Světové investiční mince (9) American Buffalo
Investiční zlato je díky své schopnosti uchovávat vysokou hodnotu v malém objemu oblíbené prakticky po celém světě.
Vedle poněkud uniformních slitků je dodáváno také ve formě ražených mincí. V tomto dílu seriálu, který mapuje nejslavnější investiční mince světa, se vrátíme za Atlantik, kde vzniká slavný titul American Buffalo.
Minci Buffalo zdobí na obou stranách dva výrazné motivy. Na rubu je to bizon, zvíře tak typické pro severoamerický kontinent, podle něhož také platidlo dostalo svůj název. Pod opisem UNITES STATES OF AMERICA je uvedeno latinské rčení E PLURIBUS UNUM (z mnohého jeden), které Američané přijali za své a jež se dá vykládat jako známá moudrost „v jednotě je síla“. Ve spodní části nechybí slogan IN GOD WE TRUST (věříme v Boha).
Symbolem lícní strany je pak profil indiánského náčelníka, který je doplněn nápisem Liberty (svoboda). Motiv se objevil už na americké niklové minci z roku 1913, jeho autorem byl proslulý sochař James Earle Fraser. Údajně se inspiroval skutečným indiánským náčelníkem, o kterého se ovšem jednalo, dnes není zcela zřejmé.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2014.
Setkávání s TGM První prezident očima medailéra
T. G. Masaryk je stálicí našich novodobých dějin. Jeho odkaz prošel zkouškou dvou totalit,
které svou averzí vůči němu prokázaly Masarykovy nadčasové hodnoty.
Nejprve úřady Třetí
říše, se spolehlivým instinktem zaměřeným proti všemu humanistickému, likvidovaly na
území protektorátu veškeré připomínky našeho prvního prezidenta. Komunisté pak po roce
1948 odstěhovali do depozitářů pár jeho zbylých soch a Masarykovy knihy záhadně zmizely
z regálů knihoven. T. G. M. se potom nadlouho zapsal do nových školních učebnic jako
exponent buržoazie a tím vlastně nepřítel prostého lidu. Do podvědomí lidových mas se
měl vtisknut obraz „toho prezidenta, který nechal střílet do dělníků“.
Není mým úkolem uvádět na pravou míru tyto a podobné urážky a cí lené dezinformace. K tomu je po ruce rozsáhlá odborná literatura. Mám však osobní zkušenost, protože patřím ke generaci, která se o Masarykovi už učila z nov ých učebnic dějepisu, používaných ve školách v padesátých letech. Tak se stalo, že mě tato největší osobnost moderních českých a také československých dějin dlouho míjela. Nebyl jsem sice inf ikován nějakým odporem, ale Masaryka jsem ke své škodě ještě jako středoškolák pořádně neznal a byl mně v podstatě lhostejný. Teprve šedesátá léta, a pro mě zároveň léta v ysokoškolská, mně poskytla v tomto
směru základní osvětu. V tisku v ycházely o Masarykovi texty, pro mou generaci skutečně objevné.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2012
