100. výročí narození Bohumila Hrabala Pamětní stříbrná mince a další numismatické památky
Bohumil Hrabal (* 28. 3. 1914 – † 3. 2. 1997) známý český prozaik, byl jedním z našich nejvýznamnějších, nejosobitějších a také nejčtenějších spisovatelů druhé poloviny 20. století.
„Pořádná knížka není pro to, aby čtenář líp usnul,“ říkal, „ale vyskočil z postele a rovnou v podvlékačkách běžel panu spisovateli naplácat držku.“ Hrabalovy knihy byly mnohokráte úspěšně zfilmovány a obdržel rovněž mnoho nakladatelských cen i řadu dalších ocenění.
Narodil se v Brně – Židenicích 28. března 1914, rodina však pocházela z Konice na Prostějovsku. Jméno otce v jeho křestním listě uvedeno nebylo. Malého chlapce vychovávala zpočátku především babička Kateřina. Jeho matka Marie (Maryška) Kilianová se v roce 1916 provdala za Františka (Francin) Hrabala, který dal malému Bohumilovi své jméno. Ještě v tomto roce se rodina odstěhovala do Polné, kde se jeho nový otec stal účetním v pivovaru. V roce 1917 se jim narodil syn Břetislav (Slávek) a otec pak věnoval oběma bratrům stejnou péči. V Polné žili až do roku 1919, kdy se František Hrabal stal správcem pivovaru v Nymburce. Obecnou školu Bohumil navštěvoval v Nymburce a po nepříliš úspěšných studiích na gymnasiu v Brně se vrátil zpět do Nymburka, kde nakonec po osmi letech na místní reálce v roce 1934 odmaturoval.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2014.
Josef Úprka Mistři české numismatiky
Akademický sochař Josef Úprka se narodil 29. září 1939 v Hroznové Lhotě na Slovácku.
K umění měl velice blízko už od dětství: jeho dědem byl významný moravský malíř Joža Úprka, tatínek Jan byl rovněž malířem a navíc měl i keramickou dílnu. Numizmatická tvorba Josefa Úprky je velmi pestrá. Vůbec první pamětní medaili vytvořil pro muzeum Jana Amose Komenského v Uherském Brodě v roce 1974. K jeho nejznámějším dílům patří například pamětní medaile k návštěvě papeže Jana Pavla II. na Velehradě (1990). Do dnešní doby realizoval kolem třiceti ražených medailí, k těm je však nutno připočíst celou řadu pamětních medailí litých. Výtvarník je rovněž autorem lícní strany poslední československé oběžné desetikoruny, která nese portrét Aloise Rašína. V sedmdesátých a osmdesátých letech Josef Úprka spolupracoval s halenkovským zvonařem Josefem Tkadlecem na výzdobě litých zvonů.
Jak vnímáte medaili či minci z filozofického pohledu?
Podívejte se, papír shoří, ale ražby nebo medaile odlité do kovů přetrvávají věky. Vždyť archeologové dodnes nacházejí mince, které jsou svědectvím o dobách minulých.
Bylo mnoho lidí, kteří měli nějakou fixní ideu a šli za ní celý život, nebo něco významného dokázali. Ať už to byli třeba Komenský, Hus nebo Karel IV., určitě si zaslouží, aby jejich odkaz byl zaznamenán do něčeho téměř nezničitelného. Z jiného pohledu je to také vyjádřením úcty těmto osobnostem a zhodnocení toho, co za svůj život udělaly.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2014.