Investiční zlato. Mince ČNB.
E-shop Kolekce Hold historickým mincovnám - Olomoucká stavovská mincovna

Kolekce Hold historickým mincovnám - Olomoucká stavovská mincovna


Náhled Averzní strany - Kolekce Hold historickým mincovnám - Olomoucká stavovská mincovna Náhled Reverzní strany - Kolekce Hold historickým mincovnám - Olomoucká stavovská mincovna

Kolekce Hold historickým mincovnám
Autor: Lukáš Jan
Ražba: Česká mincovna

průměr: 37 mm
hmotnost: 31,1 g
ryzost: 999/1000 Ag
hrana hladká s opisem
limit provedení b.k.: 1000 ks
emise: září 2012




Kolekce Hold historickým mincovnám - replika tolarového období V. Ag
OLOMOUCKÁ STAVOVSKÁ MINCOVNA

Investiční zlato Investiční zlato

SPECIFIKACE

Stříbrná pamětní medaile
Sádrový model: ak. soch. Jan Lukáš
Ražba: Česká mincovna

průměr: 37 mm
hmotnost: 31,1 g
ryzost: 999/1000 Ag
hrana: hladká s opisem
limit: 1000 ks 
provedení: standard
emise: září 2012



VÍTE, ŽE: Česká mincovna a.s. není státní podnik? Je to běžná, soukromá společnost. V Čechách žádná státní mincovna neexistuje! Obě české mincovny, Pražská i Česká splňují technické požadavky ČNB, kladené na ražbu oběhových mincí ČR.



Další medaile:
- I. KRÁLOVSKÁ MINCOVNA JÁCHYMOV
- II. VLAŠSKÝ DVŮR KUTNÁ HORA
- III. PRAŽSKÁ MINCOVNA
- IV. OPAVSKÁ VÉVODSKÁ MINCOVNA
- V. OLOMOUCKÁ STAVOVSKÁ MINCOVNA
- VI. BISKUPSKÁ MINCOVNA KROMĚŘÍŽ

Investiční zlato

Olomoucký tolar moravských stavů

Z hlediska politického systému zemí Koruny české představovalo středověké a raně novověké Markrabství moravské samostatný územní celek s vlastními zákony a zemským sněmem i s vlastním panovníkem, kterým byl markrabě moravský. Na jeden ze symbolů zemské suverenity však na počátku raného novověku Morava dlouho nemohla dosáhnout – po celé 16. století se zde totiž nerazily žádné moravské peníze.

V průběhu 16. století se tak Markrabství moravské stalo z hlediska peněžního oběhu poměrně výjimečným územím. Zatímco i v sousedním Slezsku razila svoje peníze řada teritoriálních knížat, na Moravě se žádné zemské mince nevyráběly. Moravané si tak při placení museli vystačit s tradičními běžnými mincemi českými; pro větší platby se používaly uherské zlaté dukáty. V peněžním oběhu se však ve značném množství užívaly i drobné mince uherské, rakouské, polské a slezské. Všechny tyto mince však vůči sobě navzájem podléhaly změnám směnných kurzů. Aby se v tom vůbec dalo nějak vyznat, byla na Moravě zavedena vlastní peněžní početní jednotka ("zlatý moravský"), která však neměla přímý ekvivalent v žádné konkrétní moravské minci.

