E-shop


Emisní plán ČM 2009


+ další podobné kategorie zboží
Medaile vydané 2017.

ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Úryvky z publikovaných článků:

Platidla zajateckých táborů za 1. sv. války na území Československa
Platidla zajateckých táborů z období první světové války se řadí spíše na okraj sběratelského zájmu.

Ve srovnání se zahraničím se u nás na toto téma vydává i naprosté minimum publikací. Od uveřejnění zatím jediného domácího katalogu1 od Bohumila Vlčka uplynulo již 20 let a s výjimkou několika málo monografií, především regionálního charakteru, se s tématem zajateckých táborů na našem území prakticky nesetkáme.

Podobně jako tomu je u nouzových platidel, se i v případě táborových poukázek ponejvíce setkáváme s platidly papírovými a kovovými. K velkému rozšíření táborových poukázek došlo především ve dvacátém století, ovšem jejich použití lze vysledovat už mnohem dříve. Známé jsou především poukázky z období sedmileté války (1756–1763), kdy jich poblíž Drážďan používali Rakušané v táboře pruských zajatců. Táborové poukázky se dále emitovaly v období Napoleonských válek, během americké války za nezávislost, v burské válce a mnoha dalších konfliktech. K jejich značnému rozšíření došlo ale až s vypuknutím první světové války. Například v Německu se odhaduje na 400 zajateckých táborů využívajících táborové poukázky a ve Francii i více než 1000.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2014.



Michal Vitanovský čerpá inspiraci z historie
Michal Vitanovský patří k nejvýznamnějším a zároveň k nejvytíženějším autorům českých pamětních medailí a mincí.

Michal Vitanovský patří k nejvýznamnějším a zároveň k nejvytíženějším autorům českých pamětních medailí a mincí. Jenom ražených realizací má na svém kontě více než sto. Spolu se sedmi stovkami litých artefaktů tak vytvořil dílo obdivuhodného rozsahu. Od devadesátých let se zabývá také tvorbou insignií. Je autorem nejvyššího českého státního vyznamenání Řádu bílého lva. Až do roku 2004 pravidelně vystavoval na přehlídkách mezinárodní federace medailérů (FIDEM). Michal Vitanovský je nejen významný sochař a medailér, ale také autor odborných textů, polemik a esejí. Založil občasník AUM (časopis Asociace umělců medailérů), který několik let ve vlastní režii vydával a do něhož přispíval vtipnými postřehy.

Jste autorem nejvýznamnějšího českého státního vyznamenání, Řádu bílého lva. Předpokládám, že při jeho návrhu jste byl svázán přísnými parametry, do nichž jste se musel vejít…

Je to tak. Jedná se o poměrně konzervativní disciplínu. Když dostanu například zadání na medaili k výročí pana toho a toho, řeknou, že na jedné straně má být portrét, ale revers většinou zůstává plně na autorovi. U řádů je naproti tomu přesně definováno, co bude obsahovat, což trochu svobodnějšího ducha děsně dráždí. Třeba takový Jirka Harcuba se nerad nechává svazovat, a když jsme absolvovali soutěž, tak mu vadilo, že jsou ty věci rozepsané přesně na milimetry.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2011

NÁMĚTOVÁ NOTAFILIE (1) Světci na středoevropských bankovkách
Podobně jako v případě filatelie se i mnoho sběratelů bankovek zabývá při tvorbě svých sbírek ryze grafickou stránkou věci.

Velmi populární je tak například námětová notafilie zabývající se faunou a florou, architektonickými a přírodními památkami, či významnými osobnostmi veřejného života. Vedle umělců, politiků a slavných vojevůdců se pak lze v našem prostoru setkat i se zajímavým tématem světců a národních patronů, na které se zaměříme v následujících řádcích.

Svatý Václav
Téma národních světců se nevyhnulo ani našim domácím bankovkách. Už za nerealizovaných návrzích z dob první republiky se lze setkat s náboženskými motivy. První realizovanou bankovkou se však stala až protektorátní pětitisícikoruna z roku 1944. Portrét knížete Václava zde vytvořil rytec Tiskárny bankovek Národní banky Protektorátu Čechy a Moravy Jindřich Schmidt, kterému byla předobrazen slavná Myslbekova jezdecká socha na pražském Václavském náměstí. Snahy zařadit portrét našeho hlavního zemského patrona i na papírová platidla se objevovaly už za první republiky, kdy vrcholily především v době tzv. svatováclavského milénia. K realizaci však došlo právě až za Protektorátu. Značnou roli zde hrála především okupační správa, která cíleně zneužívala svatováclavský kult coby důkaz sounáležitosti českých zemí s říší.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2016.



