Mincovna hrabství Kladského

Kladsko, které je v dnešní době součástí Polské republiky, představovalo v územním členění českého státu zvláštní výjimku. Původní Kladský kraj totiž nechal český král Jiří z Poděbrad v roce 1459 povýšit pro své syny na zvláštní hrabství. Hrabství kladské zůstalo sice i po roce 1459 součástí Království českého, ale jeho držitelé disponovali zvláštními výsadami, mezi které patřilo i právo ražby vlastních mincí. Středověcí držitelé Kladska razili jen drobné mince, jejichž zákonný oběh byl ve většině případů omezen jen na území samotného hrabství; jinde v Čechách nebo v sousedním Slezsku je nikdo přijímat nemusel.

Zásadní změnu v podobě kladských mincí přinesla až čtyřicátá léta 16. století. Zadlužený král Ferdinand I. si na české šlechtě různými způsoby vynucoval vysoké peněžní půjčky. Jednou z takových aktivit byla i zástava Hrabství kladského českému šlechtici Janu z Perštejna. Ten byl koncem třicátých let 16. století nejbohatším šlechticem v českých zemích a ovládal rozsáhlý pozemkový majetek.

V roce 1537 se dohodl s králem Ferdinandem I. na půjčce velké finanční hotovosti, která však měla být jen dočasná (na šest let) a měla být zaručena právě Hrabstvím kladským. Po dobu zástavy náleželo Janu z Pernštejna i právo ražby mincí, o které se však ještě několik let soudil s předchozími držiteli. Ražbu vlastních mincí tak v Kladsku zahájil roku 1540.

Pro Jana z Pernštejna, který stál počátkem čtyřicátých let 16. století jako politický vůdce v čele české luteránské opozice, měla výroba těchto mincí nepochybně velký význam reprezentační. Relativně velké množství použitých razidel (zvláště stříbrné tolary) a skutečnost, že tyto mince byly známy i v soudobých obchodních příručkách, však nasvědčují tomu, že mincovní podnikání Jana z Pernštejna mělo v prvních letech i hospodářský význam. Dodnes však není z pramenů jednoznačně prokazatelné, odkud vlastně pocházel drahý kov (především stříbro), zpracovávaný počátkem čtyřicátých let 16. století v kladské mincovně ve velkém množství.

Kladská zástava měla být původně vyplacena v roce 1543. proto většina kladských mincí Jana z Pernštejna pochází z let 1540-1542. I když král Ferdinand I. zmíněnou zástavu jednostranně prodloužil, po roce 1543 se Jan z Pernštejna (+1548) dostal do ekonomických problémů. Zřejmě také ztratil přístup k levnému stříbru, což se projevilo i na výrazném snížení intenzity výroby jeho mincí v Kladsku.

Kladské mince Jana z Pernštejna jsou výjimečné jak vysokou úrovní svého provedení, které je jednotné, tak i kompletní nominálovou škálou, počínaje od drobných haléřů až po stříbrné tolary a zlaté dukáty. Replika představuje jednu z nejkrásnějších evropských tolarových mincí první poloviny 16. století. Konkrétně vychází z originálu mince s letopočtem 1542. V této podobě se mince razila (za použití mnoha variant razidel) v letech 1540-1544.

prof. PhDr. Petr Vorel, CSc.