Za této situace moravští stavové usilovali již v době vlády Ferdinanda I. o zřízení nové vládní mincovny v některém z hlavních moravských měst. Král Ferdinand I. byl takovým snahám nakloněn, ale pouze za předpokladu, že nové moravské mince budou vyráběny podle metrologických vzorců rakouských, a to jako součást rakouského měnového systému. Tento králův požadavek odpovídal dlouhodobému panovníkovu úsilí o sjednocení měnových poměrů v celém habsburském soustátí. Pro moravské stavy byl ale takový návrh politicky nepřijatelný; při jednáních o zavedení zvláštních zemských mincí vždy trvali na tom, že jejich metrologické parametry i platební síla budou odvozeny od platidel českých. Tento spor o charakter moravských vládních mincí zůstal nevyřešen po řadu desetiletí. Zvláště na počátku 17. století se otázka výroby moravských mincí stala významným politickým tématem, neboť český měnový systém měl vytvořen účinné obranné mechanismy proti inflačnímu znehodnocování mincí ze strany panovníka.
Proto habsburský dvůr namísto zřízení moravské vládní mincovny (která by byla pod kontrolou stavů, podobně jako v Čechách) podporoval na počátku 17. století obnovení starších mincovních práv jiných tehdejších moravských politických subjektů (biskupství olomouckého a opavských vévodů), neboť tyto nově zaváděné moravské mince byly součástí rakouského měnového systému a již v předbělohorské době se u nich výrazně projevily inflační tendence.

Svých skutečných zemských mincí se tak Markrabství moravské dočkalo až v průběhu českého stavovského povstání, kdy byly v roce 1619 zřízeny nové mincovny v Brně a v Olomouci. Jejich hlavním účelem bylo rychlé provedení remonetarizace stávajícího staršího stříbrného oběživa (představované většinou směsí říšských i jiných zahraničních mincí různé ryzosti) do podoby nových stavovských ražeb, za jejichž kvalitu mohl vydavatel ručit.

Nové moravské mince respektovaly dlouhodobý požadavek stavů a byly z hlediska metrologických parametrů totožné s tehdy také zaváděnými stavovskými mincemi českými (a také platily v obou zemích stejně). Běžné moravské mince se roku 1619 začaly razit v dobré kvalitě ve třech nominálech (3krejcar, 12krejcar a 24krejcar), v olomoucké mincovně byla roku 1620 zahájena i výroba mírně inflačních moravských 48krejcarů. Všechny tyto mince měly jednotné výtvarné provedení a lišily se od sebe krom složení kovu
hmotnosti a průměru také číslicí s označením hodnoty, která byla na těchto mincích přímo vyražena.

Vedle těchto ražeb, vyráběných ve velkých nákladech a určených pro peněžní oběh, vznikl pouze v olomoucké mincovně i moravský stavovský stříbrný tolar, datovaný rokem 1620. Jeho lícní i rubová strana nese stejné motivy jako ostatní moravské mince té doby. Na tolaru však není uveden žádný údaj o platební síle (to bylo u tolarových mincí obvyklé) a od ražeb nižších hodnot se lišil hmotností, průměrem i vysokou kvalitou kovu. Jednalo se zřejmě jen o minci raženou moravskými stavy z prestižních důvodů a za účelem reprezentace. Tomu odpovídá velmi nízký počet dochovaných exemplářů, vyrobených zřejmě jen jedním párem razidel. Tato razidla byla vedle produkce stříbrných tolarů použita i k výrobě odražků ve zlatě o hmotnosti 25dukátu, 10dukátu a 5dukátu. I tato forma druhotného užití razidla dokládá výhradně reprezentační funkci moravského stavovského tolaru.


prof. PhDr. Petr Vorel, CSc.

POZNÁMKA
Medaile není zobrazena ve skutečné velikosti. Kliknutím na obrázek se zvětší.
K medaili je dodáván certifikát potvrzující její parametry.
Do prodejní ceny se nyní promítá pohyb cen na trhu drahých kovů.

Averz (lícní strana):
Lícní straně tolaru dominuje výrazný zemský znak Markrabství moravského v podobě korunované šachované orlice, umístěné volně v poli. Latinský název v mezikruží je uveden v plném tvaru: MONETA. NOVA. MARCHIO. MORAVIAE, tedy Mince nová Markrabství moravského.

