MISTŘI PADĚLATELÉ (2) Carl Wilhelm Becker
Začínající sběratel, který se stal obětí podvodníka, aby později svými falzy podváděl jiné.
Známý obchodník s mincemi u kterého nakupoval i Goethe a později všemi opovrhovaný padělatel. Carl Wilhelm Becker je dnes považovaný za největšího padělatele historických mincí všech dob.
Život a první falzum
Carl Wilhelm Becker se narodil roku 1772 ve Špýru. Jeho otec vlastnil obchod s vínem a vykonával čestný městský úřad s titulem rady a tak očekával, že Carl Wilhelm půjde v jeho stopách. Becker mladší měl ale umělecké vlohy a toužil se stát sochařem. S tím však jeho otec nesouhlasil a poslal syna do Bordeaux aby se vyučil obchodníkem. Carl Wilhelm se roku 1795 oženil a otevřel si ve Franfurtu obchod s vínem. O numismatiku se Becker začal zajímat kolem roku 1796 a ve snaze rozšířit svoji sbírku o římskou minci naletěl podvodníkovi. Jistý baron von Sch***m z Mnichova mu prodal zlatou minci císaře Commoda. Jak se později ukázalo, jednalo se o padělek a Becker se vypravil za nepoctivým prodejcem, aby mu minci vrátil. Baron se jeho stížnosti vysmál a jen poznamenal, že mu to patří, protože se nemá plést do věcí, kterým nerozumí. V této hodině, jak říká Becker v jednom ze svých deníků, získal morální výzbroj na to stát se padělatelem. Uražený Becker se vrhl do práce, aby získal potřebné numismatické znalosti a v mincovně v Mnichově se vyučil řezačem razidel. Brzy byl schopen začít vyrábět vlastní razidla a falšovat mince. Později se skutečně dočkal své pomsty a baronovi, který ho podvedl, prodal falešnou vzácnou zlatou minci.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2016.
Brunovského emise
Poslední socialistické bankovky
Po krátkém intermezzu z přelomu 60. a 70. let, kdy byl dán prostor novým a neotřelým návrhům, přistoupila Státní banka československá (SBČS) ve spolupráci s federálním ministerstvem financí k sestavení jmenného seznamu výtvarníků, kteří by přicházeli v úvahu při tvorbě nových platidel.
Příčiny k vytvoření seznamu „povolených“ umělců byly hned dva. Za prvé se jednalo o důvody ryze praktické, kdy se po zkušenostech z minulých let se SBČS často setkávala s množstvím nedostatečně kvalitních výtvarných návrhů a v druhé řadě hráli svou roli i důvody ryze ideologické. Patřičné úřady nechtěly riskovat podobný debakl, jaký nastal s vítězným návrhem nerealizované desetikoruny režimu nekonformního Oldřicha Kulhánka s portrétem sv. Jakuba z Levoče.
Nastupující normalizace se ale projevila nejen kádrováním povolených umělců, ale také změnou ideových motivů. Na rozdíl od předešlých let tak už nebylo myslitelné, aby se v návrzích nových platidel objevily náboženské motivy, ale naopak byl dán prostor socialistickým tématům.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2014.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
