Nejkrásnější medailony Karolínská kolekce kompletní
Exkluzivní sadu pamětních medailonů inspirovaných slavnou českou mincí Nové Město pražské ze sady Karel IV., vyrazila Pražská mincovna. Náměty pro čtyři nové tituly vytvořil akademický sochař a medailér Vladimír Oppl.
Zlatá desetitisícikoruna Karel IV. – Nové Město pražské (emise ČNB) se zařadila k legendám české mincovní tvorby. V prestižní anketě každoročně pořádané v USA časopisem World Coin News a nakladatelstvím Krause Publications získala na přelomu tisíciletí titul Nejkrásnější zlatá mince roku 1999. Celá emise je samozřejmě už dávno beznadějně vyprodaná, slavný motiv se však znovu objevil na pamětních medailonech Pražské mincovny, která k jejich ražbě získala autorská práva i souhlas České národní banky.
K motivu připomínajícímu založení Nového Města pražského navíc přibyly další tři návrhy z ateliéru Vladimíra Oppla, takže vznikla zajímavá sada čtyř medailonů tematicky zaměřených na období vlády Karla IV. Zajímavostí je, že tyto návrhy měl autor téměř patnáct let uložené v archivu, původně byly totiž určeny pro pamětní mince České národní banky.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2013
Jan Rolenc Specialista na slezské mince
K velkým znalcům historie slezského mincovnictví patří teprve čtyřiadvacetiletý student Jan Rolenc z Havířova.
O numismatiku se začal zajímat už v dětství, na slezské ražby se specializuje od roku 2008.
Sběratelství v jeho pojetí není pouhé statické hromadění mincí. Numismatik má mít především znalosti: o místě a době vzniku mince, o technologii tehdejší v ýroby i o historických
souvislostech. To jsou pravidla, kterými se řídí student Slezské univerzity v Opavě Jan Rolenc. Sběratelství považuje za dynamický koníček, a proto, v ybaven fotoaparátem
a poznámkov ým blokem, neváhá v yrážet do širokého okolí, aby navštěvoval historické objekty nebo pátral v zaprášených archivech. „Už jako dítě jsem obdivoval zahraniční mince, které vozili z dovolených většinou strýcové. Zlom nicméně nastal před osmi lety, kdy v Havířově otevřeli numismatickou prodejnu, a já jsem byl šokován, že třeba vídeňské feniky,
mince z patnáctého století, se dají pořídit za pouhou stokorunu,“ zavzpomínal na událost, která odstartovala jeho odborný zájem. Právě zmíněné „drobáky“ se staly základem Janovy první sbírky, z níž mu ovšem dnes už mnoho nezbylo.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2012