SUVENÝR Z
MORAVY

Velká Morava. Státní útvar západních Slovanů, známý také jako Velkomoravská říše. Rozkládal se převážně na území dnešní Moravy, západního Slovenska a Maďarska. V době největšího rozmachu zasahovala Velká Morava i na české, německé, rakouské, rumunské a polské území. Nejvýznamnějším panovníkem Velkomoravské říše byl Svatopluk. Za Svatoplukovy éry dosáhla Velká Morava svého vrcholu a stala se skutečnou evropskou velmocí s vlastní církevní správou a arcibiskupem. Staroslověnština byla navíc uznána jako oficiální liturgický jazyk.

V roce 894 Svatopluk zemřel. Jeho nástupce Mojmír II. musel čelit útokům Východofranské říše a později i Maďarů. Počátkem desátého století se boji vyčerpaná Velkomoravská říše rozpadla na menší samosprávná území. Podle některých historiků přispěly k úpadku Velké Moravy také mohutné záplavy, které postihly její centrální území.

Stránka ze Zografského kodexu, psaného na přelomu 10. a 11. století v klášteře na hoře Athos

Hlaholice je nejstarší, dnes již neužívané slovanské písmo. Jeho jméno pochází ze staroslověnského slovesa glagolati – hovořit nebo podstatného jména glagolъ – slovo. Písmo tvořilo základ kultury a vzdělanosti Velké Moravy, později se rozšířilo do jiných slovanských zemí, kde se nejdéle udrželo v Chorvatsku. Během 10. století Slované přešli buď k latince nebo cyrilici (která má na hlaholici nezávislý původ) a hlaholice byla odsunuta na okraj.

Hlaholice je nejstarší, dnes již neužívané slovanské písmo. Jeho jméno pochází ze staroslověnského slovesa glagolati – hovořit nebo podstatného jména glagolъ – slovo. Písmo tvořilo základ kultury a vzdělanosti Velké Moravy, později se rozšířilo do jiných slovanských zemí, kde se nejdéle udrželo v Chorvatsku. Během 10. století Slované přešli buď k latince nebo cyrilici (která má na hlaholici nezávislý původ) a hlaholice byla odsunuta na okraj.

Křížová cesta

Dušan Samuel Jurkovič proslul především svými zcela originálními stavbami na beskydských Pustevnách. Chatou Maměnka, horskou útulnou na Radhošti, stavbami v Luhačovicích (Jurkovičův lázeňský dům, lázeňský dům Jestřebí, plovárna), budovou Občanské záložny ve Vsetíně, obytnými nájemními domy ve Dvořákově ulici v Brně, restaurací Peklo v Novém Městě nad Metují i rodinným domem v Praze-Bubenči, ve Slavíčkově ulici. Je také autorem monumentální mohyly a mauzolea Milána Rastislava Štefánika na Bradle.