BAHAMSKÝ DOLAR Monetární systém a stručná historie
Bahamský dolar je měnovou jednotkou karibského ostrovního státu Bahamy.
Jeho ISO 4217 kód je BSD (někdy též BS$ ). Do oběhu se dostal v květnu 1966, kdy nahradil tehdy používanou bahamskou libru1. Pojmenování dolar má bahamská měna společně s několika měnami států po celém světě. Jedna setina dolaru se nazývá cent (1/100).
Prvním emitentem bahamských bankovek byla Bank of NassauA, která uvolnila první bankovky v rámci emise ND (1870‘s) Issue (bankovky Pick#A1; Pick#A3 & Pick#A4A). Poslední emisí bankovek před náhradou libry za dolar byla emise ND (1953) Elizabeth II Issue, zastoupená bankovkami o nominální hodnotě 4 a 10 šilinků (Pick#13 & 14) a 1 a 5 liber (Pick# 15 & 16). Emitentem těchto bankovek, stejně jako bankovek z období let 1919 – 1965 byl Bahamas GovernmentB. Od roku 1968 do roku 1973 emitentem bankovek byl Bahamas Monetary AuthorityC. Až v roce 1974 (po současnost) byla ustanovena centrální banka jako jediný bankovní dům na území Baham (Central Bank of the BahamasD).
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2017.
Jak se dělá mincovna (4) Shánění zkušeností
Dávat dohromady poznatky a zkušenosti o jakékoli problematice, je vždycky složité a přímá cesta k úspěchu nevede.
Vždycky je dobré, dříve než jdu někam něco obhlížet nebo se na něco ptát, mít teoretické poznatky a vědět, na co se hlavně zaměřit. Nic takového jsme neměli. Museli jsme se spoléhat na pracovníky ČNB, kteří často jezdili do Státní mincovny v Kremnici.
Bylo proto namístě zkusit pro nás vyjednat první návštěvu ve slovenské mincovně. Navíc zde nebyla žádná jazyková bariera. Naše generace, díky dvojjazyčnému vysílání v rádiu a v televizi, neměla se slovenštinou problém. Já jsem dokonce v pátém ročníku na VŠE skládal zkoušku z práva, na kterou jsem se učil výhradně z knížek ve slovenštině. Takže slovenština
byla mým druhým jazykem, ve kterém bych mohl skládat i ústní maturitu.
Bylo tedy pochopitelné, že jsme učinili pokus začít naši zkušební misi v Kremnici. Ale neuspěli jsme. Státní mincovna nedostala souhlas od svých nadřízených z Bratislavy, aby mohla jablonecké nadšence něco učit. Že to nebylo rozhodnutí navěky, to potvrdil čas. Museli jsme poznatky o mincovnictví získat co nejrychleji. Měli jsme před sebou zásadní úkol, začít připravovat projekt nové mincovny. Kde ale začít, když jsme nikdy v žádné
mincovně nebyli a neměli jsme vůbec představu, co chceme vidět.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2012.
