NEZNÁMÝ TYP SLEZSKÉ GREŠLE Leopolda I. ročníku 1669 z opolské mincovny
Grešle (z něm. Gröschel = grošíček) byla původně stříbrná mince o průměru 1516 mm, hmotnosti přibližně 0,5-0,7 g s velmi nízkým obsahem drahého kovu.
Na aversu je vyobrazen císařský dvojhlavý orel s rakousko-burgundským štítkem na prsou.1 Na reversu dominuje vyobrazení říšského jablka, v jehož spodní polovině je pod obroučkou označení hodnoty mince.
Číslice 3 informuje o tom, že hodnota grešle se rovnala ¾ krejcaru. Kříž na vrcholu jablka rozděluje letopočet a dvě dvojčíslí. Podle některých autorů se grešlím hovorově či hanlivě říkalo trojník. Již v průběhu první poloviny 16. století se v některých německých zemích a městech razily drobné mince nazývané „Dreier (= trojník)“. Jako grešle byly od roku 1559 označovány drobné německé mince, kterých se počítalo 84 na tolar. Postupně tato drobná německá mince pronikala do Polska a Slezska, kde se stala oblíbeným platidlem. V zemích Koruny české se mince nazývané grešle začaly razit za vlády Ferdinanda II. na přelomu let 1623/1624 a měly nahradit znehodnocené drobné mince kiprové měny. První ražby nesly letopočet 1624 a jejich ražba probíhala výhradně ve slezských mincovnách. V lidovém podání byly trojníky německy mluvícími obyvateli označovány jako „Fledermäuse“.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2017.
ZE SVĚTA KOVOVÝCH ZNÁMEK (32) Známky ústavů pro choromyslné
Šíři spektra vydavatelů účelových známek dokládají ražby, které vydaly zemské ústavy pro choromyslné.
Dobově možná součásti běžného každodenního života v ústavu, dnes však vyvolávají řadu otázek. Předně: komu byly určeny, kdo na ně měl nárok a kde se vlastně užívaly. Z pohledu dnešní doby plné zákazů konzumace alkoholu se nechce věřit, že by si chovanci pochutnávali na plzeňském.
Nejstarším specializovaným ústavem v Čechách byl Tollhaus pro 57 chovanců, součást Všeobecné nemocnice založené Josefem II. v roce 1790 a do provozu uvedené 2. ledna 1791. Na území Prahy byly později zřízeny další zaopatřovací ústavy pro duševně choré, jednalo se dům vedle kostela svaté Kateřiny (zakoupen roku 1822) nebo bývalý klášter servitů Na Slupi (odkoupen roku 1850 s rozsáhlou zahradou). Ale ani tyto prostory nestačily. Roku 1844 byla dokončena nová budova v zahradě Kateřinské ošetřovny a roku 1857 byly zakoupeny další pozemky sousedící se slupskými. V roce 1861 byl ústav převeden do správy zemí a stal se tak Zemským ústavem pro choromyslné. Stav na konci XIX. století zachycuje v hesle Blázinec Ottův slovník naučný1t. Království České má dva ústavy samostatné: v Praze a v Dobřanech (u Plzně), a dva ústavy filiální: v Kosmonosích (u Mladé Boleslavi) a v Opořanech (u Tábora). Dobřanský jest zařízen dle moderních požadavků. V poslední době zakoupen pro adaptaci zámek v Horních Beřkovicích u Mělníka.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2016.
