Další medaile:
- Korunovace Vratislava II českým králem - zlato

Doporučujeme:
KORUNOVACE ČESKÝCH KRÁLŮ
- 550 let od korunovace Jiřího z Poděbrad českým králem - stříbro
- 550 let od korunovace Jiřího z Poděbrad českým králem - zlato
- 660 let od Korunovace Karla IV. českým králem
- 660 let od Korunovace Karla IV. českým králem - stříbro
- Korunovace Přemysla Otakara I. českým králem - zlato
- Korunovace Přemysla Otakara I. českým králem - stříbro
- Korunovace Přemysla Otakara II českým králem - zlato
- Korunovace Přemysla Otakara II českým králem - stříbro
- Korunovace Václava II. českým králem - stříbro
- Korunovace Václava II. českým králem - zlato
- Korunovace Vladislava II českým králem - zlato
- Korunovace Vladislava II českým králem - stříbro
- Korunovace Vratislava II českým králem - zlato
- Korunovace Vratislava II českým králem - stříbro
- Korunovace Fridricha Falckého českým králem - zlato
- Korunovace Fridricha Falckého českým králem - stříbro

Vratislav II. (po roce 1031 – 14. ledna 1092) – první český král. Druhorozený syn přemyslovského knížete Břetislava. Do historie se zapsal jako schopný politik i válečník.

Po smrti Břetislava převzal vládu nad českým státem jeho prvorozený syn Spytihněv II. Ten se k mladším sourozencům příliš bratrsky nechoval, brzy je zbavil odkázaného majetku a ze země vyhnal dokonce vlastní matku. Před krutým bratrem se v Uhrách ukrýval i druhorozený Vratislav. Když Spytihněv po šesti letech zemřel, mohl se konečně vrátit a 28. ledna 1061 usednout na knížecí stolec. Vratislav bratrům Konrádovi a Otovi navrátil moravská panství a z nejmladšího Jaromíra plánoval udělat pražského biskupa. K tomu se ale temperamentní mladík příliš nehodil a sám se kněžskému úřadu zpočátku bránil. Vratislav, vědom si Jaromírovy komplikované povahy, raději oslabil jeho moc tím, že založil další biskupství v Olomouci.

Vratislav se ukázal jako velmi schopný vládce, ale i budovatel. Na Vyšehradě nechal například postavit novou knížecí rezidenci a z období jeho vlády pochází i románská bazilika, která stála v místech dnešní katedrály svatého Víta.

Politicky a vojensky podporoval římskoněmeckého císaře Jindřicha IV. v jeho sporu s papežem. Za to se Jindřich Vratislavovi odvděčil udělením titulu českého krále: korunovace se konala 15. června 1085.

Stejné pocty se dostalo i Vratislavově manželce Svatavě. Koruna se nicméně vztahovala pouze k osobě krále a jeho choti a nebyla dědičná. Čechy nadále zůstaly knížectvím. Díky kronikáři Kosmovi a jeho Kronice české, si i po staletích můžeme představit, jaká atmosféra při korunovaci tenkrát panovala. "Mezitím Egilbert, arcibiskup trevírský, jsa poslušen císařova rozkazu, přijel do hlavního sídla Prahy a dne 15. června při slavné mši svaté pomazal Vratislava, oděného královskými znaky, na krále a vložil korunu na hlavu jeho i na hlavu jeho manželky Svatavy, oblečené v královské roucho. Přitom duchovní a všichni dvořané třikrát volali: Vratislavu, králi českému i polskému, vznešenému a mírumilovnému, od Boha korunovanému, život, zdraví a vítězství!"

Vratislav měl celkem devět dětí se třemi manželkami. Čtyři jeho synové, Břetislav II., Bořivoj II., Vladislav I. a Soběslav I., usedli na český knížecí stolec. Druhým českým králem se ale stal až Vratislavův vnuk Vladislav II.