České mince jak je neznáte!
Tradice vydávání mincí z ryzího zlata a stříbra sahá v Čechách daleko do historie.
Praha - První zlaté mince razil již Jan Lucemburský. V minulém století po vzniku Československa byla ražba zlatých mincí v Čechách obnovena a pokračuje se v ní dodnes.
České mince navíc patří k nejkrásnějším na světě. Svědčí o tom řada ocenění a mezinárodní uznání, které české mince ve světě získaly. Nejkrásnější zlatá mince na světě byla česká desetitisícikoruna. Oceněná je i česká padesátikoruna s motivem Prahy. Další světové prvenství české mince drží bimetalová mince s hologramem.
Každoročně vydává Česká národní banka několik nových mincí, která připomínají rozličná významná výročí. Během desítek let tak vznikla unikátní kolekce mincí, pestrá svými motivy, tématy a výtvarným zpracováním a cenná díky své jedinečnosti. Díky malému nákladu, který je u každé vydávané mince přísně omezený, jsou české mince ozdobou všech sbírek.
Mince České republiky se staly taky oblíbeným investičním instrumentem.
Zájemci kteří by si chtěli tyto české mince prohlédnout ale nemají mnoho možností. Jejich majitelé se jimi nechlubí a v expozici České národní banky jsou vystaveny jenom některé z nich. Možná i to je důvod proč je tak vysoká návštěvnost internetových stránek na adrese www.Zlate-Mince.cz. Jejich návštěvníci zde totiž mohou najít nejen seznam a popis všech dosud vydaných českých mincí. Obdivují především profesionálně zhotovené fotografie českých mincí ve všech jejich detailech. Díky počítačovému zvětšení mincovní plochy objevují i zkušení sběratelé v plastice zvětšeného reliéfu nové a nové podrobnosti, které jim dosud žádná lupa neukázala.
Tým fotografů a specialistů firmy Zlaté Mince Numismatika, která tyto stránky vytváří nepřetržitě od roku 2003 tak shromáždil na jednom místě nepřeberné množství poutavých fotografií a zajímavých materiálů.
Stránky www.Zlate-Mince.cz jsou v tomto směru stejně jedinečné jako mince, kterým se věnují. Více než 2000 stránek plných informací a zajímavostí představuje unikátní příležitost seznámit se "zblízka" s díly předních českých výtvarníků kteří návrhy na naše české mince připravují.
ZE SVĚTA KOVOVÝCH ZNÁMEK (31) Známky s Gambrinem a kozlem
K výtvarně zajímavým námětům na zpravidla ikonograficky strohých účelových známkách patří pivní a pivovarské atributy.
Pivovarské nářadí – limpy, šoufek, vidrovací lopaty apod., rozmanité nádoby ke konzumaci či transportu piva – poháry, sklenice, holby, korbely, lahve, sudy, a chmelové ratolesti či věnce symbolizují na účelových známkách pivo. K tomuto inventáři se řadí ještě dvě živé bytosti, král Gambrinus a kozel.
Kdo to byl Gambrinus, jenž je na známkách vyobrazen? Ottův slovník naučný ve stejnojmenném hesle uvádí: Gambrinus, dle Aventinovy kroniky bavorské král flanderský, který první počal vařiti pivo. Báje ta vznikla nejspíše splynutím jména vévody brabantského »Jan primus« (t.j. první) zvaného, který v l. 1251–94 v zemi brabantské vládl, na prosbu sladovnického cechu brusselského přijal čestné předsednictví cechu a proto vyobrazen byl v cechovní místnosti s pohárem pěnícího se piva v ruce. V internetové encyklopedii CoJeCo se v hesle Gambrinus dočteme toto: Mytický král a vynálezce piva, údajně privilegovaný číšník Karla I. Velikého nebo král brabantský. Později pokládán za nižší božstvo bakchického charakteru či nesprávně za zkomoleninu jména brabantského vévody Jana I. (primus) (1251–1294). Zobrazován s pěnícím pohárem v ruce, resp. s chmelovým věncem na hlavě. Němečtí dějepisci popisují Gambrina jako jednoho z germánských vladařů z období římské říše. Ten podle legendy upsal svou duši ďáblu, aby mu pomohl zapomenout na nenaplněnou lásku. Pekelník následně naučil Gambrina vařit pivo.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2016.
