E-shop



Mince státu Estonsko

Eesti
Hlavní město: Tallinn
Počet obyvatel: 1 574 000
Rozloha: 45 000 km2
Měna: 1 kroon = 100 senti


ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Úryvky z publikovaných článků:

Negrelliho viadukt Zlatá mince České národní banky
Česká národní banka vydala zlatou minci v nominální hodnotě 5000 Kč s vyobrazením Negrelliho viaduktu v Praze.

Pětitisícikoruna je součástí cyklu „Mosty“, který představuje technicky, architektonicky nebo historicky zajímavé mosty na českém území. V prodeji je od úterý 13. listopadu 2012.

„Negrelliho viadukt je nejdelším železničním mostem v České republice,“ uvedl člen bankovní rady ČNB Pavel Řežábek, který dohlíží na činnost sekce peněžní a platebního styku. „Tato unikátní stavba projektanta Aloise Negrelliho odolala i ničivé povodni v roce 2002,“ dodal Pavel Řežábek.

Na lícní straně zlaté pětitisícikoruny je oblouk Negrelliho viaduktu, v němž je ztvárněna kompozice heraldických zvířat z velkého státního znaku. Rubová strana zobrazuje boční pohled na tuto stavbu spojující pražské Masarykovo nádraží s nádražím Bubny. Podobu mince navrhl akademický sochař Zbyněk Fojtů, jehož rukopis nesou i zlaté pětitisícikoruny z cyklu „Mosty“ Gotický most v Písku a Renesanční most ve Stříbře.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2013



Československé svatováclavské dukáty Geneze slavné mince
Letos uplyne již devadesát let od doby, kdy spatřily světlo světa první československé svatováclavské dukáty.

Přesto, že se razily v mincovně v Kremnici, která byla po staletí proslulá ražbou uherských zlatých mincí,1 navázaly nové československé dukáty nikoli na uherské, ale na české dukátové ražby.

Na českých dukátových ražbách se od 15. do 17. století uplatňoval obraz českého zemského patrona sv. Václava. Na líci svatováclavských dukátů pak byl samozřejmě umístěn malý československý státní znak.2
Jak jsem již při jiné příležitosti na jiném místě uvedl,3 stal se svatý Václav již v raném středověku symbolem panovnického rodu Přemyslovců a českého státu. Se svatováclavskými motivy se na českých vládních ražbách setkáváme od prvních let 11. století až do počátku 17. století. Zatím nejmladší evidovanou vládní ražbou s postavou sv. Václava je pražský dukát císaře Matyáše nesoucí letopočet 1612.4 V 19. století se stal kult sv. Václava nosným tématem českého národního obrození a hrál velkou úlohu v emancipačních snahách českého národa i v době zápasu o samostatný stát. Je nesporné, že svatováclavská tradice velmi úzce souvisí s tradicí budování nezávislého svobodného státu. Není proto divu, že se ke svatováclavské tradici na počátku 20. století přihlásil i náš nově vznikající stát. Nově byla svatováclavská tématika oživena na jubilejních československých svatováclavských dukátech ražených v kremnické mincovně od roku 1923, tedy od roku, na který připadlo páté výročí vzniku republiky. Nejednalo se však o běžnou minci, ale o minci obchodní – tedy minci z drahého kovu vydávanou státem, která nemá určenu nominální hodnotu. Zatímco u běžné mince hraje její nominální hodnota nejdůležitější roli, u obchodní mince je rozhodující obsah drahého kovu. Podle něj potom má mince proměnlivou hodnotu na základě aktuálního kurzu vycházejícího z nabídky a poptávky. Takovéto novodobé dukátové ražby, naše i světové, jsou určeny pouze k zahraničnímu obchodu nebo plní funkci jako ražby tezaurační, reprezentační, sběratelské nebo pamětní.5

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2013

www.Zlate-Mince.cz - Investiční zlato. Zlaté investiční mince. Zlaté investiční slitky. Stříbrné mince. Limitované ražby a medaile Pražské mincovny, České mincovny a Mincovny Kremnica, mince ČNB a NBS. ©2003-2020 Zlaté mince - Numismatika