Významné chybotisky Afriky
Setkání s africkými bankovkami je pro běžného občana velmi řídké.
Sběratelé jsou na tom trochu jinak, nicméně existují vzácnosti, které potká i zkušený milovník bankovek jen ojediněle. Zde jsou některé z nich.
Mauritius 5 rupií – Pick #30 (1967)
Historie bankovek nominální hodnoty 5 rupií (Rs) sahá do roku 1876, kdy byla vydána první bankovka tohoto nominálu. Byla vydávána jako uniface až do roku 1902 a katalogizována je v označení Pick #13 (A–b).
Jako předposlední bankovka 5 rupií byla vydána v roce 1967 jako ND Pick #30 ve variantách a, b, c a r. Pouze pro úplnost dodáváme, že poslední bankovkou tohoto nominálu byla Pick #34 (ND 1985).
Chceme se nyní věnovat bankovce z roku 1967, 5 rupiím, kde dominantou A je portret královny Elizabeth II., který nahradil do roku 1940 používaný portret krále George VI.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2014.
František II./I. Císař ve stínu Napoleona
„Kol dokola Čechů chlouba a uprostřed stojí trouba,“ vtipkoval Karel Havlíček Borovský na účet císaře Františka II. Trochu neprávem.
Pro vlastenectví Čechů sice císař neměl pochopení, ale během napoleonských válek měl těžší starosti. A blaho císařství pro něj bylo prvořadé. Jaký byl muž, který bezmezně věřil v Metternicha a milovanou dceru vydal svému největšímu nepříteli?
Málokterý panovník v našich dějinách přebíral vládu za tak vypjatých okolností jako František II. A o dramatické situace nebyla nouze po celou dobu jeho dlouhé, třiačtyřicetileté vlády.
Když se František II. roku 1768 narodil, o tom, že se jednou stane císařem, nebylo rozhodnuto. Jeho babičkou sice byla Marie Terezie, avšak jeho otec Leopold II. byl až jejím třetím synem (resp. druhým nejstarším, který se dožil dospělého věku), takže vláda připadla Leopoldovu staršímu bratrovi Josefu II. Ten však neměl mužské potomky, a tudíž žádného dědice trůnu. Teprve tehdy se císař začal rozhlížet po nástupci u dětí svého bratra Leopolda, který vládl v Toskánsku. Oblíbil si především svého nadaného synovce Františka. Prosadil si, aby se chlapec přestěhoval z rodné Florencie do Vídně a císař tak mohl na jeho výchovu osobně dohlížet.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2012
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
