Česká mincovna není státní podnik?
Není. Česká mincovna a.s. je soukromá firma. Zřizovatelem České mincovny (ČM) není ani Česká republika, ani Česká národní banka. V České republice navíc působí dvě české mincovny. Česká a Pražská mincovna. Obě jsou privátní mincovny, razící mince na zakázku.
Česká mincovna nevydává české mince?
Ne. České mince vydává výhradně Česká národní banka, nikoliv Česká mincovna. Autentické české mince musí mít vyznačenu nominální hodnotu v platné české měně (Koruna česká, zk. Kč) Na českých pamětních mincích jsou uváděny nominální hodnoty: 200 Kč, 500 Kč, 2000 Kč, 2500 Kč, 5000 Kč a 10 000 kč. Největší česká mince zhotovená v jediném exempláři má nominální hodnotu 100 000 000 Kč.
Proč je na české minci cizí královna?
Protože nejde o českou minci. Portrét anglické královny je jasným znamením, že se nejedná o českou minci. I když je motiv mince věnován českému tématu, nebo je mince vyražena v Čechách, nelze tyto exotické ražby vydávat za české mince. Ze zákona je českou mincí pouze mince vydaná Českou národní bankou. Popis a vyobrazení každé české mince je součástí sbírky zákonů. Dalším rozlišovacím prvkem nečeských mincí je nominální hodnota v Novozélandských dolarech nebo v měně ostrovního státu Samoa.
Kdo vykupuje mince České mincovny?
Medaile České mincovny můžete nabídnout ke zpětnému odkupu přímo výrobci. Další možností, je vydražení medaile v elektronické aukci, které pořádáme v pravidelných intervalech. Poslední možností je výkup medaile za cenu drahého kovu. Medaile je v tomto případě předána do rafinérie k přetavení.
Josef Hlávka (15. 2. 1831 – 11. 3. 1908) – úspěšný stavební podnikatel, architekt a nejznámější český mecenáš. Projektoval a stavěl na území celého rakouského mocnářství.
Josef Hlávka se narodil v Přešticích nedaleko Plzně v rodině nemajetného
purkmistra Antonína Hlávky a jeho ženy Anny. Po absolvování gymnázia v
Klatovech a Kolíně a reálky v Praze studoval nejprve na pražské technice a
posléze na Akademii výtvarných umění ve Vídni. Během let 1856 – 1859 díky stipendiu cestoval po Evropě.
V
začátcích kariéry mu velmi pomohl František Šebek, který jej nejprve
jmenoval ředitelem své stavební kanceláře a po svém odchodu do důchodu mu ji
celou odkázal.
Během let 1860 – 1870 postavila Hlávkova stavební kancelář
142 staveb, které i přes vysoký počet zaměstnanců Hlávka sám osobně řídil či
kontroloval. Z tohoto období pochází například stavba Zemské porodnice v
Praze či kostel lazaristů ve Vídni. Svou největší zakázku Hlávka přijal v
roce 1860. Od tehdejšího ministerstva kultury a vyučování dostal zadáno
vypracování projektu rezidence řecko – pravoslavného biskupa v Černovcích,
hlavním městě Bukoviny (nyní součást Ukrajiny). Projekt byl schválen roku
1863 a v březnu 1864 byl položen základní kámen celého komplexu.
Metropolitní rezidence, kněžský dům, seminář a chrám byly dokončeny roku
1870, celý areál o několik let později.
Ve stejném období byl Hlávka také
stavitelem Dvorní opery ve Vídni. Pracovní vytížení a namáhavé cestování
mezi Prahou, Vídní a Černovcemi si vybralo svoji oběť na Hlávkově zdraví.
Roku 1869 jej postihl kolaps. Nucenou přestávku v kariéře využil k přehodnocení
svého dosavadního života a od roku 1882 až do své smrti v roce 1908 se
systematicky věnoval mecenášské činnosti.
Zámek v Lužanech se stal
centrem vzdělanosti a kultury – pobýval zde mimo jiné Max Švabinský, Mikoláš
Aleš, Julius Zeyer, Jaroslav Vrchlický a mnoho dalších umělců, z nichž
většinu Hlávka také finančně podporoval. Velkou měrou se Hlávka zasloužil
také o záchranu Karlova mostu. Roku 1890 se po velké povodni zřítila část
mostu a uvažovalo se dokonce o jeho stržení. Hlávka však vypracoval
expertizu, prosadil projekt jeho obnovy, dohlížel na všechny práce a
rekonstrukci i částečně financoval.
O rok později vznikla jeho přičiněním
Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, na
jejíž fungování daroval 200 tisíc zlatých. Vrcholem Hlávkovy mecenášské
činnosti se stalo založení Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových, které
učinil dědicem veškerého svého jmění. Posláním Nadání bylo sloužit k podpoře
všem vědeckým, literárním a uměleckým snahám českého národa, k podpoře
vynikajících
nemajetných studentů a k dobročinné činnosti v jeho bydlišti. I přes mnohé
pokusy o jeho zrušení či alespoň omezení jeho fungování během let německé
okupace i za období komunistické vlády, se nikdy Nadání nepodařilo zrušit a
stalo se tak nejstarší nadací
nepřetržitě fungující do dneška.
Text: podle materiálů Hlávkovy nadace
Kdo byl kdo v našich dějinách do r. 1918, kolektiv autorů, Libri, Praha 1993