E-shop



Ražba korporátních medailí

Ražba korporátních medailí na zakázku.

ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Úryvky z publikovaných článků:

Gabriel Bethlen... a kremnická mincovňa
Na sklonku leta 1619 sa na strane protestantského tábora zapojil do udalostí Tridsaťročnej vojny (1618–1648) sedmohradské knieža Gabriel Bethlen.

Svoje úsilie sústredil na ovládnutie územia dnešného Slovenska, kde chcel dobyť Bratislavu a významné banské mestá ako Kremnicu, Banskú Štiavnicu, či Banskú Bystricu. Vo svojich plánoch počítal aj s dobytím Viedne, ktorá bola hlavným mestom jeho úhlavného nepriateľa Ferdinanda II. (1619–1637).

Bethlen sa prvýkrát priblížil k banským mestám už v septembri 1619. Tie sa mu z obavy pred plienením, či zlým zaobchádzaním, rýchlo podriadili. Bethlena zaujímali obzvlášť banské mestá, pretože si uvedomoval ich obrovský význam. Nachádzali sa tu významné ložiská zlata, striebra a medi. Preto sa v októbri 1619 na stretnutí s predstaviteľmi banských miest v Kláštore pod Znievom Bethlen intenzívne zaujímal o výnosy z baní. Z banských miest zohrávala zvláštnu úlohu Kremnica, ktorá patrila medzi najväčších producentov mincí v Uhorsku. Tú sa snažil Bethlen využiť čo najviac, aby mal potrebné prostriedky na financovanie nákladnej vojny proti Habsburgovcom. Aj keď v Kremnici po jej ovládnutí v roku 1619 nerazil žiadne mince, v tomto čase mu mesto vyplatilo 500 dukátov. Kremnickým podkomorským grófom bol v uvedenom roku Ján Lienpacher, ktorý zastával úrad od 12. decembra 1618. Napriek tomu, že bol spočiatku cisárskym úradníkom, patril medzi obľúbených ľudí Gabriela Bethlena. Za svoje verné služby dostal dokonca od neho dva domy. Lienpacher patrí medzi veľmi zaujímavé postavy uhorských a českých dejín. Do šľachtického stavu vstúpil 2. júna 1607, kedy mu v Prahe udelil erbovú listinu cisár a kráľ Rudolf II.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2011



Drobná mince doby grošové Sběratelský tip pro náročnější
V Kronice zbraslavské se dočítáme, že král Václav II. poslal roku 1300 své vyslance do Florencie, a do Čech odtud povolal tři pečlivé odborníky znalé mincovního díla, u kterých byla záruka, že mohou realizovat jeho plán.

V Kronice zbraslavské se dočítáme, že král Václav II. poslal roku 1300 své vyslance do Florencie, a do Čech odtud povolal tři pečlivé odborníky, Reinharda, Alfarda a Cynona Lombardského, muže znalé mincovního díla, u kterých byla záruka, že mohou realizovat jeho plán: „…aby lid měl s ním vzájemně jednu společnou minci, protože se totiž sdílejí o jednoho krále a jedno království. A tak byla léta Páně 1300 v měsíci červenci zavedena mince grošů pražských a malých penízků, jichž jde na groš dvanáct, a každý peníz byl označen jménem Václava, který jej zavedl.“

Před touto mincovní reformou docházelo k časté a škodlivé obměně mincí, která neprospívala poddaným ani obchodníkům. Kronikář k tomuto období poznamenal: „… protože denár, který byl včera a předevčírem dobrý a platný, po několika dnech přestal být k potřebě.“
Královská mincovna vznikla v Kutné Hoře v souvislosti s mincovní reformou. V tamním Vlašském dvoře byl vybudován významný středověký podnik, který novou minci začal v yrábět a založil na ní na dobu více než dvou set let slávu českého mincovnictví. Tzv. pražský groš a jeho díly původně zvané parvi (později nazý vané peníze) se staly finanční oporou českého království a postupně získávaly stále větší oblíbenost i uplatnění v zahraničí. Nejenže byly pražské groše všude v Evropě přijímány, ale podle jejich vzoru i napodobovány jinými evropskými mincovními systémy a to zejména v Míšni, Polsku, Hesensku, v Uhrách i v jiných zemích.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2012

Heraldika na mincích a medailích (3) Ve znamení kříže
Dotyk středověké heraldiky je neúplný, pokud zahrnuje jen znaky zemské, rodové a městské.

Dotyk středověké heraldiky je neúplný, pokud zahrnuje jen znaky zemské, rodové a městské. Čtenáři předchozích dvou dílů našeho vyprávění chybí heraldika církevní. Abychom se s ní aspoň letmo seznámili, musíme se vrátit až k okamžiku, který předcházel první křížové výpravě.