Drobná mince doby grošové Sběratelský tip pro náročnější
V Kronice zbraslavské se dočítáme, že král Václav II. poslal roku 1300 své vyslance do Florencie, a do Čech odtud povolal tři pečlivé odborníky znalé mincovního díla, u kterých byla záruka, že mohou realizovat jeho plán.

V Kronice zbraslavské se dočítáme, že král Václav II. poslal roku 1300 své vyslance do Florencie, a do Čech odtud povolal tři pečlivé odborníky, Reinharda, Alfarda a Cynona Lombardského, muže znalé mincovního díla, u kterých byla záruka, že mohou realizovat jeho plán: „…aby lid měl s ním vzájemně jednu společnou minci, protože se totiž sdílejí o jednoho krále a jedno království. A tak byla léta Páně 1300 v měsíci červenci zavedena mince grošů pražských a malých penízků, jichž jde na groš dvanáct, a každý peníz byl označen jménem Václava, který jej zavedl.“

Před touto mincovní reformou docházelo k časté a škodlivé obměně mincí, která neprospívala poddaným ani obchodníkům. Kronikář k tomuto období poznamenal: „… protože denár, který byl včera a předevčírem dobrý a platný, po několika dnech přestal být k potřebě.“
Královská mincovna vznikla v Kutné Hoře v souvislosti s mincovní reformou. V tamním Vlašském dvoře byl vybudován významný středověký podnik, který novou minci začal v yrábět a založil na ní na dobu více než dvou set let slávu českého mincovnictví. Tzv. pražský groš a jeho díly původně zvané parvi (později nazý vané peníze) se staly finanční oporou českého království a postupně získávaly stále větší oblíbenost i uplatnění v zahraničí. Nejenže byly pražské groše všude v Evropě přijímány, ale podle jejich vzoru i napodobovány jinými evropskými mincovními systémy a to zejména v Míšni, Polsku, Hesensku, v Uhrách i v jiných zemích.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2012

ZLATO.
Zlato. Latinsky Aurum. Pro jednoho chemický prvek, pro jiného talisman pro štěstí, pro jiné koncentrované jmění. Zlato ovlivňovalo osudy lidí a národů, obchod a vývoj peněžního systému od biblických dob, bylo symbolem moci, vzbuzovalo vášně. Příběh posedlosti zlatem začíná magickou, náboženskou a uměleckou rolí zlata, pokračuje ražením mincí a přeměnou na peníze, vrcholí zlatým standardem. Dnes žijeme v době, kdy mnozí přezíravě tvrdí, že zlata se nenají. Není větší omyl. Protože pokud zase přijde doba, kdy bude nedostatek svobody nebo jídla, pak zlato bude jediná měna, která vám je zajistí...
RYZOST INVESTIČNÍHO ZLATA
Zákonem je stanovena minimální ryzost investičního zlata. Mince nebo slitky s nižší, než předepsanou ryzostí nemohou být za investiční zlato ani označovány, ani nemohou být prodávány bez DPH. U mincí je předepsaná ryzost nižší s ohledem na tradiční historické ražby. Moderní investiční zlaté mince mají stejně jako slitky nejvyšší ryzost, t.j. obsahují 99,99 procenta zlata
SPOTOVÁ CENA. SPOT PRICE.
Spotová cena je tedy cena platná právě v ten okamžik, kdy ji věnujete svoji pozornost.
LONDON FIX
Aktuální světová cena zlata na trhu, tzv. London fix je vyhlašována dvakrát denně nejvýznamnějšími obchodníky se zlatem. Touto cenou se řídí obchody o objemu min. 1000 Oz. Fyzicky alokované zlato ve formě zlatých investičních mincí nebo uzančních zlatých slitků se prodává za cenu mírně vyšší. Náklady na zpracování zlata do podoby investičních mincí a jejich distribuce tvoří navýšení prodejní ceny investiční mince vůči ceně zlata. Toto navýšení zvané premium je různé podle velikosti mincí, které kupujete.
www.Zlate-Mince.cz - Investiční zlato. Zlaté investiční mince. Zlaté investiční slitky. Stříbrné mince. Limitované ražby a medaile Pražské mincovny, České mincovny a Mincovny Kremnica, mince ČNB a NBS. ©2003-2019 Zlaté mince - Numismatika