E-shop



Emisní plán ČM 2016

Medaile vydané 2016.

ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Úryvky z publikovaných článků:

Ze světa kovových známek (3) Spolkové známky na pivo
Mocný rozmach spolkového života poslední čtvrtiny 19. století odstartovalo vydání zákona č. 134/1867 ř. z. O právu shromažďovacím z 15. listopadu roku 18671 a fundamentální články zakotvené v prosincové ústavě ze dne 21. prosince 1867.

Tyto legislativní normy v královstvích a zemích v říšském sněmu zastoupených zaručovaly nejdůležitější práva týkající se individuálních občanských svobod.

Ústavní článek 12 zákona č. 142/1867 ř. z. praví: „Rakouští občané státní mají právo se shromažďovati a spolky činiti. Jak se těchto práv má užívati, ustanovuje se zvláštními zákony“. Po celé Cislajtanii (Předlitavsku) začaly masově vznikat spolky divadelních ochotníků, pěvecké, čtenářské, studentské, vzdělávací a školské, sportovní jednoty sokolů a německých turnerů, hasičské sbory, vzájemně podpůrné profesní spolky, ale i rozmanité stolní společnosti. Nejstarší obecní spolky, sbory městských střelců, někde i vojenských vysloužilců a hasičů, vznikly lokálně však již dávno před vydáním výše uvedeného zákona a prosincové ústavy.
Spolky měly významný podíl na utváření společenského života obcí, který se odehrával obyčejně v hostincích. Při schůzích a slavnostních akcích se konzumovalo pivo, jež bylo částečně hrazeno členům organizace prostřednictvím spolkových kovových známek. Tyto platební prostředky, které obdrželi členové, možná i význační hosté, v počtu úměrném jejich společenskému, potažmo spolkovému postavení a zásluhám, byly pak spolkem hromadně propláceny. Pozoruhodné jsou v tomto ohledu známky jabloneckých městských střelců a českodubských německých turnerů, jejichž nominální hodnota je BIER PREIS (doslova pivní cena) a které tvoří samostatnou kategorii spolkových pivních známek – pivo jako cena za výkon.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2011



Terezínské poukázky
Platidla židovského ghetta

Tématika poukázek koncentračních, zajateckých a pracovních táborů za druhé světové války je nesmírně rozmanitá. Známé jsou nejen papírové poukázky (Oranienburg, Osvětim, Buchenwald…), ale také kovové1 (Linzmannstadt). V neposlední řadě nelze opomenout ani skutečnost, že vedle mnoha typů poukázek určených pro výplatu vězňů, existovaly také markové poukázky pro dozorce, převážně z řad jednotek Waffen SS.

V Třetí říši se takřka každý koncentrační tábor skládal krom hlavního kmenového tábora i z mnoha menších pobočných, většinou pracovních, táborů. Odhaduje se, že celkový počet pobočných pracovních táborů dvaceti známých koncentračních táborů na celém území nacistického Německa byl asi jeden tisíc. V prostoru dnešní České republiky se nacházelo hned několik takov ých pobočných táborů dislokovaných zejména v oblasti Sudet. Například jen samotný Gross-Rosen měl jen v Čechách 16 táborů a další desítky ve Slezsku. Vedle pracovních táborů na Liberecku, Mostecku, Karlovarsku a mnoha dalších místech, je dnes u nás nejznámější právě terezínský tábor.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2015.

www.Zlate-Mince.cz - Investiční zlato. Zlaté investiční mince. Zlaté investiční slitky. Stříbrné mince. Limitované ražby a medaile Pražské mincovny, České mincovny a Mincovny Kremnica, mince ČNB a NBS. ©2003-2020 Zlaté mince - Numismatika