VELKÁ MORAVAVelká Morava zasahovala i na české, německé, rakouské, rumunské a polské území.
Velká Morava. Státní útvar západních Slovanů, známý také jako Velkomoravská říše. Rozkládal se převážně na území dnešní Moravy, západního Slovenska a Maďarska. V době největšího rozmachu zasahovala Velká Morava i na české, německé, rakouské, rumunské a polské území.
Nejvýznamnějším panovníkem Velkomoravské říše byl Svatopluk. Za Svatoplukovy éry dosáhla Velká Morava svého vrcholu a stala se skutečnou evropskou velmocí s vlastní církevní správou a arcibiskupem. Staroslověnština byla navíc uznána jako oficiální liturgický jazyk.
V roce 894 Svatopluk zemřel. Jeho nástupce Mojmír II. musel čelit útokům Východofranské říše a později i Maďarů. Počátkem desátého století se boji vyčerpaná Velkomoravská říše rozpadla na menší samosprávná území. Podle některých historiků přispěly k úpadku Velké Moravy také mohutné záplavy, které postihly její centrální území.
![Konstantin a Metoděj]()
Cyril a Metoděj
Stránka ze Zografského kodexu, psaného na přelomu 10. a 11. století v klášteře na hoře Athos
Hlaholice je nejstarší, dnes již neužívané slovanské písmo. Jeho jméno pochází ze staroslověnského slovesa glagolati – hovořit nebo podstatného jména glagolъ – slovo. Písmo tvořilo základ kultury a vzdělanosti Velké Moravy, později se rozšířilo do jiných slovanských zemí, kde se nejdéle udrželo v Chorvatsku. Během 10. století Slované přešli buď k latince nebo cyrilici (která má na hlaholici nezávislý původ) a hlaholice byla odsunuta na okraj.
Hlaholice je nejstarší, dnes již neužívané slovanské písmo. Jeho jméno pochází ze staroslověnského slovesa glagolati – hovořit nebo podstatného jména glagolъ – slovo. Písmo tvořilo základ kultury a vzdělanosti Velké Moravy, později se rozšířilo do jiných slovanských zemí, kde se nejdéle udrželo v Chorvatsku. Během 10. století Slované přešli buď k latince nebo cyrilici (která má na hlaholici nezávislý původ) a hlaholice byla odsunuta na okraj.
DUŠAN JURKOVIČBásník dřeva.
Dušan Samo Jurkovič byl výrazným představitelem naší secesní architektury. Vytvořil velice osobitý "národní styl", výrazně ovlivněný lidovou architekturou.
Maměnka.
Křížová cesta
Dušan Samuel Jurkovič proslul především svými zcela originálními stavbami na beskydských Pustevnách. Chatou Maměnka, horskou útulnou na Radhošti, stavbami v Luhačovicích (Jurkovičův lázeňský dům, lázeňský dům Jestřebí, plovárna), budovou Občanské záložny ve Vsetíně, obytnými nájemními domy ve Dvořákově ulici v Brně, restaurací Peklo v Novém Městě nad Metují i rodinným domem v Praze-Bubenči, ve Slavíčkově ulici. Je také autorem monumentální mohyly a mauzolea Milána Rastislava Štefánika na Bradle.
HODNOCENÍ UŽIVATELŮ
3,3
Hodnotilo 9 sběratelů
Hlasovat mohou pouze
přihlášení uživatelé!
ZLATÉ MINCE SOUČÁSTÍ ČESKÉHO KULTURNÍHO DĚDICTVÍ
Stránky www.Zlate-Mince.cz byly vybrány Národní knihovnou ČR jako kvalitní
informační zdroj. Cílem jeho digitalizace Národní knihovnou je, aby byl uchován do budoucna a stal se
součástí kulturního dědictví českého národa. Proto je obsah stránek zlate-mince.cz archivován několikrát ročně. Archivní záznam je
součástí České národní bibliografie a katalogu NK ČR.
České mince a v Čechách vyráběné medaile jsou dokladem kulturní a technické vyspělosti národa. Jsou nositeli ideálů své epochy a dobovým poselstvím budoucím generacím.