhradě jízdného městské dopravy, jimž jsme věnovali článek v minulém čísle...
Známky, které prodával správce domu, nebo platné mince se vhazovaly před jízdou do mincovního automatu v kabině výtahu. Ražby z doby c. a k. rakouské monarchie zastupovaly niklový, později železný dvacetihaléř, vzor 1892 respektive 1916 o průměru 21 milimetrů. Tento parametr splňují z mně známých výtahových známek pouze dvě ražby, známka podniku na výrobu výtahů Ing. Jaroslav Moučka založeného roku 1905 (obr. 1) a známka, kterou vydalo Lidové stavební a bytové družstvo v Plzni (L. S. B. D.). (obr. 2) Známky s hodnotou 20 (haléřů) odpovídajících parametrů mi nejsou známy. Výtahové známky o větším průměru 24,5 a 25,1 mm jsou podle svého provedení nejstarší, dozajista ražené ještě za Rakouska-Uherska pro domy čp. 239-II a 977-II v Praze Novém Městě, ale žádnou určitou minci tehdejších peněžních soustav nenahrazovaly (obr. 3-4). V období první republiky i Protektorátu Čechy a Morava byly výtahové známky ekvivalentem padesátihaléřové mince, vzor 1921 či 1940. Nominální hodnota 50, ovšem bez uvedení názvu dílčí měnové jednotky, byla na některých známkách i uvedená (obr. 5). Známky z této doby měly identický průměr 22,0 mm jako obě výše uvedené mince a mohly být padesátihaléři i nahrazeny. Znamená to tedy, že všechny výtahové známky průměru kolem 22 mm vznikly nejdříve v roce 1921, kdy bylo s ražbou padesátníků započato. Po druhé světové válce se od praxe užívání výtahových známek upustilo a náklady na výtah byly zahrnuty do nájemného.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2012
