Investiční zlato
Dubí
Zlaté cihly i pro malé investory.
Jednoduchý a spolehlivý nákup.
CENÍK MINCÍ CENÍK SLITKŮ
Dubí (německy Eichwald) je město v severních Čechách, v okrese Teplice, v Ústeckém kraji.
Žije zde přibližně 7 900 obyvatel.
První zmínky o Dubí jako o horním místě jsou z let 1494 až 1498, kdy zde přespávali horníci, těžící cín. Po rozsáhlých dubových lesích, které se rozprostíraly po okolních stráních, byla rodící se osada pojmenována Dubí (Eichwald). V 16. století došlo k rozvoji osady, která se stává součástí teplického panství. Impuls k rozvoji Dubí dal Jan Jiří Marek Clary-Aldringen, majitel teplického panství. Přes Dubí a Cínovec do Drážďan tehdy vedla formanská cesta, kudy se z Teplic do Saska vozilo obilí. Ve městě byl papírenský závod, závod na výrobu střelného prachu, který však později vybuchl.
Po napoleonských válkách, v souvislosti s velkým rozvojem teplického lázeňství se stalo Dubí vyhledávaným výletním místem teplických lázeňských hostů. Patřil k nim po mnoho let například J. W. Goethe. Důležitým stavebním počinem bylo vybudování kostela Neposkvrněného početí Panny Marie z prostředků veřejné sbírky, doplněných rodinou Clary-Aldringen. V roce 1871 byla založena továrna na výrobu porcelánu. Dubí bylo na přelomu 19. a 20. století součástí teplické aglomerace výroby keramiky a porcelánu nesporně světového významu, orientované silně proexportně. V současnosti v Dubí působí Ateliér designu keramiky Fakulty umění a designu UJEP v Ústí nad Labem. Velkým zájmem výtvarníků jsou provázena každoroční „hrnková sympozia“, která přinášejí výrazné výtvarné podněty v oblasti designu hrnku a zároveň zpětně korigují výtvarné pojetí z hlediska technologických možností průmyslové výroby. Roku 1960 vzniklo město Dubí sloučením obcí Dubí, Pozorka a Horská Bystřice. K Dubí ještě patří Běhánky a Drahůnky. V pozdějších letech (1. 7. 1980) byly přičleněny obce Mstišov a Cínovec. Roku 1966 získalo Dubí statut lázeňského města.
Mezi památky patří: kostel Neposkvrněného početí Panny Marie, který byl roku 1898 vystavěný podle kostela Santa Maria dell ‘Orto v Benátkách. Barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie na Cínovci byl vystavěný mezi lety 1729 až 1732. Mezi další pamětihodnosti patří kaple v Pozorce a kaple sv. Eustacha v Mstišově. Ve městě se nachází úvraťové nádraží, součást Moldavské horské dráhy, na které od roku 1885 probíhal mezinárodní provoz mezi Mostem a saským Freibergem.
Dubí je lázeňské město, které proslulo výrobou skla a porcelánu.
Žije zde přibližně 7 900 obyvatel.
První zmínky o Dubí jako o horním místě jsou z let 1494 až 1498, kdy zde přespávali horníci, těžící cín. Po rozsáhlých dubových lesích, které se rozprostíraly po okolních stráních, byla rodící se osada pojmenována Dubí (Eichwald). V 16. století došlo k rozvoji osady, která se stává součástí teplického panství. Impuls k rozvoji Dubí dal Jan Jiří Marek Clary-Aldringen, majitel teplického panství. Přes Dubí a Cínovec do Drážďan tehdy vedla formanská cesta, kudy se z Teplic do Saska vozilo obilí. Ve městě byl papírenský závod, závod na výrobu střelného prachu, který však později vybuchl.
Po napoleonských válkách, v souvislosti s velkým rozvojem teplického lázeňství se stalo Dubí vyhledávaným výletním místem teplických lázeňských hostů. Patřil k nim po mnoho let například J. W. Goethe. Důležitým stavebním počinem bylo vybudování kostela Neposkvrněného početí Panny Marie z prostředků veřejné sbírky, doplněných rodinou Clary-Aldringen. V roce 1871 byla založena továrna na výrobu porcelánu. Dubí bylo na přelomu 19. a 20. století součástí teplické aglomerace výroby keramiky a porcelánu nesporně světového významu, orientované silně proexportně. V současnosti v Dubí působí Ateliér designu keramiky Fakulty umění a designu UJEP v Ústí nad Labem. Velkým zájmem výtvarníků jsou provázena každoroční „hrnková sympozia“, která přinášejí výrazné výtvarné podněty v oblasti designu hrnku a zároveň zpětně korigují výtvarné pojetí z hlediska technologických možností průmyslové výroby. Roku 1960 vzniklo město Dubí sloučením obcí Dubí, Pozorka a Horská Bystřice. K Dubí ještě patří Běhánky a Drahůnky. V pozdějších letech (1. 7. 1980) byly přičleněny obce Mstišov a Cínovec. Roku 1966 získalo Dubí statut lázeňského města.
Mezi památky patří: kostel Neposkvrněného početí Panny Marie, který byl roku 1898 vystavěný podle kostela Santa Maria dell ‘Orto v Benátkách. Barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie na Cínovci byl vystavěný mezi lety 1729 až 1732. Mezi další pamětihodnosti patří kaple v Pozorce a kaple sv. Eustacha v Mstišově. Ve městě se nachází úvraťové nádraží, součást Moldavské horské dráhy, na které od roku 1885 probíhal mezinárodní provoz mezi Mostem a saským Freibergem.
Dubí je lázeňské město, které proslulo výrobou skla a porcelánu.
INVESTIČNÍ ZLATÉ SLITKY ARGOR HERAEUS
Nabízíme slitky
1 gram,
2 gramy,
5 gramů,
10 gramů,
20 gramů,
1 Oz,
1 Oz Kinebar,
1 Oz Round,
1 Oz Round Kinebar,
50 gramů,
100 gramů,
250 gramů,
500 gramů,
1 Kg
Aktualizace ceny zlata: 28.03.2024 10:05