Česká mincovna není státní podnik?
Není. Česká mincovna a.s. je soukromá firma. Zřizovatelem České mincovny (ČM) není ani Česká republika, ani Česká národní banka. V České republice navíc působí dvě české mincovny. Česká a Pražská mincovna. Obě jsou privátní mincovny, razící mince na zakázku.
Česká mincovna nevydává české mince?
Ne. České mince vydává výhradně Česká národní banka, nikoliv Česká mincovna. Autentické české mince musí mít vyznačenu nominální hodnotu v platné české měně (Koruna česká, zk. Kč) Na českých pamětních mincích jsou uváděny nominální hodnoty: 200 Kč, 500 Kč, 2000 Kč, 2500 Kč, 5000 Kč a 10 000 kč. Největší česká mince zhotovená v jediném exempláři má nominální hodnotu 100 000 000 Kč.
Proč je na české minci cizí královna?
Protože nejde o českou minci. Portrét anglické královny je jasným znamením, že se nejedná o českou minci. I když je motiv mince věnován českému tématu, nebo je mince vyražena v Čechách, nelze tyto exotické ražby vydávat za české mince. Ze zákona je českou mincí pouze mince vydaná Českou národní bankou. Popis a vyobrazení každé české mince je součástí sbírky zákonů. Dalším rozlišovacím prvkem nečeských mincí je nominální hodnota v Novozélandských dolarech nebo v měně ostrovního státu Samoa.
Kdo vykupuje mince České mincovny?
Medaile České mincovny můžete nabídnout ke zpětnému odkupu přímo výrobci. Další možností, je vydražení medaile v elektronické aukci, které pořádáme v pravidelných intervalech. Poslední možností je výkup medaile za cenu drahého kovu. Medaile je v tomto případě předána do rafinérie k přetavení.
Mincovna hrabství Kladského
Kladsko, které je v dnešní době součástí Polské republiky, představovalo v územním členění českého státu zvláštní výjimku. Původní Kladský kraj totiž nechal český král Jiří z Poděbrad v roce 1459 povýšit pro své syny na zvláštní hrabství. Hrabství kladské zůstalo sice i po roce 1459 součástí Království českého, ale jeho držitelé disponovali zvláštními výsadami, mezi které patřilo i právo ražby vlastních mincí. Středověcí držitelé Kladska razili jen drobné mince, jejichž zákonný oběh byl ve většině případů omezen jen na území samotného hrabství; jinde v Čechách nebo v sousedním Slezsku je nikdo přijímat nemusel.
Zásadní změnu v podobě kladských mincí přinesla až čtyřicátá léta 16. století. Zadlužený král Ferdinand I. si na české šlechtě různými způsoby vynucoval vysoké peněžní půjčky. Jednou z takových aktivit byla i zástava Hrabství kladského českému šlechtici Janu z Perštejna. Ten byl koncem třicátých let 16. století nejbohatším šlechticem v českých zemích a ovládal rozsáhlý pozemkový majetek.
V roce 1537 se dohodl s králem Ferdinandem I. na půjčce velké finanční hotovosti, která však měla být jen dočasná (na šest let) a měla být zaručena právě Hrabstvím kladským. Po dobu zástavy náleželo Janu z Pernštejna i právo ražby mincí, o které se však ještě několik let soudil s předchozími držiteli. Ražbu vlastních mincí tak v Kladsku zahájil roku 1540.
Pro Jana z Pernštejna, který stál počátkem čtyřicátých let 16. století jako politický vůdce v čele české luteránské opozice, měla výroba těchto mincí nepochybně velký význam reprezentační. Relativně velké množství použitých razidel (zvláště stříbrné tolary) a skutečnost, že tyto mince byly známy i v soudobých obchodních příručkách, však nasvědčují tomu, že mincovní podnikání Jana z Pernštejna mělo v prvních letech i hospodářský význam. Dodnes však není z pramenů jednoznačně prokazatelné, odkud vlastně pocházel drahý kov (především stříbro), zpracovávaný počátkem čtyřicátých let 16. století v kladské mincovně ve velkém množství.
Kladská zástava měla být původně vyplacena v roce 1543. proto většina kladských mincí Jana z Pernštejna pochází z let 1540-1542. I když král Ferdinand I. zmíněnou zástavu jednostranně prodloužil, po roce 1543 se Jan z Pernštejna (+1548) dostal do ekonomických problémů. Zřejmě také ztratil přístup k levnému stříbru, což se projevilo i na výrazném snížení intenzity výroby jeho mincí v Kladsku.
Kladské mince Jana z Pernštejna jsou výjimečné jak vysokou úrovní svého provedení, které je jednotné, tak i kompletní nominálovou škálou, počínaje od drobných haléřů až po stříbrné tolary a zlaté dukáty. Replika představuje jednu z nejkrásnějších evropských tolarových mincí první poloviny 16. století. Konkrétně vychází z originálu mince s letopočtem 1542. V této podobě se mince razila (za použití mnoha variant razidel) v letech 1540-1544.
prof. PhDr. Petr Vorel, CSc.
