Česká mincovna není státní podnik?
Není. Česká mincovna a.s. je soukromá firma. Zřizovatelem České mincovny (ČM) není ani Česká republika, ani Česká národní banka. V České republice navíc působí dvě české mincovny. Česká a Pražská mincovna. Obě jsou privátní mincovny, razící mince na zakázku.
Česká mincovna nevydává české mince?
Ne. České mince vydává výhradně Česká národní banka, nikoliv Česká mincovna. Autentické české mince musí mít vyznačenu nominální hodnotu v platné české měně (Koruna česká, zk. Kč) Na českých pamětních mincích jsou uváděny nominální hodnoty: 200 Kč, 500 Kč, 2000 Kč, 2500 Kč, 5000 Kč a 10 000 kč. Největší česká mince zhotovená v jediném exempláři má nominální hodnotu 100 000 000 Kč.
Proč je na české minci cizí královna?
Protože nejde o českou minci. Portrét anglické královny je jasným znamením, že se nejedná o českou minci. I když je motiv mince věnován českému tématu, nebo je mince vyražena v Čechách, nelze tyto exotické ražby vydávat za české mince. Ze zákona je českou mincí pouze mince vydaná Českou národní bankou. Popis a vyobrazení každé české mince je součástí sbírky zákonů. Dalším rozlišovacím prvkem nečeských mincí je nominální hodnota v Novozélandských dolarech nebo v měně ostrovního státu Samoa.
Kdo vykupuje mince České mincovny?
Medaile České mincovny můžete nabídnout ke zpětnému odkupu přímo výrobci. Další možností, je vydražení medaile v elektronické aukci, které pořádáme v pravidelných intervalech. Poslední možností je výkup medaile za cenu drahého kovu. Medaile je v tomto případě předána do rafinérie k přetavení.
Jiří z Poděbrad (23. 4. 1420 – 22. 3. 1471) – český král a vynikající diplomat, usiloval o vytvoření unie evropských států. Stabilizoval České království, rozvrácené válkou.
Obratný politik a diplomat Jiří z Poděbrad bývá často označován jako husitský král, přestože podle historiků typickým představitelem husitského hnutí nebyl. Ostatně u Lipan bojoval na straně Panské jednoty. Pravdou ale je, že přijímal podobojí a jeho příbuzní se účastnili husitských válek na straně Jana Žižky. Jiříkův otec Viktorin Boček se po Žižkově smrti hlásil k Sirotkům, legendárního vojevůdce však přežil o pouhé tři roky. Po smrti svých strýců začal Jiřík spravovat rodinné panství a majetek se mu dařilo úspěšně rozšiřovat, až se stal nejbohatším mužem v zemi. Díky tomu mohl získávat velký vliv na politické dění v Českém království, které po skonu císaře Zikmunda zmítala anarchie.
Roku 1448 dobyl Prahu ovládanou katolickými pány a do úřadu tam uvedl kališnického arcibiskupa Jana Rokycanu. Už čtyři roky poté byl sněmem vybrán za zemského správce a funkci vykonával i po nástupu nezletilého krále Ladislava Pohrobka. V době pětiletého správcovství se Jiřímu podařilo stabilizovat poměry v rozvrácené zemi a vrátit českému státu mezinárodní respekt.
Českým králem byl Jiří z Poděbrad zvolen na Staroměstské radnici v březnu roku 1458, po předčasné Ladislavově smrti. Nového krále zprvu podporoval i papež Pius II., který si představoval, že Jiřík přestoupí na katolickou víru a kališnictví vymýtí. Poděbrad ale nijak výrazněji proti husitům nevystoupil, což papeže rozzlobilo do té míry, že proti němu vyhlásil křížovou výpravu.
Jiří z Poděbrad se proslavil pozoruhodnou aktivitou, když navrhoval vytvoření mírové unie evropských států, čímž o několik století předběhl svoji dobu. Král zemřel nečekaně 22. března 1471. Jeho heslo Pravda vítězí, dodnes zdobí standartu prezidenta České republiky.