Svah při okraji francouzského města Clermont byl plný vzrušeně gestikulujících lidí. Z davu se opakovaně ozývalo volání „Deus le volt“ (Bůh tomu chce) a nad hlavami zástupů se tu a tam objevovaly dokonce tasené meče. Papež Urban II., který právě ukončil svou plamennou řeč ke shromážděným, sledoval s mírným překvapením účinek svého proslovu. Nemohl tušit, že právě dalekosáhle zasáhl do vývoje dějin středověku.
27. 11. 1095 v Clermontu končilo zasedání církevního koncilu a témata, o kterých se jednalo, většinou nebyla v ničem převratná. Na závěr koncilu papež vyzval všechny západoevropské křesťany nejen k zajištění bezpečnosti poutníků, ale i k osvobození svatých míst z rukou nevěřících. Podobné výzvy zazněly už předtím, ale tentokrát byla odezva neobvykle silná a spontánní. Místo obvyklých nikam nevedoucích akademických debat začala rovnou vznikat armáda. K těm prvním, kteří se chápali zbraní už na shromáždění v Clermontu, se začaly připojovat tisíce dalších po celé Evropě. Lidi všech stavů spojovala nesourodá směs motivací. Naděje na odpuštění hříchů vedle snahy utéct z nesnesitelných životních podmínek, ideály osvobození Božího hrobu vedle touhy získat kořist kdesi na východě. Všechny však sjednocoval kříž, který si malovali nebo přišívali na oděvy.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2014.



Světové investiční mince (14)
Svatý Jiří Vítězný

Investiční zlato je díky své schopnosti uchovávat vysokou hodnotu v malém objemu oblíbené prakticky po celém světě. Vedle poněkud uniformních slitků je dodáváno také ve formě ražených mincí. V tomto dílu seriálu, který mapuje nejslavnější investiční mince světa, se podíváme do Ruska.

Ruské investiční mince u nás příliš rozšířené nejsou, přesto, že kvalitou provedení i uměleckým zpracováním za obdobnými výrobky prestižních světových značek nikterak nezaostávají. Vláda Ruské federace se netají snahou zvyšovat zlaté rezervy a zájem o produkci tamních mincoven mohou v budoucnu zvyšovat i úvahy o možném zavedení zlatého standardu. Státní produkci mincí, ale také bankovek a dalších cenin, má na starosti společnost GOZNAK, pod kterou spadají mincovny v Moskvě a Petrohradu.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2015.

ZLATO.
Zlato. Latinsky Aurum. Pro jednoho chemický prvek, pro jiného talisman pro štěstí, pro jiné koncentrované jmění. Zlato ovlivňovalo osudy lidí a národů, obchod a vývoj peněžního systému od biblických dob, bylo symbolem moci, vzbuzovalo vášně. Příběh posedlosti zlatem začíná magickou, náboženskou a uměleckou rolí zlata, pokračuje ražením mincí a přeměnou na peníze, vrcholí zlatým standardem. Dnes žijeme v době, kdy mnozí přezíravě tvrdí, že zlata se nenají. Není větší omyl. Protože pokud zase přijde doba, kdy bude nedostatek svobody nebo jídla, pak zlato bude jediná měna, která vám je zajistí...
PREMIUM. OBCHODNÍ PŘIRÁŽKA K CENĚ MINCÍ
Premium má obdobnou funkci jako poplatky u investičních fondů. Rozhodnete-li se nakoupit ty nejmenší zlaté investiční mince o váze 1/20 nebo 1/10 Oz, počítejte s tím, že navýšení ceny bude na úrovni 20ti procent. S nižším navýšením můžete investiční mince pořídit pouze pokud koupíte mince přímo o váze 1 Oz. Při prodeji těchto mincí se výkupní cena zlata pohybuje pod aktuální cenou zlata. Opět platí, že za drobné mince dostanete míň než za větší.
SPOTOVÁ CENA. SPOT PRICE.
Spotová cena je tedy cena platná právě v ten okamžik, kdy ji věnujete svoji pozornost.
SPOŘENÍ DO ZLATA JE HAZARD
Spoření do zlata představuje nejrizikovější typ obchodu se zlatem. Velmi často se jedná pouze o zástěrku podvodných obchodů fungujících na principu 'Ponziho schéma'. I když se prezentuje jako finanční produkt a slibují svým klientům zhodnocení, o finanční produkt se nejedná a banky jej nenabízí. Z pohledu zákona se jedná o komoditu (věc) prodávanou na splátky. Proto provozovatelé takových služeb nepodléhají kontrole ČNB.
www.Zlate-Mince.cz - Investiční zlato. Zlaté investiční mince. Zlaté investiční slitky. Stříbrné mince. Limitované ražby a medaile Pražské mincovny, České mincovny a Mincovny Kremnica, mince ČNB a NBS. ©2003-2019 Zlaté mince - Numismatika