Reverz (rubová stana):
Rubová strana obsahuje neobvyklý, ale také ryze moravský motiv vinného keře, obtáčejícího štíhlý obelisk v podobě čtyřbokého jehlanu. Obelisk stojí na obdélném podstavci, na jehož dvou viditelných stranách je umístěn nápis VNIO (česky Jednota), zdůrazňující i na moravských zemských mincích nutnost politické jednoty povstaleckých stavů. Tuto myšlenku zdůrazňuje také latinský opis, obsahující jedno z nábožensko-politických hesel, užívaných tehdy v protestantském prostředí: TE. STANTE. VIREBO. 1620, což lze do češtiny volně přeložit: Stojíš-li spolu se mnou, budu silný (v dobových souvislostech byla tímto heslem míněna Boží přízeň). Vedle paty obelisku je z každé strany umístěno po jednom písmenu "C". Tato písmena jsou mincmistrovskou značkou, odvozenou z latinského tvaru jména olomouckého stavovského mincmistra Kryštofa Kantora.


DPH 21% v ceně

KATEGORIE
- České medaile ze zlata, stříbra, platiny > Medaile s historickými motivy

DOSTUPNOST
Dostupnost zboží: Centrála - Dostupnost na prodejnách ?


KREDIT
Kredit pro věrnostní program ZLATÉ MINCE
kód: CRM1007 nákupem získáte +3,00 ZM




HODNOCENÍ UŽIVATELŮ
3,9

Hodnotilo 13 sběratelů

Hlasovat mohou pouze
přihlášení uživatelé!

Poradce
UMÍME VÁM PORADIT

Neunikla vám emise nové mince z roku 2008? Nebude ve vaší sbírce chybět limitovaný unikát? Podívejte se na přehled mincí, které jsme zařadili do naší nabídky v roce 2008.

Na prodej zlata se specializujeme již 16 let!




ČNB uzavírá objednávkové období na další emise mincí. Ověřte si, zda máte na svém účtu závaznou rezervaci na mince 5000 Kč Hrad Švihov, 200 Kč První pražská defenestrace a 500 Kč Zahájení vydávání československých platidel

Jubiljení dukáty se razí exkluzivně s ročníkem 2018. Český lev, Moravská orlice, Slezská orlice a Slovenský dvojkříž jsou připomínkou 100 let od založení Československa.



ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Úryvky z publikovaných článků:

Světové investiční mince (6) Panda
Investiční zlato je díky své schopnosti uchovávat vysokou hodnotu v malém objemu oblíbené prakticky po celém světě.

Vedle poněkud uniformních slitků je dodáváno také ve formě ražených mincí. V tomto dílu seriálu, který mapuje nejslavnější investiční mince světa, se přeneseme až na dálný východ.

Stále větší popularitu ve světě investic získává investiční mince s vyobrazením pandy velké, kterou razí Čínská státní mincovna. V uncovém provedení (31,1 g) má dnes nominální hodnotu 500 jüanů, dříve to bylo 100 jüanů. Na rozdíl od většiny jiných investičních mincí je Panda zajímavá i pro sběratele, mincovna totiž každoročně mění její rubovou stranu, takže variací neustále přibývá. Žádanější jsou především exempláře starších ročníků.
Jako výchozí surovina pro ražbu je užito čtyřiadvacetikarátové zlato, mince tedy neobsahuje žádné další příměsi, které by měnily její fyzikální vlastnosti. V čistotě 999/1000 se Panda poprvé objevila v roce 1982.
Mince je na trhu k dostání v pěti velikostech: kromě jedné unce to jsou polovina, čtvrtina, desetina a dvacetina trojské unce. V nabídce prodejců bývají tyto mince k dispozici i jako kompletní sada zabalená v reprezentativní etui.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2014.



NÁLEZY BENÁTSKÝCH MINCÍ v Olomouci
Jedná se příznačně o místo, které bylo od konce 19. století několikrát zkoumáno archeology a může se tedy vykázat řadou nálezů, včetně mincí.

