Pamětní stříbrná mince 200 Kč k 25. výročí 17. listopadu 1989 a nepublikovaná medaile prezidenta Václava Havla z roku 19
Po přečtení dlouhého názvu článku si vnímavý čtenář záhy položí otázku: Jak spolu souvisí nejnovější česká pamětní mince a pamětní medaile, jejichž vydání odděluje dlouhých šestnáct let?
Určitě se bude ubírat správným směrem ten, komu jako spojovací článek vyvstane na mysli osobnost posledního československého a prvního českého prezidenta Václava Havla (* 5. 10. 1936, † 18. 12. 2011).
O zlomových událostech listopadu 1989 i o Václavu Havlovi již bylo napsáno a vyřčeno mnohé, ať již historiky, politology, politiky, různými více či méně známými osobnostmi. Další řádky tohoto pojednání se však budou nastolenému tématu a výročí věnovat především z pohledu numismatiky a medailérství. V únoru 2014 byla ve 133. členské aukci pobočky České numismatické společnosti v Hradci Králové1 nabízena zajímavá medaile s portrétem prezidenta Václava Havla pocházející z roku 1998. Medaili vytvořil akademický sochař Jiří Harcuba2 a razila ji Bižuterie Česká mincovna a.s., Jablonec nad Nisou.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2014.
Přemysl Otakar I. Zlatá bula krále intrikána
Přemysl Otakar I. získal před 800 lety Zlatou bulu sicilskou, která povýšila české knížectví na království.
Bula sice opakovala už dříve přislíbená privilegia českým vladařům, jenže Přemysl musel o jejich respektování a o dědičný královský titul svést dlouhý boj. Zapojil při něm důvtip i intriky.
Cesta krále Přemysla Otakara I. ke klíčovému dokumentu v dějinách české státnosti byla složitá, a to i přesto, že královskou hodnost v minulosti získali už dva jeho předci.
Jako první si ji roku 1085 vysloužil Vratislav II. za dlouholeté věrné služby Svaté říši římské.
Druhým Přemyslovcem ověnčeným královským titulem se stal Přemyslův otec Vladislav II. roku 1158. Šlo ale o jinou situaci. Vladislav získal korunu od císaře Fridricha Barbarossy, který si tak chtěl českého panovníka pojistit jak spojence v tažení do Itálie. Potřeboval česká vojska pro obléhání Milána, a tak dopředu vyznamenal Vladislava II. královskou hodností. Nedošlo už ale na příslušné náboženské ceremonie a bylo evidentní, že korunovace je pouze projevem císařovy osobní vůle. Už v Barbarossově privilegiu však stálo, že královská hodnost má být dědičně propůjčena i Vladislavovým nástupcům na trůnu. Bohužel zápas o to, aby litera tohoto dokumentu byla naplněna, bude stát Přemysla Otakara I. dlouhá léta bojů i diplomatického úsilí. Situaci mu paradoxně zkomplikuje právě jeho úspěšný otec.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2012
