r. 1933 Antonín Švehla 1873 - 1933

SPECIFIKACE
 

Zlatá a stříbrná medaile k šedesátým narozeninám. Část tohoto nákladu
byla ražena až po smrti A. Švehly v pozměněné podobě a na rubu nad
letopočtem 1933 s křížkem ( na obrázku ). Autor Josef Šejnost

Zlatá, dukátová medaile
průměr: 20 mm,
hmotnost: 3.49 g,
ryzost zlata: 987/1000 Au
náklad: ------ ks   

Stříbrná medaile
průměr: 30 mm, 
hmotnost: 15 g,
náklad 3000 ks     

Doporučujeme:
- Co je to žádanka mincí?
- Československé dukáty a medaile
- České medaile

Pozn.:    Medaile není zobrazena ve skutečné velikosti. Kliknutím na obrázek se náhled zvětší.

Antonín Švehla

28. října 1918 se Antonín Švehla podílel na vyhlášení samostatného státu a stal se tak jedním z pěti mužů 28. října. Od 1918 byl poslancem Národního shromáždění, v letech 1918 až 1920 byl ministrem vnitra a podílel se výrazně na vzniku a podobě československé ústavy schválené roku 1920. V roce 1919 se stal předsedou Agrární strany a snažil se, aby její politika byla přijatelnou jak pro velkostatkáře, tak pro drobné zemědělce. Švehla se také podílel na vytvoření a následném fungování tzv. Pětky, orgánu koordinujícího činnost hlavních českých tzv. státotvorných politických stran. Od roku 1922 byl předsedou celkem třech československých vlád a to v obdobích 7. října 1922 - 9. prosince 1925 (1. Švehlova vláda), 9. prosince 1925 - 18. března 1926 (2. Švehlova vláda) a 12. října 1926 - 1. února 1929 (tzv. Panská koalice). Roku 1927 odmítl kandidovat na funkci prezidenta a podpořil kandidaturu Tomáše Garrigue Masaryka. V roce 1929 se z důvodu svého zdravotního stavu, s nímž měl dlouhodobé komplikace, stáhl z aktivního politického života.

Během sedmi let Švehlova působení v čele vlády se nový československý stát ve světě stal hospodářským a kulturním pojmem. Antonín Švehla byl znám jako schopný politik a mistr kompromisu. Na rozdíl od většiny významných politiků své doby neměl akademické vzdělání, své znalosti získal samostudiem a vynikal v řešení praktických politických otázek.