Medaile Šporkova Řádu sv. Huberta z roku 1723 Zajímavé ražby z Nume.cz
František Antonín hrabě Špork /Sporck/ (*9. 3. 1662 Heřmanův Městec, †30. 3. 1738 Lysá nad Labem) byl synem Johanna Šporka (1597–1679).
František Antonín hrabě Špork /Sporck/ (*9. 3. 1662 Heřmanův Městec, †30. 3. 1738 Lysá nad Labem) byl synem Johanna Šporka (1597–1679), který se průběhu válek v 17. století vypracoval ze zchudlého šlechtice na předního generála mocnářství, a kterému císař za vítězství nad Turky udělil titul hraběte a následně v roce 1664 získal dědičný titul říšských hrabat.
František Antonín Špork zahájil studia u jezuitů v Kutné Hoře, později pokračoval na právech a filozofii v Praze. Po jejich ukončení procestoval v letech 1680-1681 Francii, Nizozemí a Anglii. Zejména na něj zapůsobil pobyt ve Versailles, kde jej okouzlil nádherný zámecký areál s bohatou uměleckou výzdobou, stejně jako společenské akce a hony. V císařských službách získal vysoké hodnosti císařského komorníka, královského místodržitele a skutečného tajného rady. Je však nesporné, že pro evropskou rodovou šlechtu dlouho zůstával jen synem pobělohorského zbohatlíka.
Je zřejmé, že jeho projevy vnější okázalosti a ambiciózní reprezentace zakrývaly osobní komplexy a nenaplněné tužby. Po zkušenostech s politickou kariérou se zaměřil na duchovní život, kulturu a umění. Patřil mezi nábožensky velmi svobodomyslné a tolerantní osobnosti své doby. Jeho palác na Novém Městě pražském, zámek v Lysé nad Labem a od roku 1705 budovaný barokně bohatě zdobený komplex lázní, zámku, špitálu, knihovny a divadla v Kuksu se staly středisky společenského a kulturního ruchu mimořádného rozsahu. Na jeho uměleckých zakázkách pracovalo mnoho významných představitelů evropského barokního umění. Od roku 1701 pořádal divadelní představení, v letech 1724–1734 otevřel první stálou italskou operu v Čechách, působící střídavě v Praze a v Kuksu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2013
Izraelské muzeum
Nová izraelská zlatá investiční mince z řady Jeruzalém ze zlata
Řada zlatých investičních mincí Jeruzalém ze zlata v nominální hodnotě 20 NIS započala před pěti lety ražbou první mince s motivem Davidovy věže. Každoročně byla tato řada s motivy pamětihodností Jeruzaléma doplněna o další vydanou minci. (Viz: Jeruzalém ze zlata, M&B 6/2014).
Letos v květnu byla řada doplněna o další investiční minci s motivem Izraelského muzea v Jeruzalémě, které oslavilo padesáté výročí své existence. Předchůdcem muzea bylo Muzeum Becalel, založené roku 1912 vedle stejnojmenné školy výtvarných umění. Muzeum bylo později umístěno do budovy postavené roku 1929 na ulici Shmuel Ha-Nagid. Koncem padesátých let minulého století stávající budova již nevyhovovala instituci, která vedle stálých expozic židovského a izraelského umění měla sbírku 23 tisíc předmětů judaiky, tisíc obrazů a 13 tisíc grafik, sbírku 17 tisíc mincí, nemluvě o bohaté archeologické sbíce pocházející z vykopávek v Izraeli, Persii, Egyptě a v dalších zemích.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2015.