Slovanská epopej.

Slovanská epopej

SLOVANSKÁ EPOPEJ
( 10 produktů v prodeji. )

Monumentální dílo Alfonse Muchy. Cyklus dvaceti velkoformátových obrazů přenesených na pamětní ražby z drahých kovů. Alfons Mucha si přál zachytit dějiny Slovanstva v kolekci obrazů, která by symbolizovala jejich cestu dějinami. S myšlenkou vytvoření Epopeje si pohrával už na začátku 20. století, nicméně kvůli nedostatku financí musel myšlenku odložit. Po svatbě s Marií Chytilovou v Chicagu nachází průmyslníka Charles R. Cranea, který byl ochoten nést veškeré náklady spojené s vytvořením Slovanské epopeje. Mucha se vrátil roku 1910 do rodné země, aby si pronajal část zámku na Zbirohu a zde tvořil Slovanskou epopej, jež mu dohromady zabrala 18 let života. Dokončil ji roku 1928, kdy ji spolu s Charlesem Cranem předal Praze a veškerému československému obyvatelstvu.

DALŠÍ ČLÁNKY VÍCE O ČASOPISU

Úvod do grošového období (8) Literatura k určování grošových mincí
Nejrůznějším mincovním nominálům různých zemí středověké Evropy, často i ražbám různých větších či menších provincií je věnovaná celá řada dílčích i komplexních zpracování.

Není cílem tohoto přehledu podat vyčerpávající přehled literatury pro určování všech mincí grošového období. Účelem tohoto přehledu je přinést výčet té nejzákladnější, v českých podmínkách nejpoužívanější a v současné době nejdostupnější literatury, se kterou se může badatel, sběratel nebo zájemce o problematiku grošových mincí setkat ať už v aukčních katalozích nebo při snaze určit a zařadit vlastní numismatický materiál.

Itálie

Ražbami středověké Itálie se zabývá komplexní katalog Corpus Nummorum Italicorum, s jehož vydáváním začal roku 1910 italský král Vittorio Emmanuele III.
Francie

Komplexním přehledem francouzských středověkých stříbrných mincí je příručka amerického autora Jamese Robertse: The Silver Coins of Medieval France, vydaná v New Yorku v roce 1996.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2011

NEZNÁMÝ TYP SLEZSKÉ GREŠLE Leopolda I. ročníku 1669 z opolské mincovny
Grešle (z něm. Gröschel = grošíček) byla původně stříbrná mince o průměru 1516 mm, hmotnosti přibližně 0,5-0,7 g s velmi nízkým obsahem drahého kovu.

Na aversu je vyobrazen císařský dvojhlavý orel s rakousko-burgundským štítkem na prsou.1 Na reversu dominuje vyobrazení říšského jablka, v jehož spodní polovině je pod obroučkou označení hodnoty mince.

Číslice 3 informuje o tom, že hodnota grešle se rovnala ¾ krejcaru. Kříž na vrcholu jablka rozděluje letopočet a dvě dvojčíslí. Podle některých autorů se grešlím hovorově či hanlivě říkalo trojník. Již v průběhu první poloviny 16. století se v některých německých zemích a městech razily drobné mince nazývané „Dreier (= trojník)“. Jako grešle byly od roku 1559 označovány drobné německé mince, kterých se počítalo 84 na tolar. Postupně tato drobná německá mince pronikala do Polska a Slezska, kde se stala oblíbeným platidlem. V zemích Koruny české se mince nazývané grešle začaly razit za vlády Ferdinanda II. na přelomu let 1623/1624 a měly nahradit znehodnocené drobné mince kiprové měny. První ražby nesly letopočet 1624 a jejich ražba probíhala výhradně ve slezských mincovnách. V lidovém podání byly trojníky německy mluvícími obyvateli označovány jako „Fledermäuse“.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2017.

Slovanská epopej

NEAKTIVNÍ COOKIES