Mimořádně cenná lokalita Václavského (Dómského) návrší s katedrálou sv. Václava, kapitulním děkanstvím, pozůstatky středověkého hradu a torzálně dochovanou románskou architekturou byla díky příhodné poloze poprvé osídlena již v pozdní době kamenné, dále pak v době bronzové a od 9. století je obydlena kontinuálně až dodnes.

V průběhu výzkumů, prováděných na této lokalitě v osmdesátých letech 20. století pod vedením Víta Dohnala, byly kromě jiných artefaktů nalezeny i dva benátské groše – matapany ze 13. století. Starší typ (obr. 1), objevený v sekundární poloze při západním obvodu studňovité jámy v hloubce 155 cm pod povrchem spolu s větším množstvím chaoticky nahromaděných lid ských kostí a jejich zlomků, dal razit benátský dóže Marino Morosino (1249–1253), původcem mladšího typu (obr. 2) je Morosinův nástupce Ranieri Zeno (1253–1268). Uvedené benátské groše přitom nejsou jedinými z Olomouce známými středověkými ražbami italské provenience. V Benátkách má svůj původ také denaro piccolo, nejnižší mincovní nominál (12 denari picco li = 1 soldo), nalezený při výzkumu v Pekařské ulici ve vrstvě datované do 13. století. Další ražba z regionu Benátska byla objevena při výzkumu na Náměstí Hrdinů.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2016.

INVESTIČNÍ ZLATO NENÍ ZATÍŽENO DANÍ Z PŘIDANÉ HODNOTY
Tento fakt dělá z investičního zlata naprosto jedinečnou komoditu. Zlato jsou tak jediné reálné aktiva, osvobozené od daně. Své finanční prostředky proto můžete převést na investiční zlato bez daňové penalizace. Pro zlato je to obrovská přednost. Proto lidé investují do zlata raději než do stříbra, diamantů, starožitností, umění, obrazů nebo nemovitostí. Ty všechno jsou zatíženy DPH ve výši 21 procent.
SVATOVÁCLAVSKÁ KORUNA S DPH NEBO BEZ?
Svatováclavská koruna je stejně jako mnoho uměleckých předmětů vyrobena ze zlata vysoké ryzosti, splňující zákonné požadavky. Protože se však nejedná ani o platnou minci, ani o slitek z akreditované rafinérie, probíhal by její případný prodej s daní. Proto si pamatujte, že ne všechno zlato může být obchodováno legálně bez DPH.
PREMIUM. OBCHODNÍ PŘIRÁŽKA K CENĚ MINCÍ
Premium má obdobnou funkci jako poplatky u investičních fondů. Rozhodnete-li se nakoupit ty nejmenší zlaté investiční mince o váze 1/20 nebo 1/10 Oz, počítejte s tím, že navýšení ceny bude na úrovni 20ti procent. S nižším navýšením můžete investiční mince pořídit pouze pokud koupíte mince přímo o váze 1 Oz. Při prodeji těchto mincí se výkupní cena zlata pohybuje pod aktuální cenou zlata. Opět platí, že za drobné mince dostanete míň než za větší.
SLITEK MUSÍ MÍT SÉRIOVÉ ČÍSLO
Každý slitek tak může být vždy jednoznačně identifikován. Podobně jako u číslovaných bankovek, lze následně i u investičních zlatých slitků sledovat jejich původ a transakce s nimi prováděné. Číslo musí být vyraženo přímo do slitku. Uvedení identifikačního čísla na přiloženém certifikátu není z hlediska zákona o DPH dostačující. Neoznačený slitek nemůže být od DPH osvobozen.
www.Zlate-Mince.cz - Investiční zlato. Zlaté investiční mince. Zlaté investiční slitky. Stříbrné mince. Limitované ražby a medaile Pražské mincovny, České mincovny a Mincovny Kremnica, mince ČNB a NBS. ©2003-2019 Zlaté mince - Numismatika