INDIE Problematika katalogizace bankovek
Na území Indie, podobně jako u jiných států Indického poloostrova (Nepál,Pakistán)1 je v platnosti indická rupie
(v hindštině: रुपया, rupayā; angl. rupee), která je rovněž jako zákonná měna (vedle bhútánského ngultrumu) používána v Bhútánu, některých oblastech Nepálu a ve vybraných obchodech ve Velké Británii.
Její kód (ISO 4217) je INR, jako zkratky slouží rovněž iR nebo Re v singuláru a Rs v plurálu, neoficiálně také Indian Rupee se symbolem रू. Název rupie má indická měna společný s měnami několika dalších států v jihoasijském regionu. Jedna rupie se dělí na 100 paisů. Emitentem indických bankovek je Reserve Bank of India (भारतीय रिजरव् बैंक). V Ásámu a Západním Bengálsku ( což jsou vedle dalších spolkové indické státy) je rupie často nazývána taka (bangladéšská taka je měna sousední Bangladéše). Indická rupie není volně směnitelná, její vývoz i dovoz z Indie i do Indie je zakázán. Indické bankovky jsou řazeny mezi tzv. multiemisní, což znamená, že v rámci jedné katalogizace je možné odlišit větší počet bankovek.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2017.
O chronologii pražských grošů Václava II.
Václav II., šestý a předposlední český král z rodu Přemyslovců patří mezi nejznámější české
panovníky.
Vděčí za to nejen svému původu jako syn jiného velice dobře známého českého krále, krále železného a zlatého, Přemysla II. Otakara, se kterým je často srovnáván, ale i své vládě, jejíž hodnocení není jednoduché.
Podle soudobých písemných památek, Zbraslavské kroniky a Kroniky tak řečeného Dalimila byl Václav II. zejména velice zbožný a podle toho také žil. Obě díla jsou však tendenční, i když každé z jiného důvodu. Autory Zbraslavské kroniky byli dva opati Zbraslavského kláštera, který Václav II. založil, a tak je zde král líčen téměř jako svatý. Autor druhé kroniky, jímž je patrně Petr I. z Rožmberka (TJD), popisuje vládu Václava II. z pohledu vysoké české šlechty, které se nelíbila. To si ale autor nemohl dovolit přímo napsat, a tak napsal, že král pro své mnišství zanedbává své povinnosti, odsouvá české šlechtické předáky a dvůr ovládají cizinci. Místo něj vládnou pověření úředníci a ne vždy spravedlivě.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2011