Osmanské mince Na území Slovenska
V novovekých dejinách Uhorska a teda aj Slovenska zohrávali dôležitú úlohu zahraničné razby. Z nich tvoria špecifickú skupinu turecké mince, ktoré tu mali zvláštne postavenie.
Intenzita ich prieniku závisela od Turkami okupovaných území. To znamená, že osmanské mince mali iné postavenie na územiach, ktoré boli pod priamym tureckým vplyvom a iné v okrajových častiach. Keďže územie dnešného Slovenska bolo len čiastočne okupované Turkami, prípadne časť z neho podliehala priamo uhorskému kráľovi, osmanské mince tu zohrávali zvláštnu úlohu. Preto sa pokúsme bližšie analyzovať ich vplyv v tejto časti vtedajšieho Uhorska.
Po roku 1526 a drvivej moháčskej porážke Turci čoraz intenzívnejšie prenikli do Uhorska. O tri roky neskôr opätovne zorganizovali obrovskú výpravu namierenú proti Viedni, ktorej jeden prúd prechádzal okolím Bratislavy. Práve počas tohto ťaženia sa obyvatelia Slovenska prvýkrát oboznámili s Tureckými vojskami a na vlastnej koži pocítili ich ničivý vpád. Počas prvého vpádu roku 1529 vyplienili okolie Čuňova a Rusoviec, ktoré sú dnes súčasťou Bratislavy. V nasledujúcom roku sa dostali do okolia Trnavy, kde je pravdepodobne doložený ich prvý bojový stret na našom území. Turecké vojská sa v rámci ťaženia rozdelili do viacerých prúdov a plienili väčšiu časť západného Slovenska. Ich oddiely sú doložené pri Nových Zámkoch, Topoľčanoch, časť z nich drancovala Pohronie až po Levice, Vráble, Zlaté Moravce a pod.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2014.
Depot mincí
a slitkového stříbra z Radíkovic
Na poli u obce Radíkovice, která se nachází přibližně 10 km západně od Hradce Králové, došlo na konci listopadu 2011 k objevu první části hromadného depotu brakteátových a denárových mincí a slitkového kovu. Nálezce si svůj objev nenechal pro sebe, ale poctivě jej nahlásil v Muzeu východních Čech v Hradci Králové. Díky tomu se radíkovický depot nezařadil do skupiny nálezů, jež byly zatajeny a následně nezřídka rozprodány, jak nás o tom příležitostně informují sdělovací prostředky.
Protože mince byly rozvlečeny na větší ploše, proběhl na nálezové lokalitě po ohlášení opakovaně průzkum za pomoci detektoru kovů. Při těchto dohledávkách byly nalézány další ražby. Zároveň zde proběhl sběr nemincovního materiálu a ze zkoumané plochy bylo shromážděno mj. přes 1300 zlomků keramiky. Depot je v současné době uložen v numismatické sbírce královéhradeckého muzea (354 invent. čísel; N/N 22346 až N/N 22634 a N/N 23052 až N/N 23116) a ostatní artefakty jsou součástí jeho sbírky archeologické.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2015.
